Z ukrajinských rodin na ruské vojenské akademie. Odvlečené děti jsou pod neustálým tlakem propagandy

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Kyjev identifikoval přibližně devatenáct a půl tisíce ukrajinských dětí, které byly od začátku plnohodnotné invaze loni v zimě odvlečeny do Ruska. Pracovníci v oblasti lidských práv ale zároveň zdůrazňují, že skutečný počet odvezených dětí je mnohem vyšší.

Podle odhadu Spojených států z července 2022 Rusko násilně deportovalo dokonce 260 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ústavů a pěstounských rodin.

Moskva tvrdí, že nyní žije na 700 tisíc dětí z okupovaných oblastí v Rusku. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin na Telegramu napsal, že v zemi „našly útočiště, protože utekly před bombardováním a ostřelováním z konfliktních oblastí na Ukrajině.“

Komisařka pro práva dětí Maria Lvová-Belová tvrdí, že drtivá většina z těchto ukrajinských dětí přišla do Ruska se svými rodiči nebo příbuznými. Její zpráva zmiňuje 1500 sirotků, kteří byli evakuováni ze separatistických východoukrajinských regionů Doněck a Luhansk, z nichž 380 bylo od té doby adoptováno ruskými rodiči.

Právě kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí vydal na Lvovou-Bělovou i ruského vůdce Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud v Haagu letos v březnu zatykač.

Deportace přes sociální a zdravotní služby

Internetový deník The Kyiv Independent reportuje o systematické deportaci ukrajinských děti z okupovaných částí Ukrajiny proti jejich vůli, což, jak podotýká, podle jedné z pěti definic uvedených v Úmluvě OSN splňuje znaky genocidy.

Při vyšetřování těchto únosů hovořil The Kyiv Independent s více než čtyřiceti lidmi a zjistil, že do procesu deportace dětí z okupovaného Mariupolu byli zapojeni zaměstnanci sociálních služeb, zdravotnických zařízení a dětských sociálních center z oblastí, které byly napadeny Ruskem už v roce 2014.

Děti byly z Mariupolu deportovány na dříve okupovaná území a poté po určitou dobu drženy v nejméně devíti doněckých nemocnicích – i když nebyly zraněny. Poté byly některé z nich deportovány do Ruska pod záminkou pokračování „zotavování“ v Rusku. Ve skutečnosti byly následně umístěny do péče ruských rodin nebo dětských domovů.

Ruské rodiny i úřady děti přesvědčují, že Ukrajina byla zničena, převychovávají je k ruskému patriotismu a militantnímu smýšlení.

Nábor kadetů

Tady vstupuje do hry Vyšetřovací výbor, ruský federální orgán jinak činný v trestním řízení. Od prvních fází ozbrojeného konfliktu v Donbasu v roce 2014 zahájil řadu programů, které vydává za pomoc dětem postiženým válečnými událostmi na východě Ukrajiny.

Když konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, začal federální úřad nabírat mládež z okupovaného regionu do svého kadetského sboru a vysílat ji do několika školních areálů po celém Rusku.

Opoziční web Meduza přinesl reportáž nezávislého listu Verstka, jehož redaktorka vyzpovídala několik ukrajinských teenagerů, kteří jsou nyní v těchto akademiích zapsáni jako kadeti.

„Děti Donbasu“, jak ruská propaganda začala této mládeži říkat, přitahovaly zájem ruského Vyšetřovacího výboru od samého počátku ozbrojeného konfliktu v regionu. Federální agentura začala okamžitě nabírat studenty z konfliktní zóny do jedné ze svých internátních škol, která sídlí v městské zástavbě Chimki nedaleko Moskvy. Náboráři se zaměřili na sociálně znevýhodněnou mládež.

Se začátkem plné invaze začali agenti navštěvovat vysídlené ukrajinské děti v ruských sirotčincích a nosit jim dárky a „humanitární pomoc“. Při setkání s dětmi školního věku se pracovníci komise zmiňovali o svém kadetském sboru a povzbuzovali je, aby se do něj přihlásily.

K těmto návštěvám docházelo nejméně v deseti různých ruských regionech, jak spočítala Verstka společně s open-source projektem Kidmapping, který sleduje deportace ukrajinských dětí do Ruska na interaktivní mapě.

Podle interní zprávy vyšetřovacího výboru agentura přesunula 323 dětí z ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti přes ruské hranice. Pouze 181 z nich byli sirotci. Po vstupu do Ruska bylo 78 nezletilých (z toho 28 sirotků) zapsáno do ruských škol, včetně vojenských akademií.

Převýchova k ruskému patriotismu

Mezi hodnoty uvedené v chartě kadetského sboru Vyšetřovacího výboru patří věrnost Ruské federaci a „úcta ke službě společnosti“. Školní osnovy také popisují, jaký by měl každý kadet být: od dětí se očekává nejen morálka a kreativita, ale také to, že „přijmou osud své vlasti za svůj“. Předpokládá se, že touto vlastí je Rusko, protože studenti mají také zakořenit „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“.

Mimoškolní aktivity v internátních školách se také točí kolem různých ruských válek v průběhu dějin. Od roku 2022 se ke standardnímu repertoáru přednášek o druhé světové válce a novějších čečenských a afghánských válkách přidaly i přednášky o „speciální vojenské operaci“, jak ruská propaganda napadení Ukrajiny nazývá.

Také děti, které neprocházejí přípravou do armádních struktur, zažívají neustálou indoktrinaci.

Zdraví jako záminka

Daria Kasjanová, programová ředitelka charitativní organizace SOS dětské vesničky, je jednou z mála, kterým se podařilo zajistit návrat několika ukrajinských dětí. Popsala, že když ruská armáda objevila mariupolské děti bez opatrovníků, odvážela je do filtračních táborů, sociálně-psychologických rehabilitačních center a v mnoha případech i do nemocnic na okupovaném území.

Ruské úřady používaly zdravotní stav dětí jako ospravedlnění svého jednání a snažily se únosy představovat jako humánní činnost. Když se rodiče snažili dostat své potomky zpátky, zdravotnický personál neuznal platnost dokumentů vydaných Ukrajinou a děti vrátit odmítl.

Navíc na základě dekretu, který v květnu 2022 podepsal Putin, je pro sirotky z okupovaných oblastí snazší získat ruské občanství. A ruské úřady je pak snáze přesouvají do země a poskytují k adopci. 

Indoktrinace a nesvoboda

Mykola Kuleba, šéf charitativní nadace Save Ukraine, jejíž dobrovolníci vracejí děti z ruských deportací zpět do jejich vlasti, říká, že děti nemohou svobodně vyjádřit svou vůli. Často to proto navenek vypadá, že se vrátit nechtějí.

„Jsou tam děti, které se chtějí vrátit, ale (Rusové) jim mění karty a telefony a děti se bojí navázat kontakt, protože je to Rusko, kde je totální kontrola,“ popisuje Kuleba.

Prokurátorka Janina Tertyčna dodává, že po výslechu navrácených dětí se její tým dozvěděl, že je jejich ruské pěstounské rodiny krmily ruskou propagandou a říkaly jim, že Ukrajina již byla zničena.

Ukrajinské úřady i neziskové organizace se stále snaží o navracení dětí do země. Nadace Save Ukraine jich z ruského území dostala zpět více než stovku, podle údajů z letošního července Ukrajina přivezla domů celkem 383 dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...