Z ukrajinských rodin na ruské vojenské akademie. Odvlečené děti jsou pod neustálým tlakem propagandy

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Kyjev identifikoval přibližně devatenáct a půl tisíce ukrajinských dětí, které byly od začátku plnohodnotné invaze loni v zimě odvlečeny do Ruska. Pracovníci v oblasti lidských práv ale zároveň zdůrazňují, že skutečný počet odvezených dětí je mnohem vyšší.

Podle odhadu Spojených států z července 2022 Rusko násilně deportovalo dokonce 260 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ústavů a pěstounských rodin.

Moskva tvrdí, že nyní žije na 700 tisíc dětí z okupovaných oblastí v Rusku. Předseda zahraničního výboru Rady federace Grigorij Karasin na Telegramu napsal, že v zemi „našly útočiště, protože utekly před bombardováním a ostřelováním z konfliktních oblastí na Ukrajině.“

Komisařka pro práva dětí Maria Lvová-Belová tvrdí, že drtivá většina z těchto ukrajinských dětí přišla do Ruska se svými rodiči nebo příbuznými. Její zpráva zmiňuje 1500 sirotků, kteří byli evakuováni ze separatistických východoukrajinských regionů Doněck a Luhansk, z nichž 380 bylo od té doby adoptováno ruskými rodiči.

Právě kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí vydal na Lvovou-Bělovou i ruského vůdce Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud v Haagu letos v březnu zatykač.

Deportace přes sociální a zdravotní služby

Internetový deník The Kyiv Independent reportuje o systematické deportaci ukrajinských děti z okupovaných částí Ukrajiny proti jejich vůli, což, jak podotýká, podle jedné z pěti definic uvedených v Úmluvě OSN splňuje znaky genocidy.

Při vyšetřování těchto únosů hovořil The Kyiv Independent s více než čtyřiceti lidmi a zjistil, že do procesu deportace dětí z okupovaného Mariupolu byli zapojeni zaměstnanci sociálních služeb, zdravotnických zařízení a dětských sociálních center z oblastí, které byly napadeny Ruskem už v roce 2014.

Děti byly z Mariupolu deportovány na dříve okupovaná území a poté po určitou dobu drženy v nejméně devíti doněckých nemocnicích – i když nebyly zraněny. Poté byly některé z nich deportovány do Ruska pod záminkou pokračování „zotavování“ v Rusku. Ve skutečnosti byly následně umístěny do péče ruských rodin nebo dětských domovů.

Ruské rodiny i úřady děti přesvědčují, že Ukrajina byla zničena, převychovávají je k ruskému patriotismu a militantnímu smýšlení.

Nábor kadetů

Tady vstupuje do hry Vyšetřovací výbor, ruský federální orgán jinak činný v trestním řízení. Od prvních fází ozbrojeného konfliktu v Donbasu v roce 2014 zahájil řadu programů, které vydává za pomoc dětem postiženým válečnými událostmi na východě Ukrajiny.

Když konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, začal federální úřad nabírat mládež z okupovaného regionu do svého kadetského sboru a vysílat ji do několika školních areálů po celém Rusku.

Opoziční web Meduza přinesl reportáž nezávislého listu Verstka, jehož redaktorka vyzpovídala několik ukrajinských teenagerů, kteří jsou nyní v těchto akademiích zapsáni jako kadeti.

„Děti Donbasu“, jak ruská propaganda začala této mládeži říkat, přitahovaly zájem ruského Vyšetřovacího výboru od samého počátku ozbrojeného konfliktu v regionu. Federální agentura začala okamžitě nabírat studenty z konfliktní zóny do jedné ze svých internátních škol, která sídlí v městské zástavbě Chimki nedaleko Moskvy. Náboráři se zaměřili na sociálně znevýhodněnou mládež.

Se začátkem plné invaze začali agenti navštěvovat vysídlené ukrajinské děti v ruských sirotčincích a nosit jim dárky a „humanitární pomoc“. Při setkání s dětmi školního věku se pracovníci komise zmiňovali o svém kadetském sboru a povzbuzovali je, aby se do něj přihlásily.

K těmto návštěvám docházelo nejméně v deseti různých ruských regionech, jak spočítala Verstka společně s open-source projektem Kidmapping, který sleduje deportace ukrajinských dětí do Ruska na interaktivní mapě.

Podle interní zprávy vyšetřovacího výboru agentura přesunula 323 dětí z ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti přes ruské hranice. Pouze 181 z nich byli sirotci. Po vstupu do Ruska bylo 78 nezletilých (z toho 28 sirotků) zapsáno do ruských škol, včetně vojenských akademií.

Převýchova k ruskému patriotismu

Mezi hodnoty uvedené v chartě kadetského sboru Vyšetřovacího výboru patří věrnost Ruské federaci a „úcta ke službě společnosti“. Školní osnovy také popisují, jaký by měl každý kadet být: od dětí se očekává nejen morálka a kreativita, ale také to, že „přijmou osud své vlasti za svůj“. Předpokládá se, že touto vlastí je Rusko, protože studenti mají také zakořenit „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“.

Mimoškolní aktivity v internátních školách se také točí kolem různých ruských válek v průběhu dějin. Od roku 2022 se ke standardnímu repertoáru přednášek o druhé světové válce a novějších čečenských a afghánských válkách přidaly i přednášky o „speciální vojenské operaci“, jak ruská propaganda napadení Ukrajiny nazývá.

Také děti, které neprocházejí přípravou do armádních struktur, zažívají neustálou indoktrinaci.

Zdraví jako záminka

Daria Kasjanová, programová ředitelka charitativní organizace SOS dětské vesničky, je jednou z mála, kterým se podařilo zajistit návrat několika ukrajinských dětí. Popsala, že když ruská armáda objevila mariupolské děti bez opatrovníků, odvážela je do filtračních táborů, sociálně-psychologických rehabilitačních center a v mnoha případech i do nemocnic na okupovaném území.

Ruské úřady používaly zdravotní stav dětí jako ospravedlnění svého jednání a snažily se únosy představovat jako humánní činnost. Když se rodiče snažili dostat své potomky zpátky, zdravotnický personál neuznal platnost dokumentů vydaných Ukrajinou a děti vrátit odmítl.

Navíc na základě dekretu, který v květnu 2022 podepsal Putin, je pro sirotky z okupovaných oblastí snazší získat ruské občanství. A ruské úřady je pak snáze přesouvají do země a poskytují k adopci. 

Indoktrinace a nesvoboda

Mykola Kuleba, šéf charitativní nadace Save Ukraine, jejíž dobrovolníci vracejí děti z ruských deportací zpět do jejich vlasti, říká, že děti nemohou svobodně vyjádřit svou vůli. Často to proto navenek vypadá, že se vrátit nechtějí.

„Jsou tam děti, které se chtějí vrátit, ale (Rusové) jim mění karty a telefony a děti se bojí navázat kontakt, protože je to Rusko, kde je totální kontrola,“ popisuje Kuleba.

Prokurátorka Janina Tertyčna dodává, že po výslechu navrácených dětí se její tým dozvěděl, že je jejich ruské pěstounské rodiny krmily ruskou propagandou a říkaly jim, že Ukrajina již byla zničena.

Ukrajinské úřady i neziskové organizace se stále snaží o navracení dětí do země. Nadace Save Ukraine jich z ruského území dostala zpět více než stovku, podle údajů z letošního července Ukrajina přivezla domů celkem 383 dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly stovky mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 11 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 12 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 13 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 13 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 14 hhodinami
Načítání...