Množí se spekulace o dalších vlnách ruské mobilizace. Zmiňují je Ukrajinci i zdroje z Moskvy

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

„Podle dostupných informací Ruská federace a dočasně okupovaná území Ukrajiny pokračují v přípravách na další vlnu skryté mobilizace, která začne 10. prosince letošního roku,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany na svém facebookovém profilu.

„Není pochyb o tom, že nová vlna mobilizace začne v polovině ledna,“ napsal na Telegramu Kirill Gončarov, zástupce šéfa moskevské pobočky opoziční strany Jabloko. „Stále rozesílají povolávací rozkazy, stále brání lidem opustit zemi,“ řekl Gončarov v pondělí listu The Moscow Times.

Server The Insider popsal zprávu telegramového kanálu Můžeme vysvětlit, která se odvolává na tři nezávislé zdroje. Podle nich již vojenské kanceláře obdržely od ruského ministerstva obrany příkaz zahájit přípravy na mobilizaci, i když úřady zatím neplánují novou mobilizační vlnu oficiálně ohlásit.

Podle serveru The Insider zdroj z petrohradského vojenského komisariátu sdělil, že odvodní úřady dostaly upozornění, že „v lednu a únoru bude hodně práce“. Zdroj z moskevského komisariátu dodal, že jeho pracovníci museli „prověřit spisy branců a smluvních vojáků, aby jim mohli poslat oznámení a mobilizovat je“.

„Není jasné, co máme dělat. Oficiálně nebyla mobilizace ukončena a vše bylo předáno regionům. Ale pokud dojde k chybám, odpovědnost ponesou řadoví zaměstnanci vojenských kanceláří i jejich nadřízení,“ vysvětlil zdroj z vojenského registračního a odvodního úřadu v jednom ze severozápadních regionů Ruska. 

Peskov tvrzení o mobilizaci odmítá

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popřel, že by vedení země zvažovalo druhou vlnu mobilizace k dalšímu posílení svých sil na Ukrajině. „Žádné diskuse o tom neprobíhají,“ řekl Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS.

Ke spekulacím se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj se „operace“ na Ukrajině může protáhnout, ale další vlna mobilizace v tuto chvíli není potřeba. Rusko dle jeho slov do konfliktu zatím nasadilo jen polovinu z tří set tisíc nově povolaných vojáků.

Minulý týden Peskov oznámil neformální ukončení částečné mobilizace. ISW popsal, že navzdory žádostem moskevských městských zastupitelů o vydání prezidentského dekretu, který by ukončil veškeré nejasnosti kolem odvodů, nehodlá Kreml nic podniknout. Peskov prohlásil, že Putin nemá v plánu podepsat dekret o ukončení mobilizace, protože prý není potřeba.

Tiskový mluvčí rovněž míní, že je nejlepší ignorovat zprávy o možném druhém kole mobilizace, které označil za „provokace“. Místo toho by se Rusové měli „orientovat podle informací přicházejících z ministerstva obrany a od prezidenta“.

Další mobilizace by přinesla řadu problémů

Server Verstka popsal, že lidé v Rusku začali spekulovat o možnosti všeobecné mobilizace. Jeho zdroje ze Státní dumy a prezidentské administrativy tvrdí, že se o takové variantě uvažuje jako o jednom ze scénářů. Podle zjištění serveru však prezidentská administrativa plánuje pouze druhou vlnu částečné mobilizace, ale i ta vyžaduje složitou přípravu.

„Jde o racionální závěry, se kterými lze souhlasit. Ovšem další mobilizace by byla velmi nepopulární. Opět by představovala politický problém a ruští představitelé zatím takové úvahy odmítají nebo popírají. Je logické, že pokud bude Rusko odhodlané pokračovat v konfliktu s obdobnou intenzitou jako doposud, bude nucené nahrazovat ztráty, které utrpělo,“ řekl ve vysílání ČT24 vojenský stratég a analytik Univerzity obrany Richard Stojar.

Otázka mobilizace se podle něj také dotýká výcvikových kapacit. Není příliš zřejmé, jestli by nově mobilizovaní vojáci byli připravení na efektivní nasazení na frontové linii. Stojar doplnil, že instruktoři zabývající se výcvikem branců odešli bojovat na Ukrajinu.

Institut pro studium války s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu GUR napsal, že ruská armáda v součinnosti s ruským ministerstvem vnitra chce od 23. února spustit elektronickou databázi, která bude dokumentovat osobní údaje všech vojáků a branců. Databáze by ruským úřadům umožnila sledovat jejich pohyb, kontrolovat přístup k jejich financím a virtuálně posílat ruským mužům předvolání. To by vedlo ke zrychlení a zefektivnění případné další mobilizační vlny.

Nedostatek mužů je v armádě i v civilním životě

Ruský senátor Andrej Klišas z vládnoucí strany Jednotné Rusko navrhl Kremlu omezit možnost Rusů, kteří uprchli ze země kvůli mobilizaci, zajistit si po návratu do Ruska placenou práci. Peskov odpověděl, že Kreml o takovém kroku neuvažuje.

Mezitím se ruské úřady a okupační správa na Ukrajině potýkají s nedostatkem pracovních sil způsobeným mobilizací. Několik ruských regionů čelí problémům s vytápěním kvůli odchodu zaměstnanců veřejných služeb do armády a ukrajinská luhanská oblastní správa popsala, jak okupační úřady v Donbasu uzavřely tamní doly kvůli mobilizaci více než poloviny jejich zaměstnanců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 31 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 4 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.