Vystoupili proti Putinovi, režim se jim mstí. Tlak teprve začíná, tuší opoziční politici

2 minuty
Události: Tresty pro ruské opoziční politiky
Zdroj: ČT24

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Dikarev se veřejně postavil proti Kremlu a přišel trest. Na malou pokutu musel čekat dva dny ve vězení. A bojí se, že tím tlak ruských úřadů teprve začíná. „Jenom na Facebooku mám dvě stě přátel. Jsou tam moje příspěvky o Buče, o Irpiňi, o všech těch tragédiích, ke kterým došlo. Když to uvidí nějaký agent, může to ohrozit moji bezpečnost,“ uvědomuje si.

Ve vězení strávil 48 hodin. A to přesto, že jako vdovec sám vychovává nezletilou dceru. „Tady platí zákon, že pokud se o dítě stará pouze jeden rodič, není možné ho zadržet. Já jim o tom zákonu řekl a oni prohlásili, že ne, že nic takového neexistuje,“ vypráví.

Velmi podobný je i případ jeho přítele, bývalého jakimanského opozičního starosty Andreje Moreva. Kdosi mu na auto nalepil samolepku jedné organizace zavřeného vůdce ruské opozice Alexeje Navalného. Skončil kvůli tomu na patnáct dní ve vězení, a letos proto nemohl v místních volbách obhájit svoji funkci.

„Je tady stálý politický tlak na celou opozici kvůli situaci na Ukrajině. Tady v Moskvě na nás tlačili vždy. My ale budeme pracovat dál,“ ujišťuje politik za liberálně demokratickou stranu Jabloko.

Utužování režimu

Po zahájení konfliktu na Ukrajině ruský parlament prosadil nové zákony, které zakazují nazývat „speciální vojenskou operaci“ válkou nebo diskreditovat ruskou armádu. Hrozí za to pět, respektive 15 let vězení.

„Alexej Gorinov si už vykonává trest vězení šest let a jedenáct měsíců. Andrej Pivovarov je také ve vězení. Reálně je ve výkonu trestu mnoho opozičních politiků,“ upozorňuje Morev.

Přes nelibost úřadů bylo čtrnáct moskevských obvodů až do letošního místního hlasování baštou odpůrců ruského prezidenta. To se během zářijových komunálních voleb změnilo. Podle opozičních politiků za to může nekontrolovatelné elektronické hlasování. Ruskou metropoli tak teď kromě jednoho obvodu úplně ovládla Putinova strana Jednotné Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...