Írán označil nové americké sankce za neoprávněné

Írán považuje nejnovější americké sankce za balistický test za neoprávněné a neodůvodněné. Uvedl to mluvčí ministerstva zahraničí Hosejn Džáberí Ansárí. USA sankce vyhlásily v neděli – jen den poté, co v sobotu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že Írán plní závazky z dohody s mocnostmi o svém jaderném programu. V důsledku toho pak USA i EU ohlásily zrušení svých dosavadních protiíránských hospodářských sankcí.

Americké sankce uvalené kvůli íránskému programu balistických raket nemají právní a morální opodstatnění. Amerika prodává zemím této oblasti každoročně zbraně za desítky miliard dolarů. S jejich pomocí jsou páchány válečné zločiny na občanech Palestiny, Libanonu a také Jemenu.
Hosejn Džáberí Ansárí
mluvčí íránského ministerstva zahraničí

Novými omezeními USA reagovaly na říjnový test íránské balistické střely středního doletu, který považují za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nová omezení se týkají 11 íránských společností a jednotlivců zapojených do balistického programu. Teherán ale hájí rozvíjení své raketové výzbroje jako své právo na zvyšování obranného potenciálu.

V sobotu zaznamenal Írán velký diplomatický úspěch, když MAAE potvrdila, že Íránci plní dohodu, kterou loni uzavřeli s pěticí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína) a také s Německem. Teherán podle ní omezí jaderný program a výměnou se ruší část mezinárodních sankcí proti němu.

John Kerry a Mohammad Džavád Zaríf na vídeňských jednáních o íránském jaderném programu
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Dění v Íránu otřásá s cenou ropy

Írán může začít volně obchodovat s ropou, na což ihned v pondělí reagovaly trhy novým propadem cen této suroviny. Například cena ropy Brent sestoupila až pod hranici 28 dolarů za barel na zhruba třináctileté minimum. Írán chce zvýšit denní export o 500 tisíc barelů, což je ale vzhledem ke stavu infrastruktury zatím málo realistické.

Írán je obrovský trh, který je dlouhodobě zanedbaný. Je tam mnoho příležitostí. Je to velmi zajímavá země po straně energetiky. Pro Evropu se tím otvírá možnost, jak obejít Rusko. To jsou mimo jiné další důvody, proč sankce byly odstraněny.
Irena Kalhousová
analytička

Do Teheránu na íránské pozvání přijel šéf MAAE Jukija Amano, kterého přijal prezident Hasan Rouhání. Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že dohoda o íránském programu je vyjednaná na osm let, ale Írán má zájem o zkrácení této lhůty, a o tom chtějí Íránci s Amanem hovořit.

Írán jadernou dohodu s mocnostmi neporuší tak dlouho, dokud i Západ bude ctít své závazky vyplývající z ujednání, prohlásil pak Rouhání. Dohodu označil za „unikum v historii diplomacie“. Írán podle Rouháního nemá v úmyslu vyrábět jadernou zbraň. „Budeme jadernou dohodou vázáni, pokud tak bude činit i druhá strana,“ řekl prezident na setkání s Amanem.

Nahrávám video

Podle uzavřené dohody musí Írán po dobu osmi let omezit svůj jaderný program podle dohodnutých limitů. Další etapa má být zahájena roku 2023, avšak počítá se  také s tím, že jestliže MAAE poskytne záruku mírového charakteru íránského programu dříve, například do pěti šesti let, může být uvolnění dalších sankcí urychleno. V platnosti totiž zůstávají americké i evropské sankce týkající se materiálu využitelného v civilních i vojenských oborech, softwarů, vojenských technologií, zbraní i jednotlivců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 20 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 52 mminutami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 56 mminutami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 3 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 3 hhodinami

Starý souboj v novém obsazení. Brazílii čeká těsný střet Luly s Bolsonarovým synem

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.