Američané podnikli kybernetický útok proti střelám íránských gard

Spojené státy ve čtvrtek v reakci na sestřelení svého dronu Íránem v Hormuzském průlivu podnikly kybernetický útok proti Teheránu. V neděli o tom informují americká média. V jeho důsledku byly ochromeny počítačové systémy, jejichž prostřednictvím íránské revoluční gardy kontrolují zařízení na odpalování raket a řízených střel.

Dva nejmenovaní američtí činitelé, na něž se odvolává agentura AP, uvedli, že kybernetický útok schválil prezident Donald Trump. Ten přitom na poslední chvíli odvolal konvenční vojenskou akci proti Íránu, jež měla být americkou odpovědí na sestřelení dronu.

Kybernetický útok američtí odborníci připravovali už delší dobu. Uvažovalo se o něm jako o reakci na útoky na dva tankery v Ománském zálivu z minulého týdne, z nichž Spojené státy obvinily Írán. 

Představitelé firem specializovaných na kybernetickou bezpečnost uvedli, že v poslední době, kdy výrazně vzrostlo napětí mezi Washingtonem a Teheránem, íránští hackeři pracující pro tamní vládu zesílili útoky proti americkým vládním agenturám a proti klíčové ekonomické infrastruktuře. Rozesílali prý takzvané spear phishingové e-maily, které obvykle napodobují běžné e-maily, ale obsahují přílohy se škodlivými kódy.

Bolton: Opatrnost není slabost

Agentura Reuters v sobotu uvedla, že pro Trumpa je možnost vojenského řešení íránské krize stále ve hře a že jeho administrativa chystá další sankce, které Teheránu znemožní mít jaderné zbraně. 

John Bolton, bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, vzkázal Íránu, aby si americkou opatrnost a rozvážnost nepletl se slabostí. Řekl to v souvislosti s tím, že Trump v pátek na poslední chvíli odvolal vojenský útok proti Íránu v reakci na sestřelení amerického dronu v oblasti Hormuzského průlivu, za kterým stojí íránské revoluční gardy.

Bolton, který patří k zastáncům tvrdého postupu vůči Teheránu, během nedělní návštěvy Jeruzaléma varoval, že Spojené státy si vyhrazují právo zaútočit na Írán někdy později. Podle agentury AP zdůraznil, že Trump „jedině pro tentokrát vojenskou akci zastavil“.

Smrt Americe

Atmosféra byla vyhrocená i na nedělním zasedání íránského parlamentu. „Amerika je ve světě skutečným teroristou, protože v různých zemích šíří chaos, rozdává sofistikované zbraně teroristickým skupinám a vyvolává nejistotu, přičemž zároveň říká: Pojďme vyjednávat,“ prohlásil místopředseda íránského parlamentu Masúd Pezeškján na začátku schůze v proslovu, který živě vysílal státní rozhlas. „Smrt Americe,“ křičelo podle agentury Reuters mnoho poslanců.

Reuters připomíná, že tento pokřik v Íránu opakovaně zaznívá od islámské revoluce z roku 1979, která vedla k pádu Američany dosazeného šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Prezident Trump nedávno v rozhovoru s televizí Fox News podotkl, že Íránci toto heslo poslední dobou nevykřikovali.

Generální tajemník OSN António Guterres v neděli prohlásil, že je nezbytné vyvarovat se „jakékoli formy“ eskalace kolem Íránu. „Všichni musí mít nervy ze železa,“ citovala agentura Reuters šéfa světové organizace, podle něhož si svět „nemůže dovolit velkou konfrontaci v Perském zálivu“.

USA pošlou do regionu rakety Patriot

Končící americký ministr obrany Patrick Shanahan v úterý oznámil záměr vyslat do oblasti Blízkého východu vojenské posily. Podle Reuters půjde kromě další tisícovky vojáků také o rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla.

„Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem, ale jsou připraveny hájit americkou armádu a své zájmy v regionu,“ sdělila mluvčí amerického ministerstva obrany.

USA už dříve vyslaly do oblasti také bombardéry B-52 či válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Někteří zástupci íránských gard varovali, že íránské rakety mohou poslat plavidla ke dnu. Pozorovatelé se obávají, že špatný odhad situace či další eskalace napětí může obě země přivést do otevřeného konfliktu.

Nad jadernou dohodou se smráká

Napětí mezi USA a Íránem roste od loňského vypovězení jaderné dohody Spojenými státy, po němž následovalo v několika fázích zavedení protiíránských sankcí, jež drtí íránskou ekonomiku.

Teherán nedávno oznámil, že pokud se situace nezmění, přestane plnit některé ze závazků vyplývajících z jaderné smlouvy. Pro začátek oznámil, že 27. června překročí zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody.

Írán dal mocnostem šedesátidenní lhůtu pro nalezení řešení. Ta vyprší 8. července, přičemž západní státy předem ultimátum odmítly. Poté chce Írán začít obohacovat uran na vyšší úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...