Možnost vojenského řešení íránské krize je stále na stole, prohlásil podle agentury Reuters prezident USA Donald Trump. Dodal, že na cestě jsou další sankce, které Teheránu znemožní získat atomové zbraně. Napětí v oblasti roste od loňského odstoupení Spojených států od jaderné dohody s Íránem a po útocích na tankery a americký dron v Hormuzském zálivu v posledních týdnech.
Trump o možnosti vojenského úderu na Írán promluvil nedlouho poté, co na poslední chvíli zastavil útok na trojici cílů v zemi. Ten měl být odvetou za sestřelení amerického vojenského bezpilotního letounu. Prezident akci odvolal, když se dozvěděl, že by vzala život 150 lidem. To považoval za nepřiměřené.
Trump také v sobotu prohlásil, že je důležité začít s Íránem nové rozhovory. Parafrázoval dokonce své předvolební heslo a vyzval, aby se Írán stal znovu skvělým (Make Iran great again).
Je ochoten jednat s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, případně s prezidentem Hasanem Rúháním. Žádné předběžné podmínky si šéf Bílého domu neklade, řekl ale, že jakákoli případná dohoda s Teheránem musí zahrnovat i íránské balistické střely.
Trump doufá, že tamní režim je dostatečně soudný, aby se válce vyhnul. Na obyvatelích této blízkovýchodní země mu prý záleží. Zmínil, že mezi přáteli má spoustu Íránců, které považuje za „velmi kvalitní lidi“.
Prezident také hájil svého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, který podle amerických médií vyzýval Trumpa k tvrdé vojenské odpovědi na sestřelení dronu. Prezident řekl, že „Bolton je rozhodně jestřáb“, ale pokud jde o Írán, naslouchá prý každému.
USA pošlou do regionu rakety Patriot
Končící americký ministr obrany Patrick Shanahan v úterý oznámil záměr vyslat do oblasti Blízkého východu vojenské posily. Podle Reuters půjde kromě další tisícovky vojáků také o rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla.
„Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem, ale jsou připraveny hájit americkou armádu a své zájmy v regionu,“ sdělila mluvčí amerického ministerstva obrany.
USA už dříve vyslaly do oblasti také bombardéry B-52 či válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Někteří zástupci íránských gard varovali, že íránské rakety mohou poslat plavidla ke dnu. Pozorovatelé se obávají, že špatný odhad situace či další eskalace napětí může obě země přivést do otevřeného konfliktu.
Nad jadernou dohodou se smráká
Napětí mezi USA a Íránem roste od loňského vypovězení jaderné dohody Spojenými státy, po němž následovalo v několika fázích zavedení protiíránských sankcí, jež drtí íránskou ekonomiku.
Teherán nedávno oznámil, že pokud se situace nezmění, přestane plnit některé ze závazků vyplývajících z jaderné smlouvy. Pro začátek oznámil, že 27. června překročí zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody.
Írán dal mocnostem šedesátidenní lhůtu pro nalezení řešení. Ta vyprší 8. července, přičemž západní státy předem ultimátum odmítly. Poté chce Írán začít obohacovat uran na vyšší úroveň.
