Jednotné Rusko dostalo ve volbách méně hlasů, než uvádějí oficiální výsledky, zjistil nezávislý průzkum

Nahrávám video
Události ČT: Nezávislý průzkum o ruských volbách
Zdroj: ČT24

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.

Podle nezávislých sociologů hlasovalo pro vítězné Jednotné Rusko jen 38 procent Rusů. Oficiálně přitom strana získala skoro padesát procent hlasů ruských voličů. „Přes deset procent hlasů bylo Jednotnému Rusku připsáno. Je to výsledek manipulace a falzifikace,“ podotkl Lev Gudkov, šéf Analytického centra Jurije Levady v Moskvě.

Sociolog Gudkov se výzkumy veřejného mínění zabývá od 70. let minulého století. V letošních volbách ho nepřekvapil úspěch ruských komunistů, kterým pomohly protestní hlasy příznivců uvězněného opozičního aktivisty Alexeje Navalného.

Podle nezávislého průzkumu výsledků voleb tak měli získat 24 procent hlasů, oficiální výsledky jim přiřkly necelých 19 procent. „Podle mě jim sebrali v průměru čtyři procenta hlasů. To je 4,5 milionů odebraných voličských hlasů,“ dodává Gudkov. 

Výsledek Putinova Jednotného Ruska v nezávislém průzkumu je někde mezi předvolebními odhady Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění v Moskvě (VCIOM). Tento státní ústav v srpnu udával šestadvacetiprocentní preferenci vládní strany, při posledním zářijovém předvolebním průzkumu už dvaačtyřicetiprocentní.

„Jednotné Rusko je stranou, která dokáže využít dobu těsně před volbami z pohledu organizované mobilizace. Dokáže prostě přivést své příznivce k volbám,“ uvedl Michail Mamonov z oddělení politických analýz VCIOM.

Opozice poukazuje na podvody, Kreml to odmítá

Centrální volební komise zveřejnila oficiální výsledky voleb v Rusku 20. září, den po jejich konci. Hlasování označila za korektní. „Volby byly legitimní. Myslí si to většina Rusů. Už jsme se ptali lidí, jestli věří, nebo nevěří výsledkům voleb. A podle odpovědí absolutní většina věří,“ tvrdí Mamonov.

Kvůli pandemii covidu-19 se volilo poprvé tři dny a mohlo se volit i elektronicky. Podle opozice a nevládních pozorovatelů provázely volby tisíce podvodů. Kreml to odmítá a považuje to za útoky ze zahraničí, které mají ruské volby očernit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 28 mminutami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 1 hhodinou

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 2 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 6 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 9 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 10 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...