Množí se spekulace o dalších vlnách ruské mobilizace. Zmiňují je Ukrajinci i zdroje z Moskvy

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

„Podle dostupných informací Ruská federace a dočasně okupovaná území Ukrajiny pokračují v přípravách na další vlnu skryté mobilizace, která začne 10. prosince letošního roku,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany na svém facebookovém profilu.

„Není pochyb o tom, že nová vlna mobilizace začne v polovině ledna,“ napsal na Telegramu Kirill Gončarov, zástupce šéfa moskevské pobočky opoziční strany Jabloko. „Stále rozesílají povolávací rozkazy, stále brání lidem opustit zemi,“ řekl Gončarov v pondělí listu The Moscow Times.

Server The Insider popsal zprávu telegramového kanálu Můžeme vysvětlit, která se odvolává na tři nezávislé zdroje. Podle nich již vojenské kanceláře obdržely od ruského ministerstva obrany příkaz zahájit přípravy na mobilizaci, i když úřady zatím neplánují novou mobilizační vlnu oficiálně ohlásit.

Podle serveru The Insider zdroj z petrohradského vojenského komisariátu sdělil, že odvodní úřady dostaly upozornění, že „v lednu a únoru bude hodně práce“. Zdroj z moskevského komisariátu dodal, že jeho pracovníci museli „prověřit spisy branců a smluvních vojáků, aby jim mohli poslat oznámení a mobilizovat je“.

„Není jasné, co máme dělat. Oficiálně nebyla mobilizace ukončena a vše bylo předáno regionům. Ale pokud dojde k chybám, odpovědnost ponesou řadoví zaměstnanci vojenských kanceláří i jejich nadřízení,“ vysvětlil zdroj z vojenského registračního a odvodního úřadu v jednom ze severozápadních regionů Ruska. 

Peskov tvrzení o mobilizaci odmítá

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí popřel, že by vedení země zvažovalo druhou vlnu mobilizace k dalšímu posílení svých sil na Ukrajině. „Žádné diskuse o tom neprobíhají,“ řekl Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS.

Ke spekulacím se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj se „operace“ na Ukrajině může protáhnout, ale další vlna mobilizace v tuto chvíli není potřeba. Rusko dle jeho slov do konfliktu zatím nasadilo jen polovinu z tří set tisíc nově povolaných vojáků.

Minulý týden Peskov oznámil neformální ukončení částečné mobilizace. ISW popsal, že navzdory žádostem moskevských městských zastupitelů o vydání prezidentského dekretu, který by ukončil veškeré nejasnosti kolem odvodů, nehodlá Kreml nic podniknout. Peskov prohlásil, že Putin nemá v plánu podepsat dekret o ukončení mobilizace, protože prý není potřeba.

Tiskový mluvčí rovněž míní, že je nejlepší ignorovat zprávy o možném druhém kole mobilizace, které označil za „provokace“. Místo toho by se Rusové měli „orientovat podle informací přicházejících z ministerstva obrany a od prezidenta“.

Další mobilizace by přinesla řadu problémů

Server Verstka popsal, že lidé v Rusku začali spekulovat o možnosti všeobecné mobilizace. Jeho zdroje ze Státní dumy a prezidentské administrativy tvrdí, že se o takové variantě uvažuje jako o jednom ze scénářů. Podle zjištění serveru však prezidentská administrativa plánuje pouze druhou vlnu částečné mobilizace, ale i ta vyžaduje složitou přípravu.

„Jde o racionální závěry, se kterými lze souhlasit. Ovšem další mobilizace by byla velmi nepopulární. Opět by představovala politický problém a ruští představitelé zatím takové úvahy odmítají nebo popírají. Je logické, že pokud bude Rusko odhodlané pokračovat v konfliktu s obdobnou intenzitou jako doposud, bude nucené nahrazovat ztráty, které utrpělo,“ řekl ve vysílání ČT24 vojenský stratég a analytik Univerzity obrany Richard Stojar.

Otázka mobilizace se podle něj také dotýká výcvikových kapacit. Není příliš zřejmé, jestli by nově mobilizovaní vojáci byli připravení na efektivní nasazení na frontové linii. Stojar doplnil, že instruktoři zabývající se výcvikem branců odešli bojovat na Ukrajinu.

Institut pro studium války s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu GUR napsal, že ruská armáda v součinnosti s ruským ministerstvem vnitra chce od 23. února spustit elektronickou databázi, která bude dokumentovat osobní údaje všech vojáků a branců. Databáze by ruským úřadům umožnila sledovat jejich pohyb, kontrolovat přístup k jejich financím a virtuálně posílat ruským mužům předvolání. To by vedlo ke zrychlení a zefektivnění případné další mobilizační vlny.

Nedostatek mužů je v armádě i v civilním životě

Ruský senátor Andrej Klišas z vládnoucí strany Jednotné Rusko navrhl Kremlu omezit možnost Rusů, kteří uprchli ze země kvůli mobilizaci, zajistit si po návratu do Ruska placenou práci. Peskov odpověděl, že Kreml o takovém kroku neuvažuje.

Mezitím se ruské úřady a okupační správa na Ukrajině potýkají s nedostatkem pracovních sil způsobeným mobilizací. Několik ruských regionů čelí problémům s vytápěním kvůli odchodu zaměstnanců veřejných služeb do armády a ukrajinská luhanská oblastní správa popsala, jak okupační úřady v Donbasu uzavřely tamní doly kvůli mobilizaci více než poloviny jejich zaměstnanců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 9 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 9 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 13 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 13 hhodinami
Načítání...