Obavy o vodu a čistý vzduch. Lidé demonstrovali proti rozšíření uhelného dolu u hranic

Demonstranti z Česka, Polska i Německa se u Hrádku nad Nisou na Liberecku zapojili do klidného protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu Turów. Obávají se ztráty vody i nepříznivého vlivu na klima. Na trojmezí účastníci happeningu symbolicky vytvořili lidský řetěz. Řada z nich také podepsala otevřený dopis polské vládě, v němž ji vyzvali, aby se chovala jako dobrý soused a neničila krajinu a životní prostředí svých sousedů i svoji vlastní.

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka ocenil, že se do protestu zapojili i lidé z Polska. „Pro mě je dnešní akce velice příjemným překvapením, že potenciál odporu je širší,“ řekl a dodal: „Jiný pohled má ten, komu ten důl poskytuje obživu, nějaké zázemí, jiný pohled my, koho důl zásobuje jen tím negativem.“

Polský hnědouhelný důl leží nedaleko Hrádku a rozšířením těžby by bylo toto město zřejmě nejvíc zasaženo. „Je to další úbytek spodní vody, je to samozřejmě další hluk, další prach. Jsou to veškeré negativní vlivy, které tento důl kolem sebe šíří dneska, v současné rozloze,“ obává se starosta.

Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Povolení k těžbě má zatím do příštího roku.

„Lidé se tady samozřejmě obávají ztráty podzemní vody v důsledku prohloubení dolu, jelikož to by vedlo k poškození života každého, kdo v tomto regionu žije. Proto se snažíme upozornit na tento problém a řešit ho, dokud je čas,“ řekla Šárka Soukupová z místního sdružení Chráníme vodu.

Blíží se posudek vlivu na životní prostředí

Už dnes potoky a studny v oblasti Frýdlantu, Hrádku a Chrastavy na Liberecku vysychají, s přiblížením těžebního prostoru k hranici se podle oponentů záměru pravděpodobně situace ještě zhorší. V blízké době by měla být vyhlášena takzvaná mezinárodní EIA, která posuzuje vliv záměrů na životní prostředí.

Jednotlivci, organizace, samospráva i státní správa budou mít 30 dnů na vznesení námitek a připomínek. „Touto akcí se všechny snažíme upozornit, že se mohou zapojit do připomínkování EIA,“ řekl na happeningu Mikuláš Černík za občanské hnutí Limity jsme my. Lidé na akci nechávali na sebe kontakt, aby se dozvěděli o vyhlášení EIA.

Připomínky chce podat i Liberecký kraj. „Hlavně chceme, aby se majitel dolu a elektrárny, což je polský stát, přestal tvářit, že emise, jak z dolu, tak i elektrárny, končí na hranicích,“ uvedl hejtman kraje Martin Půta (STAN).

Podle něj například nejbližší polská měřicí stanice je 40 kilometrů od elektrárny. Půta by byl rád, aby byla přímo u ní, aby platilo to, co její vlastník deklaruje. „Protože tu jistotu teď nemá nikdo,“ dodal. Vlastník dolu podle něj navíc popírá, že těžba má vliv na úbytek podzemní vody na českém území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled