Množí se spekulace o dalších vlnách ruské mobilizace. Zmiňují je Ukrajinci i zdroje z Moskvy

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

„Podle dostupných informací Ruská federace a dočasně okupovaná území Ukrajiny pokračují v přípravách na další vlnu skryté mobilizace, která začne 10. prosince letošního roku,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany na svém facebookovém profilu.

„Není pochyb o tom, že nová vlna mobilizace začne v polovině ledna,“ napsal na Telegramu Kirill Gončarov, zástupce šéfa moskevské pobočky opoziční strany Jabloko. „Stále rozesílají povolávací rozkazy, stále brání lidem opustit zemi,“ řekl Gončarov v pondělí listu The Moscow Times.

Server The Insider popsal zprávu telegramového kanálu Můžeme vysvětlit, která se odvolává na tři nezávislé zdroje. Podle nich již vojenské kanceláře obdržely od ruského ministerstva obrany příkaz zahájit přípravy na mobilizaci, i když úřady zatím neplánují novou mobilizační vlnu oficiálně ohlásit.

Podle serveru The Insider zdroj z petrohradského vojenského komisariátu sdělil, že odvodní úřady dostaly upozornění, že „v lednu a únoru bude hodně práce“. Zdroj z moskevského komisariátu dodal, že jeho pracovníci museli „prověřit spisy branců a smluvních vojáků, aby jim mohli poslat oznámení a mobilizovat je“.

„Není jasné, co máme dělat. Oficiálně nebyla mobilizace ukončena a vše bylo předáno regionům. Ale pokud dojde k chybám, odpovědnost ponesou řadoví zaměstnanci vojenských kanceláří i jejich nadřízení,“ vysvětlil zdroj z vojenského registračního a odvodního úřadu v jednom ze severozápadních regionů Ruska. 

Peskov tvrzení o mobilizaci odmítá

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popřel, že by vedení země zvažovalo druhou vlnu mobilizace k dalšímu posílení svých sil na Ukrajině. „Žádné diskuse o tom neprobíhají,“ řekl Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS.

Ke spekulacím se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj se „operace“ na Ukrajině může protáhnout, ale další vlna mobilizace v tuto chvíli není potřeba. Rusko dle jeho slov do konfliktu zatím nasadilo jen polovinu z tří set tisíc nově povolaných vojáků.

Minulý týden Peskov oznámil neformální ukončení částečné mobilizace. ISW popsal, že navzdory žádostem moskevských městských zastupitelů o vydání prezidentského dekretu, který by ukončil veškeré nejasnosti kolem odvodů, nehodlá Kreml nic podniknout. Peskov prohlásil, že Putin nemá v plánu podepsat dekret o ukončení mobilizace, protože prý není potřeba.

Tiskový mluvčí rovněž míní, že je nejlepší ignorovat zprávy o možném druhém kole mobilizace, které označil za „provokace“. Místo toho by se Rusové měli „orientovat podle informací přicházejících z ministerstva obrany a od prezidenta“.

Další mobilizace by přinesla řadu problémů

Server Verstka popsal, že lidé v Rusku začali spekulovat o možnosti všeobecné mobilizace. Jeho zdroje ze Státní dumy a prezidentské administrativy tvrdí, že se o takové variantě uvažuje jako o jednom ze scénářů. Podle zjištění serveru však prezidentská administrativa plánuje pouze druhou vlnu částečné mobilizace, ale i ta vyžaduje složitou přípravu.

„Jde o racionální závěry, se kterými lze souhlasit. Ovšem další mobilizace by byla velmi nepopulární. Opět by představovala politický problém a ruští představitelé zatím takové úvahy odmítají nebo popírají. Je logické, že pokud bude Rusko odhodlané pokračovat v konfliktu s obdobnou intenzitou jako doposud, bude nucené nahrazovat ztráty, které utrpělo,“ řekl ve vysílání ČT24 vojenský stratég a analytik Univerzity obrany Richard Stojar.

Otázka mobilizace se podle něj také dotýká výcvikových kapacit. Není příliš zřejmé, jestli by nově mobilizovaní vojáci byli připravení na efektivní nasazení na frontové linii. Stojar doplnil, že instruktoři zabývající se výcvikem branců odešli bojovat na Ukrajinu.

Institut pro studium války s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu GUR napsal, že ruská armáda v součinnosti s ruským ministerstvem vnitra chce od 23. února spustit elektronickou databázi, která bude dokumentovat osobní údaje všech vojáků a branců. Databáze by ruským úřadům umožnila sledovat jejich pohyb, kontrolovat přístup k jejich financím a virtuálně posílat ruským mužům předvolání. To by vedlo ke zrychlení a zefektivnění případné další mobilizační vlny.

Nedostatek mužů je v armádě i v civilním životě

Ruský senátor Andrej Klišas z vládnoucí strany Jednotné Rusko navrhl Kremlu omezit možnost Rusů, kteří uprchli ze země kvůli mobilizaci, zajistit si po návratu do Ruska placenou práci. Peskov odpověděl, že Kreml o takovém kroku neuvažuje.

Mezitím se ruské úřady a okupační správa na Ukrajině potýkají s nedostatkem pracovních sil způsobeným mobilizací. Několik ruských regionů čelí problémům s vytápěním kvůli odchodu zaměstnanců veřejných služeb do armády a ukrajinská luhanská oblastní správa popsala, jak okupační úřady v Donbasu uzavřely tamní doly kvůli mobilizaci více než poloviny jejich zaměstnanců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...