Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po závěrečném jednání, které trvalo 21 hodin, se na tom v sobotu ráno usnesla takzvaná uhelná komise. Regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur strukturální pomoci. V Německu provozuje doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
Německo do konce roku 2038 zavře všechny uhelné elektrárny, rozhodla komise
Události: Německo směřuje k zavření uhelných elektráren do konce roku 2038 (zdroj: ČT24)
Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama – primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu. Přesto je její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit. I proto, že ho komise přijala většinou 27 hlasů z 28.
Opět se díky tomu zařadíme mezi několik málo zemí, které plní své klimatické závazky.
Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost postupný. Do roku 2022 se podle magazínu Spiegel uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.
Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí získávala už jen 17 gigawattů ročně – z toho devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných – zatímco v současnosti je to 45 gigawattů.
Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit.
Těžba a spalování uhlí přitom živí asi 60 tisíc Němců. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být ukotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády. Podpora má podle komise dosáhnout 40 miliard eur, v přepočtu zhruba bilionu korun.
Německo současně zavírá jaderné elektrárny
Razantní úbytek výrobních kapacit v jaderné energetice určitě sníží disponibilitu nabídky elektřiny ve středoevropském regionu. Očekávám v této souvislosti tlak na výši ceny elektrické energie. To pocítí i čeští spotřebitelé.
Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilního paliva loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO2) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022.
Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.
Zpravodaj ČT Jonáš: Německo uzavřelo jaderné elektrárny, to ale posílilo uhlí. Hrozilo, že vláda nedostojí vlastním závazkům (zdroj: ČT24)
Německý krok se dotkne i Křetínského EPH
Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8000 lidí.
Jaký přesně vliv ústup od uhlí na EPH bude mít, není zatím jasné. O konci konkrétních elektráren budou rozhodovat politici po dohodě s jejich provozovateli. Česká firma každopádně nemohla počítat s tím, že by v regionu uhlí těžila o moc déle než do roku 2038. Kolem roku 2040 zde totiž stejně vyprší většina povolení k těžbě.
„K doporučení komise se vyjádříme až po prostudování jejího oficiálního výstupu, tedy rozhodně ne o tomto víkendu,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).
V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.