Tisíce německých školáků protestují v ulicích proti uhlí. Komise v Berlíně rozhodne o budoucnosti energetiky

Tisíce německých školáků svou neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně. Ta má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí.

„Klimatické změny nečekají na to, až dokončíme školu. Jsou už dlouho reálným ohrožením naší budoucnosti. Avšak naši politici nedělají nic, aby klimatickou krizi odvrátili. Proto od teď stávkují žáci,“ vysvětluje německá mládež svou akci, která je součástí celosvětové kampaně Pátky pro budoucnost (Fridays For Future).

Deset největších producentů uhlí ve světě (rok 2017)
Zdroj: Global Eenergy Statistical Yearbook/ČTK

Pátečního protestu v Berlíně, kde zástupce žáků přijal i ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), se podle organizátorů účastní na 6 tisíc lidí, další 3 tisíce demonstrantů se sešly v Mnichově.

Názor, že by Německo mělo co nejrychleji přestat používat uhelnou energii, která je velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), zastává i většina obyvatel spolkové republiky. Co nejrychlejší odklon od uhlí si z důvodu ochrany klimatu a přírody přeje 59 procent Němců, 36 procent to vidí jinak, jak ukazuje aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.

Tisíce německých školáků demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Výrazně odlišný pohled na budoucnost uhlí mají obyvatelé trojice východoněmeckých spolkových zemí – Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska – kde se ještě těží hnědé uhlí. Pomalejší tempo odklonu by volilo 61 procent z nich, pro co největší rychlost je tam 34 procent obyvatel.

Členové tzv. uhelné komise: předseda vlády Braniborska Dietmar Woidke (SPD),  předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff (CDU) a ministr hospodářství a energetiky Braniborska Jörg Steinbach na setkání před schůzí.
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Právě budoucí strukturální změny v těchto spolkových zemích a jejich financování jsou některými z hlavních bodů, na nichž se ještě takzvaná uhelná komise musí dohodnout. Vzhledem k řadě neshod je ale možné, že její páteční zasedání nakonec nebude posledním a sejde se ještě jednou v příštím týdnu, aby svou činnost uzavřela.

Vedle doporučení týkajícího se trojice východoněmeckých zemí, které požadují kolem 60 miliard eur na příštích 30 let, se s očekáváním hledí především na konečné datum pro využívání energie z uhlí, s nímž komise přijde. Pozorovatelé nejčastěji tipují, že to bude rok 2035.

Nahrávám video
Konec uhlí v Německu?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 12 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 22 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...