Z ukrajinských rodin na ruské vojenské akademie. Odvlečené děti jsou pod neustálým tlakem propagandy

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Kyjev identifikoval přibližně devatenáct a půl tisíce ukrajinských dětí, které byly od začátku plnohodnotné invaze loni v zimě odvlečeny do Ruska. Pracovníci v oblasti lidských práv ale zároveň zdůrazňují, že skutečný počet odvezených dětí je mnohem vyšší.

Podle odhadu Spojených států z července 2022 Rusko násilně deportovalo dokonce 260 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ústavů a pěstounských rodin.

Moskva tvrdí, že nyní žije na 700 tisíc dětí z okupovaných oblastí v Rusku. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin na Telegramu napsal, že v zemi „našly útočiště, protože utekly před bombardováním a ostřelováním z konfliktních oblastí na Ukrajině.“

Komisařka pro práva dětí Maria Lvová-Belová tvrdí, že drtivá většina z těchto ukrajinských dětí přišla do Ruska se svými rodiči nebo příbuznými. Její zpráva zmiňuje 1500 sirotků, kteří byli evakuováni ze separatistických východoukrajinských regionů Doněck a Luhansk, z nichž 380 bylo od té doby adoptováno ruskými rodiči.

Právě kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí vydal na Lvovou-Bělovou i ruského vůdce Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud v Haagu letos v březnu zatykač.

Deportace přes sociální a zdravotní služby

Internetový deník The Kyiv Independent reportuje o systematické deportaci ukrajinských děti z okupovaných částí Ukrajiny proti jejich vůli, což, jak podotýká, podle jedné z pěti definic uvedených v Úmluvě OSN splňuje znaky genocidy.

Při vyšetřování těchto únosů hovořil The Kyiv Independent s více než čtyřiceti lidmi a zjistil, že do procesu deportace dětí z okupovaného Mariupolu byli zapojeni zaměstnanci sociálních služeb, zdravotnických zařízení a dětských sociálních center z oblastí, které byly napadeny Ruskem už v roce 2014.

Děti byly z Mariupolu deportovány na dříve okupovaná území a poté po určitou dobu drženy v nejméně devíti doněckých nemocnicích – i když nebyly zraněny. Poté byly některé z nich deportovány do Ruska pod záminkou pokračování „zotavování“ v Rusku. Ve skutečnosti byly následně umístěny do péče ruských rodin nebo dětských domovů.

Ruské rodiny i úřady děti přesvědčují, že Ukrajina byla zničena, převychovávají je k ruskému patriotismu a militantnímu smýšlení.

Nábor kadetů

Tady vstupuje do hry Vyšetřovací výbor, ruský federální orgán jinak činný v trestním řízení. Od prvních fází ozbrojeného konfliktu v Donbasu v roce 2014 zahájil řadu programů, které vydává za pomoc dětem postiženým válečnými událostmi na východě Ukrajiny.

Když konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, začal federální úřad nabírat mládež z okupovaného regionu do svého kadetského sboru a vysílat ji do několika školních areálů po celém Rusku.

Opoziční web Meduza přinesl reportáž nezávislého listu Verstka, jehož redaktorka vyzpovídala několik ukrajinských teenagerů, kteří jsou nyní v těchto akademiích zapsáni jako kadeti.

„Děti Donbasu“, jak ruská propaganda začala této mládeži říkat, přitahovaly zájem ruského Vyšetřovacího výboru od samého počátku ozbrojeného konfliktu v regionu. Federální agentura začala okamžitě nabírat studenty z konfliktní zóny do jedné ze svých internátních škol, která sídlí v městské zástavbě Chimki nedaleko Moskvy. Náboráři se zaměřili na sociálně znevýhodněnou mládež.

Se začátkem plné invaze začali agenti navštěvovat vysídlené ukrajinské děti v ruských sirotčincích a nosit jim dárky a „humanitární pomoc“. Při setkání s dětmi školního věku se pracovníci komise zmiňovali o svém kadetském sboru a povzbuzovali je, aby se do něj přihlásily.

K těmto návštěvám docházelo nejméně v deseti různých ruských regionech, jak spočítala Verstka společně s open-source projektem Kidmapping, který sleduje deportace ukrajinských dětí do Ruska na interaktivní mapě.

Podle interní zprávy vyšetřovacího výboru agentura přesunula 323 dětí z ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti přes ruské hranice. Pouze 181 z nich byli sirotci. Po vstupu do Ruska bylo 78 nezletilých (z toho 28 sirotků) zapsáno do ruských škol, včetně vojenských akademií.

Převýchova k ruskému patriotismu

Mezi hodnoty uvedené v chartě kadetského sboru Vyšetřovacího výboru patří věrnost Ruské federaci a „úcta ke službě společnosti“. Školní osnovy také popisují, jaký by měl každý kadet být: od dětí se očekává nejen morálka a kreativita, ale také to, že „přijmou osud své vlasti za svůj“. Předpokládá se, že touto vlastí je Rusko, protože studenti mají také zakořenit „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“.

Mimoškolní aktivity v internátních školách se také točí kolem různých ruských válek v průběhu dějin. Od roku 2022 se ke standardnímu repertoáru přednášek o druhé světové válce a novějších čečenských a afghánských válkách přidaly i přednášky o „speciální vojenské operaci“, jak ruská propaganda napadení Ukrajiny nazývá.

Také děti, které neprocházejí přípravou do armádních struktur, zažívají neustálou indoktrinaci.

Zdraví jako záminka

Daria Kasjanová, programová ředitelka charitativní organizace SOS dětské vesničky, je jednou z mála, kterým se podařilo zajistit návrat několika ukrajinských dětí. Popsala, že když ruská armáda objevila mariupolské děti bez opatrovníků, odvážela je do filtračních táborů, sociálně-psychologických rehabilitačních center a v mnoha případech i do nemocnic na okupovaném území.

Ruské úřady používaly zdravotní stav dětí jako ospravedlnění svého jednání a snažily se únosy představovat jako humánní činnost. Když se rodiče snažili dostat své potomky zpátky, zdravotnický personál neuznal platnost dokumentů vydaných Ukrajinou a děti vrátit odmítl.

Navíc na základě dekretu, který v květnu 2022 podepsal Putin, je pro sirotky z okupovaných oblastí snazší získat ruské občanství. A ruské úřady je pak snáze přesouvají do země a poskytují k adopci. 

Indoktrinace a nesvoboda

Mykola Kuleba, šéf charitativní nadace Save Ukraine, jejíž dobrovolníci vracejí děti z ruských deportací zpět do jejich vlasti, říká, že děti nemohou svobodně vyjádřit svou vůli. Často to proto navenek vypadá, že se vrátit nechtějí.

„Jsou tam děti, které se chtějí vrátit, ale (Rusové) jim mění karty a telefony a děti se bojí navázat kontakt, protože je to Rusko, kde je totální kontrola,“ popisuje Kuleba.

Prokurátorka Janina Tertyčna dodává, že po výslechu navrácených dětí se její tým dozvěděl, že je jejich ruské pěstounské rodiny krmily ruskou propagandou a říkaly jim, že Ukrajina již byla zničena.

Ukrajinské úřady i neziskové organizace se stále snaží o navracení dětí do země. Nadace Save Ukraine jich z ruského území dostala zpět více než stovku, podle údajů z letošního července Ukrajina přivezla domů celkem 383 dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 16 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami
Načítání...