Desítky obránců lidských práv i odborářů jsou v Íránu veřejně hanobeny a nespravedlivě vězněny. K odsouzení k mnohaletým trestům stačí pouhé kontakty s mezinárodními organizacemi, s nimiž se přitom sbližuje i samotné íránské vedení, píše v nové zprávě organizace Amnesty International (AI).
Tažení íránských úřadů proti aktivistům zintenzivnilo po nástupu prezidenta Hasana Rouháního v roce 2013. AI perzekuci popisuje na příkladu 45 osob, mezi nimiž jsou bojovníci za práva žen, národnostních menšin, odpůrci trestu smrti, odboráři i ti, kteří žádají zadostiučinění v případech mimosoudních poprav a zmizení z 80. let minulého století.
Právě Rouhání, který byl nedávno opětovně zvolen hlavou státu, je přitom Západem vnímán jako proreformní prezident. „Očekávání byla, že se vše zlepší, bohužel se to ještě zhoršilo. I Evropská unie očekávala, že se obnoví dialog v oblasti lidských práv. Bohužel jsou obránci lidských práv souzeni víc, dostávají delší tresty za ještě absurdnější obvinění,“ konstatovala mluvčí AI v Česku Martina Pařízková.
Obránci lidských práv jsou státními médii dehonestováni jako zrádci a zahraniční agenti. Po často mimořádně krátkých a údajně nespravedlivých procesech před revolučními tribunály končí ve vězení i na deset a více let. „Soudní procesy jsou většinou nespravedlivé. Lidé často nemají přístup k právníkovi, důkazy jsou zfalšované, svědci nedostávají žádný prostor,“ popsala íránské procesy Pařízková.
Vztahy se zahraničím Teherán udržuje, aktivistům to ale zakazuje
Podle AI jako záminka obvykle poslouží vykonstruovaná obvinění související s „národní bezpečností“. K odsouzení prý přitom stačí pouhé styky s představiteli OSN či Unie. „Je hořkou ironií, že zatímco se íránské úřady chlubí zlepšením vztahů s OSN a EU, zejména v důsledku jaderné dohody, (íránští) obránci lidských práv, kteří se spojí s týmiž institucemi, jsou považováni za zločince,“ podotkl zástupce AI Philip Luther.
„Místo udobřování si íránských činitelů by EU měla důrazně požadovat okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob uvězněných za pokojný aktivismus v oblasti lidských práv a ukončení zneužívání soudního systému k umlčování aktivistů,“ dodal.
Za informování OSN a Evropského parlamentu si podle AI v Íránu odpykává 19letý trest vězení vážně nemocný Araš Sádekí. Ten na přelomu loňského a letošního roku držel protestní hladovku poté, co úřady poslaly za mříže i jeho ženu.
V žaláři zůstává i někdejší ředitelka jedné z organizací lidských práv Narges Mohammadíová. Proces s ní začal poté, co se v roce 2014 setkala s tehdejší šéfdiplomatkou EU Catherine Ashtonovou.
Pusťte naše občany, tlačí na Teherán Trump
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Írán, aby propustil všechny neprávem vězněné americké občany. V opačném případě podle něj Teherán ponese následky.
Konkrétně šéf Bílého domu žádal propuštění bývalého bezpečnostního pracovníka Roberta Levinsona, který v Íránu zmizel před deseti lety, a obchodníka Siamaka Namaziho a jeho otce Baquera. USA následně schválily nové sankce vůči Teheránu, který neustále testuje balistické rakety.
