Sankce zrušeny, čas na byznys. České firmy hledají příležitosti v Íránu

České firmy dojednávají v Íránu nové kontrakty. Díky zrušení mezinárodních sankcí, zavedených kvůli íránskému jadernému programu, by vzájemné obchodování mělo být jednodušší. V zemi je nyní zhruba 60 českých podnikatelů, kteří doprovázejí ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD).

Írán má zájem například o traktory. Kontrakt na dodávku 250 kusů od Zetoru zhruba za 130 milionů korun je už podepsaný. Traktory budou dodávány v průběhu druhého pololetí letošního roku a na začátku příštího roku, uvedla Margaréta Víghová, ředitelka korporátní komunikace společnosti Zetor Tractors.

Do nových jednání se pustili také zástupci kopřivnické Tatry. Z jejích továren ročně vyjede asi 900 nákladních vozů ročně. „Je to na začátku. Víme, že Írán je perspektivní trh, protože potřebuje budovat infrastrukturu,“ uvedl Andrej Čírtek, mluvčí Tatry Trucks. O kopřivnická auta se již zajímalo několik desítek firem. Na jaře se je Tatra chystá dovézt na ukázku.

Obě firmy jsou nyní v Íránu s obchodní delegací, která doprovází ministra Mládka. Ten v Teheránu otevřel novou pobočku CzechTrade, která má podpořit hlavně malé a střední exportéry.

Když dodáváte traktory, tramvaje nebo stavíte celé fabriky, tak na to potřebujete přímé vztahy.
Jan Mládek

Předseda zahraniční sekce Hospodářské komory Ilja Mazánek zdůraznil, že české firmy se na změnu podmínek po zrušení sankcí připravovaly již od roku 2014. Nic tedy neprováhaly a nyní tak patří k prvnímu sledu těch, kteří se snaží nové situace využít.

Český obchod s Íránem po prohloubení sankcí v roce 2011 postupně upadal. Díky zrušení mezinárodních sankcí by se teď mohl vývoz i dovoz posílit. Kromě strojů mají tamní odběratelé zájem třeba i o léky a hnojiva. Opačným směrem proudí hlavně ovoce a zelenina. K posílení dalších vztahů je pak třeba podle ministra začít jednat o dohodě o volném odchodu mezi Íránem a Evropskou unií a o odstranění celních bariér.

Samotný Írán čeká, že zrušení mezinárodních sankcí posílí do roka ekonomiku zhruba o pět procent. Důležité pro něj bude také možnost zvýšit vývoz ropy.

Analytička London School of Economics Irena Kalhousová dodává, že při jednáních o omezení jaderného programu a tedy zrušení sankcí sehrály právě ekonomické zájmy zcela jistě významnou roli. „To se nedá podceňovat, protože Írán je obrovský trh, který je dlouhodobě zanedbaný. Takže je tam mnoho příležitostí,“ uvedla analytička. Zmiňuje například energetiku – íránská ropa by mohla pomoci Evropě snížit svou energetickou závislost na ropě.

Německo je také připraveno na velké obchody

Velké věci si od konce sankcí slibuje průmysl i v Německu. Ostatně ještě před íránskou revolucí v roce 1979 byl Teherán pro tehdejší západní Německo druhý nejdůležitější obchodní partner mimo Evropu a Berlín chce na tuto tradici navázat. Podle odhadů by to Němcům mohlo přinést až 100 tisíc nových pracovních míst.

Náš obchod s Íránem se může zvýšit na 10 miliard eur během následujících pěti let.
Volker Treier
viceprezident německé průmyslové a obchodní komory

Zatímco Evropa už plánuje investice, některé státy Blízkého východu mají z ekonomického posílení Íránu spíš obavy. Spojené státy navíc zavedly nové sankce – kvůli říjnovým testům balistických raket. Dotknou se ale jen několika íránských firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 11 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...