Útok na Ukrajinu není správný, řekl bývalý primátor Jekatěrinburgu. Hrozí mu roky vězení

V Jekatěrinburgu začal soud s bývalým primátorem města Jevgenijem Rojzmanem. Ruské úřady opozičního politika loni v srpnu obvinily z diskreditace ruské armády kvůli kritice vojenského vpádu na Ukrajinu. Politik už za to dostal několik pokut, obžaloba pro něj žádá pět let vězení. Rojzman vinu odmítá.

Rojzmana zadrželi v Jekatěrinburgu loni v srpnu a následně obvinili z veřejného počínání zaměřeného na diskreditaci ruských ozbrojených sil.

„Rojzman na kanále YouTube zveřejnil pořad, který nazval Odpovědi na vaše otázky, kde mluvil negativně o ruském vojenském vpádu na Ukrajinu a komentoval ze svého pohledu postup ruské armády na Ukrajině s tím, že je to podle něj špatně a že je to věc, která se neměla stát,“ přibližuje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Bývalý primátor zůstal na svobodě, ale soud mu zakázal internet, mobilní telefon a návštěvy veřejných míst. Za diskreditaci ruské armády mu hrozí až patnáct let vězení, obžaloba pro něj žádá pět let za mřížemi, informoval Rožánek. „Obviněn může být každý, kdo říká něco jiného než oficiální ruské zdroje,“ podotkl zpravodaj.

Nahrávám video

Minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu poslal někdejšího starostu tohoto uralského města na 14 dní do vězení za „předvádění extremistické symboliky v sociálních sítích“. Konkrétně se jednalo o symbol Fondu boje proti korupci opozičního předáka Alexeje Navalného.

Obhajoba marně argumentovala, že zmíněný symbol Navalného organizace, kterou úřady zakázaly jako extremistickou, se objevil na stránce „Jevgenij Rojzman“ v ruské sociální síti VKontakte, se kterou ale skutečný Rojzman nemá nic společného. Policie ani nepátrala po tom, komu stránka patří a kdo ji používá. Kromě toho promlčecí lhůta podle obhajoby již uplynula.

Loni v srpnu byl politik zadržen na 48 hodin a za diskreditaci armády byl opakovaně pokutován, dohromady částkou 150 tisíc rublů (asi 44 tisíc korun). Další pokutu ve výši 85 tisíc rublů (22 135 korun) musel zaplatit za neúctu k úřadům.

Zesílený hon na oponenty

Represe proti kritikům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina se vystupňovaly po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Většina oponentů uprchla do zahraničí, další skončili ve vězení.

Tento měsíc si opoziční politik Vladimir Kara-Murza vyslechl rozsudek, podle kterého si má odpykat 25 let ve vězení za „vlastizradu“, protože kritizoval ruské poměry ve svých vystoupeních v zahraničí. Kara-Murza dříve přirovnal soud k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina.

Za diskreditaci armády bylo v Rusku odsouzeno už asi čtyřicet lidí. „Nejnižsí trest, který za to padl, byl dva roky vězení, nejvyšší 25 let,“ uvedl Rožánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...