Impérium íránských gard: Moc strážců islámské revoluce sahá od raket přes ropu k potírání odporu

Islámská armáda jako prodloužená ruka nejvyššího duchovního vůdce 

Klerici proto vytvořili novou ústavu, která stanovila, že pravidelná armáda bude bránit hranice Íránu a udržovat vnitřní řád, zatímco nově vzniklá revoluční garda (pásdárán) bude střežit islámský systém. Jejím mottem se stalo „Hrozte jim, jak nejsilněji můžete!“.

BBC ale upozorňuje, že v praxi se tyto role často překrývají, když revoluční gardy často pomáhají udržovat veřejný pořádek. V roli morální policie působí zejména milice Basídž (Mobilizace sil odporu), jež má za úkol potírat nesouhlas s režimem v ulicích.

Vstoupit do IRGC smí pouze politicky prověřené osoby, které se následně mohou uplatnit i na politické scéně. Vrchním velitelem ozbrojených sil je nyní ajatolláh Alí Chameneí, který se vždy snažil rozšířit svůj vliv prostřednictvím revolučních gard.

Bývalé členy IRGC jmenoval do vlivných politických funkcí a využíval jich k potlačení opozice i reformistů. Členem IRGC býval i třeba íránský exprezident Mahmúd Ahmadínežád, za jehož vlády se vztahy se Západem prudce zhoršily. Spřátelené milice IRGC zřejmě stály za tvrdým potlačením protestů po Ahmadínežádově znovuzvolení.

Od konce války Íránu s Irákem v letech 1980 až 1988, která byla vedena oběma silami, byla pravidelná armáda z velké části opomíjena ku prospěchu menších a radikálnějších revolučních gard, upozorňuje íránský analytik Behnam Ben Taleblu z Nadace pro obranu demokracií.

Dominantní vojenská síla

Revolučním gardám, které mají asi 120-125 tisíc členů, velí už dlouhá léta zastánce tvrdé linie Muhammad Alí Džafarí. Navzdory tomu, že mají IRGC o pár set tisíc méně členů než pravidelná armáda, jsou považovány za dominantní vojenskou sílu v Íránu, která stojí za mnoha klíčovými vojenskými operacemi země.

V roce 2007 například vyvolalo námořnictvo revolučních gard diplomatickou roztržku, když zadrželo patnáct britských námořníků hlídajících vodní cestu Šatt al-Arab, jež odděluje Írán od Iráku. Spojené státy také už před lety obvinily zahraniční jednotku IRGC Kuds z dodávek silných bomb šíitským militantům v Iráku.

Strážci islámské revoluce jsou přítomni rovněž v civilních institucích. V 80. letech založili kupříkladu Univerzitu Imáma Hosseina, v 90. letech vznikla Baqiyatalláhova univerzita lékařských věd. IRGC navíc ovládají některé televizní stanice a vydává své vlastní listy.

Gardy se zapojují do konfliktů a tahají za obchodní nitky

V zahraničí působili revoluční gardy třeba během občanské války v Libanonu, která odstartovala v roce 1982 intervencí Izraele po přestřelkách s Palestinci. IRGC tam tehdy cvičily bojovníky, což vyvolalo odpor zejména u křesťanských skupin.

Mluví se také o přítomnosti IRGC v Iráku a nesporná je jejich role v Sýrii, kde se snaží udržet u moci prezidenta Bašára Asada a posílit moc v regionu. Revoluční gardy navíc nově varují, že mají k dispozici novou desetitunovou řízenou raketu, která je podle nich srovnatelná s „matkou všech bomb“. Tu nedávno shodily USA na tunely Islámského státu v Afghánistánu.

„(Revoluční gardy) jsou pilířem režimu, jejich role v bezpečnosti, politice i ekonomice v průběhu let vzrostla. Vzrostly i jejich schopnosti, jsou dobře vybavení a vycvičení (i bojem) a motivovaní, věří svému ideologicko-náboženskému poslání. Jsou dnes nejdůležitější vojenskou a stále důležitější ekonomickou silou. Mají vliv uvnitř Íránu i v mnoha zemích Blízkého východu díky partnerství s vládami nebo teroristickými organizacemi – zdaleka nejen těmi šíitskými,“ konstatoval bezpečnostní analytik Pojar.

IRGC ovládají také íránské hospodářství – působí v oblasti petrochemie, ale i telekomunikací či stavebnictví. Třeba inženýrské křídlo GHORB získalo mnoho miliardových zakázek včetně té na provoz letiště imáma Chomejnýho v Teheránu. IRGC také údajně vlastní nebo řídí univerzitní laboratoře, zbrojní či automobilové společnosti.

Zástupci opozičních reformistů v poslední době varují před výzvami sektářské povahy v převážně sunnitských oblastech, za nimiž stojí revoluční gardy v provinciích, jako je Balúčistán nebo Chórásán. Reformisté tvrdí, že se režim snaží sunnity odstranit a narušit rozvoj provincií, přičemž varují před hrozbou vypuknutí občanské války.

Rouhánímu se nelíbí ekonomická moc strážců revoluce

Znovuzvolený prezident Hasan Rouhání, který je rovněž reformistou, chce už roky vliv revolučních gard omezit zejména v ekonomické oblasti, když tvrdí, že si vytvořily „stát ve státě“.

V posledních měsících úřady zadržely několik důstojníků a byznysmenů napojených na vojenské hnutí a další donutily vrátit státu rozsáhlý majetek. Prezident tvrdí, že jsou gardy zkorumpované a že jejich činy škodí íránské ekonomice.

 

Změna v čele ministerstva obrany zřejmě íránský kurz nezmění 

Rouhání v srpnu jmenoval po víc než dvaceti letech ministra obrany, jenž nepochází z IRGC – Amira Hatamiho. „Prezident dokázal prosadit, a to i za přispění íránského parlamentu, člověka, který vzešel ze standardní armády, nikoli právě z revolučních gard. Z toho důvodu je pozice prezidenta v rámci ozbrojených složek státu rozhodně silnější než kdykoliv předtím,“ poznamenal bezpečnostní expert Josef Kraus.

Otázka je, zda se jmenováním Hatamiho něco v Íránu nebo v jeho vztahu se Západem skutečně změní. Ministr totiž po svém jmenování mimo jiné zdůraznil, že Írán hodlá dál rozvíjet svůj raketový program.

„Hatami není umírněný. Pravidelně se hlásí ke konspiračním teoriím, například, že Amerika využila Islámský stát k podpoře izraelských regionálních ambicí. Hatami také slíbil, že podpoří IRGC, stejně jako různé teroristické sítě, které tvoří íránskou osu odporu,“ říká íránský analytik Ben Taleblu.

Západ – zejména Spojené státy – si postupně začal všímat schopností revolučních gard a brát je vážně, upozornil Pojar. „V oblasti bezpečnosti a vojensko-bezpečnostních kapacit Íránu jsou neopominutelným a nejdůležitějším prvkem a ani pro USA nejsou jednoduchým soupeřem,“ řekl bezpečnostní analytik webu ČT24.

IRGC na seznamu teroristů? USA zatím jen rozšiřují sankce 

Už v únoru se objevila v amerických médiích zpráva, že nový šéf Bílého domu Donald Trump uvažuje o umístění IRGC a Muslimského bratrstva na seznam teroristických organizací. Vládní činitelé ale tehdy upozorňovali na skutečnost, že takové rozhodnutí by dostalo do svízelné pozice iráckého premiéra, který je partnerem UA v boji proti Islámskému státu, zároveň ale spoléhá na pomoc od revolučních gard.

Z amerického vojenského a diplomatického personálu v Iráku by tento krok navíc mohl udělat terč teroristů. Stejný problém by mohla mít třeba CIA či Izraelské obranné síly, na něž by Teherán pravděpodobně v odvetě cílil.

V září zavedly Spojené státy ekonomické sankce vůči jedenácti osobám a firmám v Íránu obviněným z podpory revolučních gard, případně z kybernetických útoků na americké banky.

„Americké ministerstvo financí bude nadále zavádět tvrdá opatření k potírání iránských provokací, včetně podpory milic Kuds a teroristických extremistů, pokračující násilné kampaně v Sýrii a kybernetických útoků, které mají destabilizovat americký finanční systém,“ konstatoval ministr financí Steven Mnuchin.

Nové sankce cílí na jednu firmu figurující v oblasti strojírenství, dvě společnosti působící v oblasti letecké dopravy a na IT společnost obviněné z provádění kybernetických útoků. Těmto firmám byl zmrazen veškerý majetek, které držely v USA a zakazuje Američanům s nimi obchodovat.

Nad klíčovou dohodou o jaderném programu se smráká 

Trump dlouhodobě kritizuje i dohodu o íránském jaderném programu, díky níž byly zrušeny hospodářské restrikce, jež dlouhodobě dusily íránský režim. Americký prezident sice její platnost stále obnovuje, není ale jasné, zda tak učiní znovu i v říjnu.

Před pár dny totiž v tvrdém projevu v OSN označil tuto dohodu mocností za „jednostrannou“ a „zahanbující USA“. Írán přitom zařadil do „malé skupiny zločineckých zemí“, které ohrožují stabilitu v oblasti.

„Íránská vláda maskuje zkorumpovanou diktaturu za falešnou kulisou demokracie. Změnila blahobytnou zemi s bohatou historií a kulturou v hospodářsky vyčerpaný zločinný režim, jehož hlavním exportem jsou násilí, krveprolití a chaos,“ konstatoval Trump, jenž vyzval Teherán, aby přestal s podporou teroristů.

Íránský režim jeho slova odsoudil. Byla by škoda, kdyby byla smlouva zmařena „ničemnými nováčky ve světové politice“, nechal se slyšet íránský prezident, který tvrdí, že Teherán neusiluje o jaderné odstrašení a že je to naopak Izrael – dlouholetý partner USA – kdo svým jaderným arzenálem ohrožuje stabilitu v regionu.

Podle šéfa revolučních gard Džafarího Trumpův projev ukázal, že Washington je „rozzuřený kvůli porážkám na Blízkém východě, zejména tváří v tvář Íránu“. „Je přirozené, že to narušilo jejich nervový systém a soudržnost myšlení,“ poznamenal na adresu Američanů Džafarí.

„Dnes svět vidí americký obraz, který se Írán pokouší odhalit celé roky,“ upozornil velitel IRGC, jenž apeloval na íránskou vládu, aby využila všech svých prostředků, aby ochránila zájmy národa.

Revoluční gardy tvrdí, že infiltrovaly americká velitelství

Velitel vzdušných sil IRGC Amir-Ali Hajizadeh nedávno také prohlásil, že členové revolučních gard pronikli do amerických velitelství. „Máme dokumenty, které když budou zveřejněny, tak odhalí aktivity Američanů, kteří budou zahanbeni víc než kdy dřív,“ pohrozil Hajizadeh. „Ukazují chování Američanů v Iráku a Sýrii, víme, co tam udělali,“ dodal s tím, že to byly právě USA, kdo stvořil a pomohl Islámskému státu.

V podobném duchu se přitom donedávna vyjadřoval i Trump v souvislosti s předchozími americkými vládami, jež podle něj svými zásahy na Blízkém východě připravily půdu pro vzestup extremistů.

Zda se podaří Západu a Rouhánímu přitlačit revoluční gardy ke zdi, ukáže až čas. Jejich moc může naopak růst. „O tom, co se bude dít po smrti Chameneího, se spekuluje už delší dobu. Jedna z variant je uchopení moci právě ze strany revolučních gard,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Kraus.