Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
Evropa zahájila s USA jednání o clech
1 minuta
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič jednal v USA o clech
Šefčovič poznamenal, že jeho hlavní prioritou je zabránit období ekonomické bolesti pro obě strany v důsledku jednostranných amerických cel a protiopatření EU. „Abychom se vyhnuli potenciálně bolestivému období, kdy si budeme na sebe uvalovat cla a budeme vystavovat podnikatele i spotřebitele složitým situacím.“ Šefčovič po čtyřhodinovém jednání také uvedl, že Evropa chce kupovat víc amerického zkapalněného zemního plynu (LNG).
Doplnil, že při jednáních zazníval z americké strany požadavek na reciprocitu ve výši cel a uznávání norem ve snaze ulehčit obchod mezi EU a USA, pokud jde o prodej automobilů. Celkově věří v pozitivní atmosféru při dalších jednáních.
Eurokomisař jednal s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, ekonomickým poradcem Bílého domu Kevinem Hassettem a nominantem na obchodního zmocněnce americké vlády Jamiesonem Greerem.
Jaké možnosti má Evropa
Americký prezident Donald Trump se rozhodl krátce po svém lednovém nástupu do funkce odstranit výjimky z amerických cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli do USA by se vztahovalo minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na dovoz hliníku do USA by se sazba zvýšila z deseti na 25 procent.
3 minuty
Události: Začala jednání o clech mezi USA a Evropou
O reakci na tato opatření, která mají vstoupit v platnost 12. března, minulý týden jednali ministři obchodu zemí EU. Podle nejmenovaného unijního činitele ministři hovořili o různých možnostech, včetně obnovení odvetných cel z roku 2018, která se vztahovala na různé americké produkty, například motocykly, džíny nebo whisky. Ministři se nicméně podle zdrojů agentury Reuters převážně shodli na tom, že nejlepší možností je vyjednávání a že EU by měla postupovat jednotně. Vzhledem k tomu, že cla mají vstoupit v platnost až za měsíc, má Evropská unie do té doby čas jednat.
Cla vůči dalším zemím
Trump minulý týden podepsal také memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě. Tato americká cla by měla zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží. Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
Reciproční cla jsou podle Evropské komise krokem špatným směrem. EU má jedny z nejnižších cel na světě a nevidí žádné ospravedlnění pro zvýšení amerických cel na její vývoz, uvedla Komise. „Cla jsou daně. Zavedením cel Spojené státy zdaňují své vlastní občany, zvyšují náklady podnikání, brzdí růst a podporují inflaci. Cla zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivitu a integraci globálních trhů,“ zmínila také unijní exekutiva. Evropská komise připomněla, že po desetiletí spolupracovala EU s obchodními partnery, jako jsou USA, na celosvětovém snižování cel a dalších obchodních překážek.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zároveň uvedla, že „neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy – vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření“.
Dále americký prezident nedávno podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Všechny tři dotčené země bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Cla byla zatím zavedena jen na čínské zboží, pro Mexiko a Kanadu byla prozatím odložena a jednání pokračují. Peking naopak už reagoval stejným protiopatřením vůči americkému zboží.
