Sankce zrušeny, čas na byznys. České firmy hledají příležitosti v Íránu

České firmy dojednávají v Íránu nové kontrakty. Díky zrušení mezinárodních sankcí, zavedených kvůli íránskému jadernému programu, by vzájemné obchodování mělo být jednodušší. V zemi je nyní zhruba 60 českých podnikatelů, kteří doprovázejí ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD).

Írán má zájem například o traktory. Kontrakt na dodávku 250 kusů od Zetoru zhruba za 130 milionů korun je už podepsaný. Traktory budou dodávány v průběhu druhého pololetí letošního roku a na začátku příštího roku, uvedla Margaréta Víghová, ředitelka korporátní komunikace společnosti Zetor Tractors.

Do nových jednání se pustili také zástupci kopřivnické Tatry. Z jejích továren ročně vyjede asi 900 nákladních vozů ročně. „Je to na začátku. Víme, že Írán je perspektivní trh, protože potřebuje budovat infrastrukturu,“ uvedl Andrej Čírtek, mluvčí Tatry Trucks. O kopřivnická auta se již zajímalo několik desítek firem. Na jaře se je Tatra chystá dovézt na ukázku.

Obě firmy jsou nyní v Íránu s obchodní delegací, která doprovází ministra Mládka. Ten v Teheránu otevřel novou pobočku CzechTrade, která má podpořit hlavně malé a střední exportéry.

Když dodáváte traktory, tramvaje nebo stavíte celé fabriky, tak na to potřebujete přímé vztahy.
Jan Mládek

Předseda zahraniční sekce Hospodářské komory Ilja Mazánek zdůraznil, že české firmy se na změnu podmínek po zrušení sankcí připravovaly již od roku 2014. Nic tedy neprováhaly a nyní tak patří k prvnímu sledu těch, kteří se snaží nové situace využít.

Český obchod s Íránem po prohloubení sankcí v roce 2011 postupně upadal. Díky zrušení mezinárodních sankcí by se teď mohl vývoz i dovoz posílit. Kromě strojů mají tamní odběratelé zájem třeba i o léky a hnojiva. Opačným směrem proudí hlavně ovoce a zelenina. K posílení dalších vztahů je pak třeba podle ministra začít jednat o dohodě o volném odchodu mezi Íránem a Evropskou unií a o odstranění celních bariér.

Samotný Írán čeká, že zrušení mezinárodních sankcí posílí do roka ekonomiku zhruba o pět procent. Důležité pro něj bude také možnost zvýšit vývoz ropy.

Analytička London School of Economics Irena Kalhousová dodává, že při jednáních o omezení jaderného programu a tedy zrušení sankcí sehrály právě ekonomické zájmy zcela jistě významnou roli. „To se nedá podceňovat, protože Írán je obrovský trh, který je dlouhodobě zanedbaný. Takže je tam mnoho příležitostí,“ uvedla analytička. Zmiňuje například energetiku – íránská ropa by mohla pomoci Evropě snížit svou energetickou závislost na ropě.

Německo je také připraveno na velké obchody

Velké věci si od konce sankcí slibuje průmysl i v Německu. Ostatně ještě před íránskou revolucí v roce 1979 byl Teherán pro tehdejší západní Německo druhý nejdůležitější obchodní partner mimo Evropu a Berlín chce na tuto tradici navázat. Podle odhadů by to Němcům mohlo přinést až 100 tisíc nových pracovních míst.

Náš obchod s Íránem se může zvýšit na 10 miliard eur během následujících pěti let.
Volker Treier
viceprezident německé průmyslové a obchodní komory

Zatímco Evropa už plánuje investice, některé státy Blízkého východu mají z ekonomického posílení Íránu spíš obavy. Spojené státy navíc zavedly nové sankce – kvůli říjnovým testům balistických raket. Dotknou se ale jen několika íránských firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...