Rusko se připravuje na komunální volby, opozice je omezená

3 minuty
Události ČT: Rusko se připravuje na komunální volby
Zdroj: ČT24

Za týden čekají Rusko komunální volby, ve čtrnácti regionech se navíc budou vybírat noví gubernátoři. Jasným favoritem je vládní strana Jednotné Rusko šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve velkých městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, sice může částečně uspět opozice, na politickém rozložení sil v zemi to ale nic nezmění, neboť volby v Rusku zpravidla doprovázejí podezření z podvodů a manipulací. Desítky opozičních zastupitelů režim už dříve z různých důvodů uvěznil. Téma invaze na Ukrajinu, kterou režim odmítá nazývat válkou, do kampaně téměř nepromlouvá.

Baštou protiputinovské opozice je městská část Jakimanka v centru Moskvy. Žije tam zhruba třicet tisíc lidí a v místním desetičlenném zastupitelstvu má jasnou většinu mimoparlamentní liberální strana Jabloko. „Je to obrácená pyramida. Máme devět zastupitelů z Jabloka a pouze jeden je z Jednotného Ruska,“ popisuje starosta Andrej Morev.

I letos by chtěl obhájit svůj mandát, kandidovat ale znovu nemůže, protože byl letos v červnu odsouzen k patnácti dnům vězení za údajnou podporu extremismu. A to jenom za to, že mu kdosi nalepil na auto samolepku podporující uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného.

„Mám k tomu videozáznam. Jak víte, město je úplně pokryto kamerami. Na nich je vidět, jak nějací lidé přišli k mému autu a něco tam dělají. Není sice vidět, že tam samolepku přímo lepí, ale je jasné, že to prostě dělají,“ vysvětluje starosta. V celém Rusku je z různých důvodů ve vězení šedesát opozičních zastupitelů.

Šéf Centra Levada: Elektronické hlasování je černá díra

„Samozřejmě, že úspěšně zvítězí Jednotné Rusko. Někde se navíc může domluvit se Spravedlivým Ruskem nebo s nacionalisty liberálně demokratické strany Ruska, to ve hře je,“ naráží sociolog Lev Gudkov, ředitel nestátního analytického Centra Levada, na možnou spolupráci Jednotného Ruska s dalšími stranami, které mu v parlamentu hrají opozici.

Podle Gudkova navíc tyto volby výrazně ovlivní i elektronické hlasování. „Elektronické hlasování je černá díra, není vůbec pod kontrolou. Můžou tam manipulovat, takže žádné překvapení nebude.“

Účast v komunálních volbách se i letos očekává tradičně velmi nízká, třeba v Moskvě přišlo v roce 2017 k volebním urnám podle oficiálních údajů patnáct procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 30 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...