Írán chce omezit vliv revolučních gard. Podle prezidenta jsou státem ve státě

5 minut
Horizont ČT24: Budoucnost a vliv íránských revolučních gard
Zdroj: ČT24

Iránské revoluční gardy vznikly, aby chránily tamní islámskou revoluci. Teď se ale Teherán snaží vliv revolučních gard omezit – především ten ekonomický. V posledních měsících úřady zadržely několik důstojníků a byznysmenů napojených na vojenské hnutí a další donutily vrátit rozsáhlý majetek. Prezident Hassan Rouhání gardy kritizoval za to, že vytvořily paralelní ozbrojený stát.

Revoluční gardy vznikly v roce 1979 během irácko-íránské války a podílely se na vítězství islámské revoluce v témže roce. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají pravidelné armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země, ajatolláhovi Alímu Chameneímu.

„O tom, co se bude dít po smrti Chameneího, se spekuluje už delší dobu. Jedna z variant je uchopení moci právě ze strany revolučních gard,“ dodává k tomu bezpečnostní analytik Josef Kraus. 

V rukou gard je íránský raketový program, nechybí jim vlastní pozemní jednotky, námořnictvo, letectvo, rozvědka ani speciální útvary. Jejich síla se odhaduje na 120 tisíc mužů. Mají 300 tisíc rezervistů a kontrolují také milice s více než jedenácti miliony dobrovolníků.

Peníze berou gardy z obrovského množství íránských podniků, které buď přímo vlastní, anebo jsou na ně napojeny. Hodnota jejich impéria se odhaduje na sto miliard dolarů. Gardy podnikají v těžebním a petrochemickém průmyslu, zdravotnictví, rejdařství nebo zemědělství. Staví také silnice a v roce 2009 koupily státní telekomunikace skoro za osm miliard dolarů.

Podnikání gard spustil ve velkém současný velitel, generálmajor Muhammad Alí Džafarí. Tento zastánce tvrdé linie stojí v jejich čele už deset let, členem revolučních gard je od roku 1981. Založil „strategické centrum“ pozemních jednotek, kterému i velel.

Prezident země nemá na gardy prakticky žádný vliv. „Tím pádem se dlouhodobě snaží jejich vliv a jejich moc oslabovat, aby si tím pojistil vlastní pozici. Aby minimálně po úmrtí ajatoláha Chameneího nedošlo k nějakému vojenskému puči pod diktátem gard,“ uvedl Kraus.

Země má poprvé po 20 letech ministra obrany

Prezident Rouhání také jmenoval po víc než dvaceti letech ministra obrany. „Je to velice důležitý politický krok. Od roku 1993 v čele resortu obrany nestál nikdo jiný než nějaký generál právě z revolučních gard. Tím pádem fakticky došlo k tomu, že standardní armáda byla podřízena moci revolučních gard,“ vysvětlil analytik.

„Nyní tedy prezident dokázal prosadit, a to i za přispění íránského parlamentu, člověka, který vzešel ze standardní armády, nikoli právě z revolučních gard. Z toho důvodu je pozice prezidenta v rámci ozbrojených složek státu rozhodně silnější než kdykoliv předtím,“ uzavřel Kraus. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 5 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 6 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 7 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 11 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 13 hhodinami
Načítání...