Cenu Václava Havla získala María Corina Machadová z Venezuely

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

„Ocenění patří milionům lidí, kteří ve Venezuele bojují za svobodu a tisíce z nich jsou za to ve vězení,“ řekla oceněná Machadová ve videu promítaném ve Štrasburku. Šestapadesátiletá aktivistka se ukrývá od červencového sporného opětovného zvolení Nicoláse Madura prezidentem Venezuely, píše AFP.

„Dnes se zdá skoro neuvěřitelné, že v osmdesátých letech byla Venezuela silnou demokracií, která pomáhala svým sousedům v boji proti autoritářství,“ připomněla Machadová a ocenila také české aktivisty a signatáře Charty 77.

Machadová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, upozorňuje na porušování lidských práv a ve své zemi se zabývá obranou demokracie a právního státu. Je spoluzakladatelkou venezuelské dobrovolnické občanské organizace Súmate bojující za občanská práva.

Rusopulos v úvodním projevu připomněl, že mnoho z laureátů předchozích jedenácti ročníků bylo či je ve vězení, a vyzval k jejich propuštění, stejně jako všech politických vězňů. 

Kara-Murza si přebral cenu

Rusopulos také ocenil, že v sále ve Štrasburku byl i kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza, propuštěný v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.

„V Rusku (vůdce Vladimira) Putina je více než třináct set známých politických vězňů, což je výrazně více než v posledních letech Sovětského svazu,“ upozornil Kara-Murza, který si odpykal dva roky za „vlastizradu“ poté, co odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Kritik režimu vyzval k propuštění nespravedlivě zadržovaných. Cenu Václava Havla dostal před dvěma lety a nyní při jejím přebírání řekl, že ji chápe jako ocenění všech, kteří mají odvahu postavit se Putinovu režimu navzdory vysoké ceně za vzdor.

Finalistka letošního ročníku Pataraiová upozornila na význam nadcházejících říjnových voleb v Gruzii, které podle ní rozhodnou o dalším směřování země. Gruzínská občanská společnost podle ní čelí rostoucímu útlaku a vyhrožování, stoupá i míra autoritářství režimu. „Proevropská budoucnost Gruzie je důležitá pro celý svět. Nechť dobro vyhraje nad zlem,“ prohlásila Pataraiová.

Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun).

Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získal Osman Kavala, turecký podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 4 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 6 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 9 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 9 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...