Šéf Bílého domu zastavil útok proti Íránu pouhých deset minut před jeho zahájením, protože ho považoval za nepřiměřenou reakci na sestřelení nepilotovaného dronu. Generálové mu prý řekli, že by zemřelo 150 lidí. Podle íránských činitelů Trump Teherán varoval předem. Rusko kritizuje USA, že záměrně zvyšují napětí v regionu. Spojené státy požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby se v pondělí kvůli Íránu sešla za zavřenými dveřmi.
Měli jsme nabito a odjištěno, řekl Trump po odvolání útoku na Írán
Události ČT: Šéf Bílého domu zastavil naplánovaný útok proti Íránu (zdroj: ČT24)
Spojené státy se v noci na pátek ocitly na pokraji ozbrojeného konfliktu s Íránem. O tom, že prezident úder odvolal na poslední chvíli, napsal deník The New York Times (NYT). Trump to v pátek napsal na svém Twitteru a následně to zopakoval v rozhovoru s NBC News. Podle listu The New York Times se USA chystaly zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za to, že íránské revoluční gardy tento týden sestřelily americký bezpilotní stroj.
NBC také v souvislosti s rozhovorem uvedla, že Trump je ochoten jednat s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, případně s prezidentem Hasanem Rúháním. Žádné předběžné podmínky si šéf Bílého domu neklade, řekl ale, že jakákoli případná dohoda s Teheránem musí zahrnovat i íránské balistické střely.
„Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech, když jsem se dotázal, kolik lidí zemře,“ napsal Trump na twitter. „Bude to 150 lidí, zněla odpověď generála. Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu,“ uvedl prezident. Zároveň zdůraznil, že USA měly nabito a odjištěno.
Horizont ČT24: Trump odvolal útok na Írán (zdroj: ČT24)
Stejně se vyjádřil Trump i v rozhovoru s NBC News, kdy zopakoval nerovnost takové odvety. „Nelíbilo se mi to. Nemyslím si, že by to bylo vyvážené,“ uvedl k odhadovanému počtu 150 íránských obětí.
Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová je ráda, že Trump úder odvolal, neboť takový útok by byl kvůli počtu obětí podle ní velmi provokativní. Zároveň zopakovala svůj dřívější požadavek, aby Trump požádal Kongres o souhlas před jakoukoli vojenskou akcí proti Teheránu. Uvedla také, že o chystaném úderu nebyla předem informována.
Trump obvinil Obamu ze „zoufalé a strašlivé smlouvy“
Trump situaci nehodlá uspěchat. „Naše armáda prošla obnovou, je nová a připravená vyrazit. Je zdaleka nejlepší na světě. Sankce fungují a v noci na dnešek přibyly další. Írán nebude moci nikdy vlastnit jaderné zbraně, proti USA ani proti ostatnímu světu,“ konstatoval prezident.
Ve vzkazu na Twitteru obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že s Íránem dojednal „zoufalou a strašlivou“ smlouvu. „Uvolnil jim cestu k jaderným zbraním, a to brzy. Místo, aby poděkoval, Írán křičel smrt Americe,“ napsal šéf Bílého domu.
Představitel íránských revolučních gard Amír Alí Hadžizádeh v té souvislosti upozornil, že Írán se rozhodl nezasáhnout americký letoun P-8 s 35 lidmi na palubě, který doprovázel sestřelený dron.
„S americkým dronem v regionu byl také americký letoun P-8 s 35 lidmi na palubě. Tento letoun také pronikl do našeho vzdušného prostoru a mohli jsme ho sestřelit, ale neudělali jsme to,“ uvedl Hadžízádeh podle agentury Tasním.
Podle agentury AP Hadžízádeh dodal, že Írán měl na sestřelení letounu plné právo, ale rozhodl se zasáhnout dron, který neměl nikoho živého na palubě. Boeing P-8 Poseidon je hlídkový letoun, který využívá námořnictvo Spojených států.
Spojené státy vedou proti Íránu ekonomický terorismus, řídí proti nám tajnou operaci a nyní narušují naše území. Nechceme válku, ale budeme horlivě bránit naši oblohu, území a vody.
Později velitel vzdušných sil revolučních gard v íránské státní televizi řekl, že americké základny v regionu a letadlová loď jsou v dosahu íránských řízených střel. „Americké síly v regionu byly hrozbou, nyní jsou však příležitostí (pro Írán)… Nehovoří o válce s Íránem, protože vědí, jak jsou zranitelní,“ řekl.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví v pátek na Twitteru napsal, že Írán reaguje na diplomacii diplomacií a na válku obranou, uvedla agentura Reuters s tím, že výrok byl patrně reakcí na dnešní vyjádření amerického zmocněnce pro Írán Briana Hooka, který v Rijádu prohlásil : „Naše diplomacie Íránu nezavdává právo na to, aby reagoval vojenskou silou. Írán se musí střetnout s naší diplomacií, ne s armádou.“
- Americký Federální úřad pro letectví (FAA) po incidentu vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Přelety tohoto regionu zastavily i společnosti Air France-KLM, Quantas, British Airways, Malaysia Airlines nebo Emirates Airlines.
- Český Úřad pro civilní letectví vyčkává na další postup, který případně chystá Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).
Poradce íránského prezidenta Hasana Rouháního mezitím prohlásil, že pokud prezident Trump nechce válčit s Íránem, měl by zrušit sankce. „Válka a sankce jsou dvě strany téže mince… Pokud nechcete válku, měli byste něco dělat s těmi sankcemi,“ uvedl na Twitteru Hesámeddín Ašena.
Trump před útokem varoval
Trump údajně prostřednictvím Ománu sdělil Teheránu předem, že hrozí útok. „Ve svém vzkazu uvedl, že je proti jakékoli válce s Íránem, a chtěl s Teheránem mluvit o různých otázkách. Dal (Íráncům) krátký čas na odpověď, ale Írán okamžitě reagoval s tím, že rozhodnutí je na nejvyšším vůdci (ajatolláhu Chameneím),“ sdělil Reuters nejmenovaný íránský činitel.
„Jasně jsme řekli, že jsme proti jakémukoli jednání, ale zpráva mu (Chameneímu) bude předána, aby učinil rozhodnutí. Zástupci Ománu jsme však zdůraznili, že jakýkoli útok proti Íránu bude mít regionální a mezinárodní následky,“ řekl Reuters jiný íránský činitel.
Šedivý: Hlavním důvodem odvolání operace byla zřejmě její nepřipravenost (zdroj: ČT24)
Odplata za zničení dronu
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk za 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun). Americká armáda tvrdí, že se incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. „Hranice teroritoriálních vod v Hormuzském průlivu je sporná. Mezi Íránem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem nejsou hranice úplně přesně vymezené,“ připomněl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Trump reagoval ve čtvrtek na incident ostře, pak svá slova mírnil. „Írán udělal velkou chybu. Tento dron byl nad mezinárodními vodami. Samozřejmě to máme zdokumentované. Je to zdokumentováno exaktně, nejsou to jen pouhá slova,“ prohlásil šéf Bílého domu. „Představoval bych si, že to byl generál nebo někdo, kdo udělal chybu a dron sestřelil. Naštěstí stroj neměl výzbroj. Nebyl v něm žádný člověk, nic,“ dodal později prezident.
Podle íránských revolučních gard byl stroj sestřelen, když sbíral data nad íránským územím. Teherán chce záležitost řešit na půdě OSN.
Trump původně schválil údery na několik cílů, jako jsou radar a raketové baterie, uvedl NYT s odvoláním na informované zdroje z americké administrativy. USA se chystaly udeřit před pátečním rozbřeskem. Letouny už byly ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale ve chvíli, kdy přišel příkaz k zastavení akce, ještě nebyly žádné střely odpáleny, cituje NYT svůj zdroj.
Trosky amerického dronu (snímky zveřejněné Íránem)
„Myslím, že Trumpovo rozhodnutí neprovést údery ukazuje na to, že přeci jen je třeba věnovat se těmto problémům s chladnou hlavou. Myslím, že Spojené státy a další země, které mají vliv na situaci na Středním východě, se pokusí situaci uklidnit a najít nějaké schůdné řešení,“ říká bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý.
Podle Šedivého stojí za zrušením povelu nepřipravenost operace - případně obavy z odvetných útoků Íránu, které by mohly cílit třeba i na Izrael. Šedivý zároveň míní, že pokud Trump bude chtít zaručit, aby islámská republika nezískala jadernou zbraň, USA přeci jen udeří.
„Myslím, že se provedou cílené útoky na jaderná zařízení nebo zařízení, kde se vyrábějí rakety, případně nosiče. To bude vyžadovat velmi složité, důkladné plánování a mezinárodní podporu, protože to nemůže být provedeno jednostranně,“ konstatoval generál v záloze.
Na Trumpa prý tlačí poradce Bolton
Podle serveru Politico ignoroval Trump výzvy Pentagonu a některých republikánských poslanců, aby proti Teheránu tvrdě zasáhl. Místo toho se rozhodl dostát svému slibu z volební kampaně v roce 2016, kdy se zavázal, že se vyhne „zbytečným válkám“ na Blízkém východě.
Své rozhodnutí údajně Trump konzultoval se svými přáteli včetně moderátorů televize Fox News. Řekl jim prý, že na vojenskou odpověď tlačí bezpečnostní poradce John Bolton. „John miluje války,“ stěžoval si prezident a dodal, že válka s Íránem by mohla jeho prezidentský mandát zničit.
Eskalaci konfliktu chtějí zabránit američtí demokraté. Před zahájením jakékoliv vojenské operace požadují otevřenou debatu v Kongresu. „Náš další postup musí být strategický a chytrý a v úzkém spojení s našimi spojenci. Máme v regionu společné zájmy. Víme o vysokém napětí, které tam panuje. Musíme proto udělat všechno, abychom situaci nevyhrotili,“ upozornila šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Události, komentáře: Trump odvolal útok na Írán (zdroj: ČT24)
Trump také v pátek telefonicky jednal se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a oba se shodli, že je nezbytné zajistit stabilitu na Blízkém východě i na globálním ropném trhu.
Teherán vznesl protest proti USA u švýcarského velvyslance
Írán si stěžoval švýcarskému velvyslanci v Teheránu, jehož úřad zastupuje americké zájmy. „Trosky dronu byly nalezeny v íránských teritoriálních vodách,“ sdělil náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Araghčí velvyslanci Markusovi Leitnerovi.
„Pan Araghčí vyzval americké jednotky, aby respektovaly námořní a vzdušnou hranici Íránu, není to poprvé, co Američané letěli v íránském prostoru, stalo se to už několikrát,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
Náměstek prý velvyslanci řekl, že Írán nechce válku, ale že bude své území proti jakékoli agresi bránit. Leitner údajně slíbil, že vzkaz předá americké vládě. Na pátek byl pozván na íránské ministerstvo zahraničí, které mu hodlá předat detaily o incidentu.
Situace je extrémně nebezpečná, ozývá se z Moskvy
Moskva v reakci kritizovala Spojené státy, že záměrně zvyšují napětí v regionu a snaží se dostat situaci až na práh válečného konfliktu, napsala agentura RIA. Sergej Rjabkov z ministerstva zahraničí apeloval na Washington, aby zvážil možné následky konfliktu s Íránem. Zpráva NYT podle něj ukázala, že situace je extrémně nebezpečná.
Generální tajemník OSN António Guterres radí oběma stranám „ocelové nervy“. Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook v Rijádu prohlásil, že je důležité udělat vše ke zmírnění napětí. „Naše diplomacie Íránu nezavdává právo na to, aby reagoval vojenskou silou. Írán se musí střetnout s naší diplomacií, ne s armádou,“ řekl.
Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové řekla, že Německo vítá Trumpovo rozhodnutí útok zastavit, což je znakem toho, že Trump si vojenskou konfrontaci nepřeje. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové upozornil, že vláda Spojeného království trvale vyzývá ke zmírnění napětí.
„Šance (na nová jednání) tu jsou, v minulosti se několikrát stalo, že v takovýchto vypjatých momentech teprve naskočila diplomacie, protože oběma stranám dojde, že už je to hodně vážné. Na druhou stranu vnitropolitické kolísání v USA, informace o tom, že si nikdo nepřeje válku, může a nemusí být na Blízkém východě vykládáno jako podaná ruka,“ podotkl k situaci zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
Eskalaci napětí v posledních týdnech příliš nekomentoval židovský stát. „Izrael se podle bezpečnostních činitelů obává, že pokud Trump couvne v otázce reakce na sestřelení dronu, tak povzbudí Írán k tomu, aby byl ještě smělejší,“ uvedl Borek s tím, že třeba v Iráku se aktivizovaly zřejmě proíránské milice, které provedly útoky na irácké základny, ve kterých je i americký kontingent. V Bagdádu navíc došlo k útoku na šíitskou menšinu.
USA požádaly o schůzku Radu bezpečnosti OSN
Spojené státy požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby se v pondělí za zavřenými dveřmi sešla kvůli Íránu. S odvoláním na své diplomatické zdroje to v pátek napsala agentura Reuters. „Vyrozumíme radu o posledním vývoji k Íránu a předložíme další informace o našem vyšetřování nedávných incidentů s tankery,“ citoval Reuters zprávu, kterou americká mise při OSN adresovala členům Rady bezpečnosti.
Teherán již ve čtvrtek informoval, že incident týkající se bezpilotního stroje chce projednat v OSN.
Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Teherán v reakci sdělil, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat, a v posledních dnech zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu.