Tisíce německých školáků protestují v ulicích proti uhlí. Komise v Berlíně rozhodne o budoucnosti energetiky

Tisíce německých školáků svou neúčastí na výuce demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie. Protest, který se pro některé z nich už stal páteční tradicí, se v pátek časově kryje se zřejmě závěrečným jednáním takzvané uhelné komise v Berlíně. Ta má stanovit konečné datum pro využívání energie z uhlí.

Protesty za co nejrychlejší odklon od uhelné energie v Německu
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Kay Nietfeld

„Klimatické změny nečekají na to, až dokončíme školu. Jsou už dlouho reálným ohrožením naší budoucnosti. Avšak naši politici nedělají nic, aby klimatickou krizi odvrátili. Proto od teď stávkují žáci,“ vysvětluje německá mládež svou akci, která je součástí celosvětové kampaně Pátky pro budoucnost (Fridays For Future).

Zdroj: Global Eenergy Statistical Yearbook, ČTK

Pátečního protestu v Berlíně, kde zástupce žáků přijal i ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU), se podle organizátorů účastní na 6 tisíc lidí, další 3 tisíce demonstrantů se sešly v Mnichově.

Názor, že by Německo mělo co nejrychleji přestat používat uhelnou energii, která je velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2), zastává i většina obyvatel spolkové republiky. Co nejrychlejší odklon od uhlí si z důvodu ochrany klimatu a přírody přeje 59 procent Němců, 36 procent to vidí jinak, jak ukazuje aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.

Tisíce německých školáků demonstrují za co nejrychlejší odklon od uhelné energie
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Kay Nietfeld

Výrazně odlišný pohled na budoucnost uhlí mají obyvatelé trojice východoněmeckých spolkových zemí – Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska – kde se ještě těží hnědé uhlí. Pomalejší tempo odklonu by volilo 61 procent z nich, pro co největší rychlost je tam 34 procent obyvatel.

Členové tzv. uhelné komise: předseda vlády Braniborska Dietmar Woidke (SPD),  předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff (CDU) a ministr hospodářství a energetiky Braniborska Jörg Steinbach na setkání před schůzí.

Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Kay Nietfeld

Právě budoucí strukturální změny v těchto spolkových zemích a jejich financování jsou některými z hlavních bodů, na nichž se ještě takzvaná uhelná komise musí dohodnout. Vzhledem k řadě neshod je ale možné, že její páteční zasedání nakonec nebude posledním a sejde se ještě jednou v příštím týdnu, aby svou činnost uzavřela.

Vedle doporučení týkajícího se trojice východoněmeckých zemí, které požadují kolem 60 miliard eur na příštích 30 let, se s očekáváním hledí především na konečné datum pro využívání energie z uhlí, s nímž komise přijde. Pozorovatelé nejčastěji tipují, že to bude rok 2035.

Video Zprávy ve 12
video

Konec uhlí v Německu?