Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.
Cenu Václava Havla získala María Corina Machadová z Venezuely
„Ocenění patří milionům lidí, kteří ve Venezuele bojují za svobodu a tisíce z nich jsou za to ve vězení,“ řekla oceněná Machadová ve videu promítaném ve Štrasburku. Šestapadesátiletá aktivistka se ukrývá od červencového sporného opětovného zvolení Nicoláse Madura prezidentem Venezuely, píše AFP.
„Dnes se zdá skoro neuvěřitelné, že v osmdesátých letech byla Venezuela silnou demokracií, která pomáhala svým sousedům v boji proti autoritářství,“ připomněla Machadová a ocenila také české aktivisty a signatáře Charty 77.
Machadová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, upozorňuje na porušování lidských práv a ve své zemi se zabývá obranou demokracie a právního státu. Je spoluzakladatelkou venezuelské dobrovolnické občanské organizace Súmate bojující za občanská práva.
Rusopulos v úvodním projevu připomněl, že mnoho z laureátů předchozích jedenácti ročníků bylo či je ve vězení, a vyzval k jejich propuštění, stejně jako všech politických vězňů.
Kara-Murza si přebral cenu
Rusopulos také ocenil, že v sále ve Štrasburku byl i kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza, propuštěný v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.
„V Rusku (vůdce Vladimira) Putina je více než třináct set známých politických vězňů, což je výrazně více než v posledních letech Sovětského svazu,“ upozornil Kara-Murza, který si odpykal dva roky za „vlastizradu“ poté, co odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Kritik režimu vyzval k propuštění nespravedlivě zadržovaných. Cenu Václava Havla dostal před dvěma lety a nyní při jejím přebírání řekl, že ji chápe jako ocenění všech, kteří mají odvahu postavit se Putinovu režimu navzdory vysoké ceně za vzdor.
Finalistka letošního ročníku Pataraiová upozornila na význam nadcházejících říjnových voleb v Gruzii, které podle ní rozhodnou o dalším směřování země. Gruzínská občanská společnost podle ní čelí rostoucímu útlaku a vyhrožování, stoupá i míra autoritářství režimu. „Proevropská budoucnost Gruzie je důležitá pro celý svět. Nechť dobro vyhraje nad zlem,“ prohlásila Pataraiová.
Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun).
Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získal Osman Kavala, turecký podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň.
