Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal svého polského kolegu Jacka Czaputowicze, aby Polsko zvážilo otevření dalších hraničních přechodů hlavně na Liberecku a Královéhradecku. Polská strana naopak požaduje, aby Česko připustilo tranzitní pohyb polských pracovníků přes české území. Po Polsku navíc Petříček chce více informací o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v Dole Turów. Ministři zahraničí o tom informovali na brífinku po středečním společném jednání.
Petříček požádal Polsko o otevření hraničních přechodů. Chce i víc informací o Dole Turów
Brífink po jednání ministra zahraničí Tomáše Petříčka s polským protějškem (zdroj: ČT24)
„Jednali jsme v první řadě o otázce možného otevření hraničních přechodů za stávajících podmínek. Především z našich regionů zaznívá žádost na otevření dalších hraničních přechodů v Libereckém nebo Královéhradeckém kraji. Prioritně bychom chtěli, jestli by polská strana mohla zvážit otevření dodatečných přechodů,“ řekl po jednání s Czaputowichem Petříček.
Polský ministr zahraničí uvedl, že Polsko v posledních dnech připustilo i tranzitní pohyb občanů Evropské unie, kteří ho využívají cestou do práce v Litvě nebo Německu. „Požádal jsem pana ministra Petříčka, aby Česká republika zvážila podobné řešení vůči polským pracovníkům a zaměstnancům cestujícím za prací přes Česko,“ uvedl.
Současná situace je taková, že lidé z Polska musejí cestou do Rakouska objíždět Českou republiku například přes Německo. Petříček slíbil, že možnost tranzitu pro Poláky projedná na vládě.
Česko už připravuje kompletní otevření hranic
Petříček také kolegu informoval o tom, že Česko je připraveno otevřít hranice v první polovině června. Týkat by se to mělo zemí, kde je podobná situace v souvislosti s covidem-19. Jednání s Czaputowiczem považuje za první krok k postupnému návratu k normálnímu režimu.
Připomněl také, že v pondělí bude vláda jednat o rozdělení zemí na rizikové a nerizikové. Česko by pak mohlo upustit od testů na koronavirus u lidí, kteří se budou vracet z nerizikových států. Takové uvolnění hraničního režimu by mělo nastat 15. června.
„V tuto chvíli naši zdravotničtí experti připravují metodologii, jak nastavit systém podle objektivních kritérií, zejména vývoje epidemiologické situace v konkrétní zemi. Není možné zatím předjímat, jak to potom bude fungovat v případě jednotlivých států. Jsem přesvědčen, že v případě našich sousedů je situace relativně dobrá,“ dodal ministr.
Co bude dál s Dolem Turów?
Petříček na brífinku také uvedl, že by Česko uvítalo více informací o současné situaci v Dole Turów u českých hranic. Ten zásobuje hnědým uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044.
Koncese pro těžbu měla firmě letos v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu prodloužilo o dalších šest let. Země tak učinila i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu. Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k Evropskému soudu.
Důl Turów by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Nejblíže od dolu jsou české obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Jejich obyvatelé se obávají ztráty pitné vody, hluku, prachu či propadů půdy. Tyto obavy Polsko odmítá.
Czaputowicz zkritizoval Rusko kvůli Koněvovi
Polský ministr zahraničí na brífinku řekl, že reakce Ruska na odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6 byla zásahem do svobody a suverenity Česka. Připomněl, že v ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru. „Jedna byla pro oběti Stalinova režimu a druhá pro zavražděné polské důstojníky,“ uvedl.
Vnímáme to jako pokus o reinterpretaci světových dějin. Myslíme si, že spolu se proti tomu musíme výrazně postavit.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že Koněvův památník v Praze bude nutné na základě závazků z česko-ruské smlouvy obnovit. Prohlášení ruských představitelů české ministerstvo zahraničí kritizuje. Země nedávno požádala Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci.
Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté také kvůli zřízení památníku věnovanému protisovětským vlasovcům v pražských Řeporyjích či kvůli rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Tři pražští politici nedávno dostali policejní ochranu zřejmě kvůli výhrůžkám.
Ministři jednali také o spolupráci v rámci visegrádské čtyřky, které do konce června předsedá Česko. Hovořili tak o posledních plánovaných aktivitách v rámci českého předsednictví včetně zasedání s partnery se severskými zeměmi a s pobaltskými státy. Podle Czaputowicze by V4 měla hájit společné zájmy v Evropské unii.