Česko vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšíření dolu Turów

Ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Pokud se polská strana přesto rozhodne těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny bránící odtékání podzemních vod.

Důl Turów
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

„Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turówě pokračovat,“ oznámil v pátek ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO).

Nesouhlasné stanovisko ministerstva už v úterý vzala na vědomí vláda. Proti rozšíření hnědouhelného dolu se vyslovili také obyvatelé severočeských obcí. Obávají se především ztráty přístupu k pitné vodě.

„Hlavně ve Václavicích jsou už teď lidé, kteří nemají pitnou vodu ani v minimu, natož v dostatku. Mělo by v tom stanovisku z našeho pohledu zaznít, že neexistuje žádný krizový plán, jak se budou lidi zásobovat vodou třeba za pět let, kdy se těžba k nám přiblíží,“ nechal se slyšet jeden z iniciátorů petice proti rozšíření Turówa Milan Starec.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) také v úterý navrhl, aby Česko celou věc řešilo na úrovni Evropské komise. Podle Brabce by ale takový postup byl zatím předčasný. Připouští ale, že i přes technická opatření hrozí výrazný pokles hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí. O vodu by podle ministra mohly přijít tisíce lidí.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Lidé z pohraničí se obávají, že rozšíření těžby může znamenat ztrátu pitné vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.