Svět s obavami sleduje rostoucí napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Americké tajné služby odtajnily snímek íránské rakety nakládané na člun v Perském zálivu, který zřejmě vedl ke zprávám o zvýšené íránské hrozbě. Teherán tvrdí, že si válku nepřeje. Možný konflikt se podle amerických médií nezamlouvá ani prezidentu Donaldu Trumpovi. Tomu údajně vadí, že ho bezpečnostní poradci tlačí do války, zatímco on chce jednat. A jak vnímají situaci Íránci? „Shrnu to několika slovy: k válce nedojde, k jednání nedojde, zemřeme hlady,“ cituje jeden z názorů z Twitteru íránistka Lenka Hrabalová v souvislosti s dopadem sankcí. Podle ní by dlouhá a krvavá válka posílila sunnitský i šíitský radikalismus.
Nikdo se do ní nežene, válka s Íránem přesto děsí svět. Byla by krvavá a posílila radikály, míní íránistka
Trump chce s islámskou republikou jednat o nové jaderné smlouvě. Podle zdroje CNN si je prezident vědom, že vojenský střet s Íránem by ho politicky poškodil, protože by porušil svůj slib z kampaně, že omezí zahraniční intervence.
Bolton je údajně na Trumpa moc velký jestřáb
Minulý týden si údajně šéf Bílého domu stěžoval na bezpečnostního poradce Johna Boltona, který podle něj věci nechal dojít tak daleko, že to vypadá, že může nastat ozbrojený střet. Podobně musel prezident mírnit i Boltonova slova o možném vojenském zásahu ve Venezuele.
K vojenskému řešení krize kolem Íránu se však nepřiklání ani američtí zákonodárci. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve čtvrtek zdůraznila, že americká administrativa nemá svolení Kongresu zahájit válku s Íránem.
„Líbí se mi, co slyším od prezidenta – totiž, že na to chuť nemá,“ prohlásila demokratka. „Máme odpovědnost danou ústavou a podle ní je to Kongres, kdo vyhlašuje válku. Doufám, že prezidentovi poradci uznávají, že nejsou oprávněni postupovat dále,“ dodala.
Protiamerický protest v Teheránu
Šéf americké diplomacie v uplynulém týdnu varoval před neupřesněnou zvýšenou hrozbou ze strany Teheránu. USA pak stáhly z Iráku některé méně důležité diplomaty a vládní zaměstnance. Vojenský výcvik v zemi přerušily některé západní země jako Německo a Nizozemsko. Berlín ale následně oznámil, že o víkendu cvičení obnoví, protože se nebezpečí snížilo.
Íránské rakety na člunech vzbudily rozruch
Podle listu New York Times (NYT) mohlo jít původně o reakci na fotografii zachycující íránské rakety nakládané na člun v Perském zálivu. USA následně nechaly přesunout do oblasti letadlovou loď a bombardéry B-52, sdělilo CNN několik zdrojů.
Údajně ale existují i další tajně pořízené snímky, které zachycují členy íránských revolučních gard nakládat rakety na čluny v několika íránských přístavech. Zveřejnění těchto záběrů podle zdrojů ohrozí jejich pořizovatele i metody, díky nimž byly získány.
Právě tyto snímky podle NYT vyvolaly bouřlivou debatu mezi Bílým domem, Pentagonem, CIA a spojenci USA o závažnosti íránské hrozby. Bolton a Pompeo se podle listu domnívají, že fotografie dokládají, že Íránci se připravují útočit na americké vojáky. Další členové administrativy a Kongresu stejně jako spojenci USA si naopak myslí, že jde spíš o přípravu Íránu na obranu v případě ohrožení ze strany Spojených států.
„Írán je ze všech stran obklopen americkými vojenskými základnami. Celkem je jich čtyřicet pět, Írán v tuto chvíli pro USA nepředstavuje hrozbu,“ myslí si íránistka Lenka Hrabalová. „Zmínky o ,nové hrozbě‘ ze strany Íránu a jeho milic existují, ale zůstávají velmi abstraktní. Podle mnoha pozorovatelů slouží spíš k vytvoření pozitivního veřejného názoru ohledně případné války, jako se dělo v roce 2003,“ podotkla Hrabalová s odkazem na americkou intervenci v Iráku.
Vojenská výstava v Teheránu
Trump už na Twitteru zdůraznil, že hodlá mít v otázce dalšího postupu poslední slovo. „Konečné rozhodnutí je na prezidentovi. Posoudí všechny informace a zprávy tajných služeb, které dostane, a rozhodne s ohledem na to, co si myslí, že je nejlepší pro bezpečnost Američanů. Pouze jedna osoba byla zvolena, aby činila tato rozhodnutí, a to je prezident,“ podotkla mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová.
„Pokud se něco zvrtne, prohrají všichni“
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který má v islámské republice klíčový vliv, v týdnu uvedl, že válka s Američany není na pořadu dne. „Nestojíme o ni my ani oni (USA). Oni vědí, že by to nebylo v jejich zájmu,“ poznamenal Chameneí.
Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí
Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí ve čtvrtek prohlásil, že Írán se bude bránit, když to bude nutné. „Nepřejeme si eskalaci napětí v našem regionu. Pokud se něco zvrtne, prohrají všichni,“ řekl Ravančí v ranním vysílání pořadu NPR Morning Edition. „Máme právo být připraveni. Máme právo na obranu,“ doplnil vzápětí a obvinil Spojené státy z šíření „falešných obvinění“ vůči Íránu.
Íránský ministr obrany Amír Hátamí konstatoval, že Írán je na vrcholu vojenských příprav, aby byl schopen čelit hrozbě nebo agresi. „Hrdý národ Íránské islámské republiky z této krize vyjde hrdě, tak jako tomu bylo i v minulých zkouškách. Opře se o odhodlání obyvatel, sílu své armády a podporu vlády,“ prohlásil Hátamí.
Írán je teď v dost složité situaci: čelí reálné možnosti útoku, na který se musí připravit. Nicméně i některé typy příprav můžou být vnímány jako zvyšující se riziko útoku na americké cíle a můžou být vnímány jako záminka. Patrně nejméně pravděpodobnou možností je, že Írán opravdu provede nějaký drobný útok, jen aby dokázal, že se bude bránit.
Revoluční gardy zdůraznily, že jejich rakety mají dolet 2000 kilometrů
Zástupce šéfa íránských revolučních gard Mohammad Sálih Džokar Džokar v rozhovoru s agenturou Fars uvedl, že íránské rakety mají dosah dva tisíce kilometrů a mohou zasáhnout jakýkoliv bod v okolí. Zároveň varoval, že konflikt s USA by ohrozil světové zásoby ropy. „Pokud bude válka, tak bude svět trpět,“ řekl.
Washington již před Íránem a jeho prostředníky varoval lodní společnosti s tím, že by se Teherán mohl pokusit v Perském zálivu narušit lodní dopravu. Írán v minulosti hrozil zablokováním Hormuzského průlivu, klíčového pro obchod s ropou.
Trump chce s islámskou republikou vyjednat novou dohodu o jaderném programu, íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ale rozhovory s USA znovu odmítl. Obnovené sankce už rok drtí íránskou ekonomiku, Teherán kvůli tomu začátkem května pohrozil, že přestane dohodu plnit, pokud Evropa, Rusko a Čína nenajdou cestu, jak obejít restrikce – zejména ty, které se týkají obchodu s íránskou ropou. Západní země ale íránské ultimátum odmítly.
Situace podle íránistky nikdy nebyla tak vyhrocená
„Zatímco Trump je svými poradci tlačen do války a íránští konzervativci prohlašují, že jednání jsou ,otrávená‘, obyvatelé této země jsou dále sužováni bezprecedentními sankcemi, které mají dotlačit režim k jeho konci. Situace mezi oběma zeměmi nebyla nikdy tak vyhrocená,“ míní íránistka Hrabalová, která si myslí, že „americké šíření demokracie na Blízkém východě mělo v minulosti pramálo úspěchů“.
„Invaze do Iráku, která měla stejného autora, jenž dnes tlačí Trumpa do války, tedy Johna Boltona, rozpoutala chaos v celém regionu a ani o šestnáct let později se z ní Irák a jeho okolí nevzpamatovaly. Americké angažování se v Afghánistánu přineslo světu dosud nevídaný islámský radikalismus. Proč by válka s Íránem měla dopadnout jinak? Když Irák napadl porevoluční Írán, celý národ se sjednotil, aby bránil svou vlast. Náboženský fanatismus hrál stejnou roli jako nacionalismus,“ upozornila Hrabalová.
„Válka s Íránem by byla dlouhá a krvavá a vedle sunnitského radikalismu by povzbudila i ten šíitský,“ obává se íránistka.
Zásah proti Íránu by vyhovoval Saúdské Arábii
Konfrontaci s islámskou republikou si kromě amerických jestřábů v Trumpově administrativě podle všeho přeje také saúdský režim. Sunnitská Saúdská Arábie je hlavním regionálním rivalem šíitského Íránu a skomírající íránské hospodářství tak Rijádu vyhovuje. Regionální mocnosti proti sobě nepřímo stojí třeba v občanských válkách v Jemenu a Sýrii.
USA s Rijádem spolupracují v boji proti radikálům z takzvaného Islámského státu, ale jde také o miliardové obchody včetně prodeje zbraní. Trump se Saúdů zastával i po vraždě novináře Džamála Chášakdžího, z něhož Turecko a další země viní právě Rijád.
Provládní saúdskoarabský deník Arab News nyní vyzval Spojené státy k „chirurgickým“ náletům v reakci na ohrožení ze strany Íránu. Zmínil se přitom o útocích na saúdskoarabský ropovod a také o tom, že USA v minulosti podnikly nálety v Sýrii v reakci na údajný chemický útok syrských vládních sil na civilisty. Autor článku argumentuje tím, že tyto americké nálety vytvořily „precedens“.
Ke společnému boji proti íránské agresi vyzval země regionu Izrael. Znepokojení z možného konfliktu naopak vyjádřil Kreml, podle jehož mluvčího Dmitrije Peskova se americkému ministrovi zahraniční Mikeovi Pompeovi nepodařilo na úterním jednání v Rusku obavy zmírnit. Pompeo v Moskvě řekl, že USA konflikt s Íránem nechtějí.
Expert: Trump je populista, další válka na Blízkém východě by mu uškodila
Podle expertů ale na přímý vojenský střet pravděpodobně nedojde. „Přestože je potenciál konfliktu mezi Íránem a USA za celou dobu Trumpova prezidentského období v současnosti největší, Trump se do otevřeného konfliktu zřejmě příliš nepohrne. Na rozdíl od svých jestřábích poradců v čele s Boltonem Trump není neokonzervativní ideolog, ale populista, který ví, že by mu další velký blízkovýchodní konflikt na popularitě nepřidal,“ domnívá se expert na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně.
„Trumpova dosavadní tendence byla spíše se vojensky stahovat z Blízkého východu a maximálně podniknout nějakou mediálně spektakulární, avšak krátkou – a v hlubším důsledku i neúčinnou – vojenskou akci, například výstřel salvy raket, shození obří bomby a tak podobně. Íránské vedení je však v Trumpově oblíbené terminologii ,pořádně tvrdý oříšek‘, které by se mu za podobnou aktivitu mohlo tvrdě pomstít, a zatáhnout tak Trumpa do otevřené války, kterou si on sám příliš nepřeje,“ myslí si Čejka.