Sankce zrušeny, čas na byznys. České firmy hledají příležitosti v Íránu

České firmy dojednávají v Íránu nové kontrakty. Díky zrušení mezinárodních sankcí, zavedených kvůli íránskému jadernému programu, by vzájemné obchodování mělo být jednodušší. V zemi je nyní zhruba 60 českých podnikatelů, kteří doprovázejí ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD).

Írán má zájem například o traktory. Kontrakt na dodávku 250 kusů od Zetoru zhruba za 130 milionů korun je už podepsaný. Traktory budou dodávány v průběhu druhého pololetí letošního roku a na začátku příštího roku, uvedla Margaréta Víghová, ředitelka korporátní komunikace společnosti Zetor Tractors.

Do nových jednání se pustili také zástupci kopřivnické Tatry. Z jejích továren ročně vyjede asi 900 nákladních vozů ročně. „Je to na začátku. Víme, že Írán je perspektivní trh, protože potřebuje budovat infrastrukturu,“ uvedl Andrej Čírtek, mluvčí Tatry Trucks. O kopřivnická auta se již zajímalo několik desítek firem. Na jaře se je Tatra chystá dovézt na ukázku.

Obě firmy jsou nyní v Íránu s obchodní delegací, která doprovází ministra Mládka. Ten v Teheránu otevřel novou pobočku CzechTrade, která má podpořit hlavně malé a střední exportéry.

Když dodáváte traktory, tramvaje nebo stavíte celé fabriky, tak na to potřebujete přímé vztahy.
Jan Mládek

Předseda zahraniční sekce Hospodářské komory Ilja Mazánek zdůraznil, že české firmy se na změnu podmínek po zrušení sankcí připravovaly již od roku 2014. Nic tedy neprováhaly a nyní tak patří k prvnímu sledu těch, kteří se snaží nové situace využít.

Český obchod s Íránem po prohloubení sankcí v roce 2011 postupně upadal. Díky zrušení mezinárodních sankcí by se teď mohl vývoz i dovoz posílit. Kromě strojů mají tamní odběratelé zájem třeba i o léky a hnojiva. Opačným směrem proudí hlavně ovoce a zelenina. K posílení dalších vztahů je pak třeba podle ministra začít jednat o dohodě o volném odchodu mezi Íránem a Evropskou unií a o odstranění celních bariér.

Samotný Írán čeká, že zrušení mezinárodních sankcí posílí do roka ekonomiku zhruba o pět procent. Důležité pro něj bude také možnost zvýšit vývoz ropy.

Analytička London School of Economics Irena Kalhousová dodává, že při jednáních o omezení jaderného programu a tedy zrušení sankcí sehrály právě ekonomické zájmy zcela jistě významnou roli. „To se nedá podceňovat, protože Írán je obrovský trh, který je dlouhodobě zanedbaný. Takže je tam mnoho příležitostí,“ uvedla analytička. Zmiňuje například energetiku – íránská ropa by mohla pomoci Evropě snížit svou energetickou závislost na ropě.

Německo je také připraveno na velké obchody

Velké věci si od konce sankcí slibuje průmysl i v Německu. Ostatně ještě před íránskou revolucí v roce 1979 byl Teherán pro tehdejší západní Německo druhý nejdůležitější obchodní partner mimo Evropu a Berlín chce na tuto tradici navázat. Podle odhadů by to Němcům mohlo přinést až 100 tisíc nových pracovních míst.

Náš obchod s Íránem se může zvýšit na 10 miliard eur během následujících pěti let.
Volker Treier
viceprezident německé průmyslové a obchodní komory

Zatímco Evropa už plánuje investice, některé státy Blízkého východu mají z ekonomického posílení Íránu spíš obavy. Spojené státy navíc zavedly nové sankce – kvůli říjnovým testům balistických raket. Dotknou se ale jen několika íránských firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...