„Jasný vzkaz do USA.“ Írán sestřelil americký dron. Trump mluví o velké chybě

Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní stroj. Podle agentury IRNA byl zasažen nad územím Íránu, americká armáda naopak tvrdí, že se incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle šéfa íránských revolučních gard Hosejna Salámího země „vyslala do USA jasný vzkaz“. Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že „Írán udělal velmi velkou chybu“.

Video Události
video

Události: Írán sestřelil americký dron

Íránské revoluční gardy sdělily, že dron sestřelily ve čtvrtek ráno, když vstoupil do íránského vzdušného prostoru v provincii Hormuzgán asi 1200 kilometrů jihovýchodně od Teheránu. Hormuzgán se nachází poblíž strategického Hormuzského průlivu, který je klíčový pro přepravu zásob ropy a zemního plynu.

„Dron vzlétl z americké základny na jihu Perského zálivu… Vypnul veškerá svá identifikační zařízení v rozporu s leteckými pravidly a pohyboval se v plném utajení,“ citovala revoluční gardy íránská státní televize IRIB.

Podle revolučních gard byl stroj sestřelen, když sbíral data mimo jiné nad jižním přístavem Čánbahár v blízkosti pákistánské hranice. Šéf gard Salámí prohlásil, že „Teherán nevyhledává konflikt se žádnou zemí, má však právo na sebeobranu“. Zdůraznil, že odveta za „jakoukoli agresi a narušení hranic bude tvrdá“. Sestřelení amerického dronu nazval „jasným vzkazem Americe“. 

USA: Nad Íránem jsme stroj neměli

Americká armáda později potvrdila, že šlo o dron RQ-4 Global Hawk. Íránský raketový systém podle ní ale sestřelil stroj nad Hormuzským průlivem, 34 kilometrů od pobřeží, a nikoli nad Íránem.

„Neměli jsme dnes v íránském vzdušném prostoru žádné letadlo. Íránské zprávy, že bylo nad Íránem, jsou chybné. Byl to nevyprovokovaný útok na americké pozorovací letadlo v mezinárodním vzdušném prostoru,“ uvedl armádní mluvčí vojsk v oblasti Blízkého východu William Urban.

Na dotaz novinářů, zda USA podniknou proti Teheránu odvetný úder, Donald Trump odpověděl neurčitě: „Brzy to zjistíte.“ Dodal, že ze strany své administrativy necítí žádný tlak, který by ho do konfliktu s Íránem nutil, je to podle něj spíše naopak. Prezident zároveň vnímá rozdíl mezi zničeným bezpilotním strojem a případným sestřelem letadla, ve kterém by byla posádka. Nadále také nechává otevřenou možnost rozhovorů s Teheránem.

Uvedl, že bezpilotní stroj byl v mezinárodním vzdušném prostoru, což mají Američané zdokumentované. Poznamenal, že letoun byl bez výzbroje. Podle AP také naznačil, že dron mohl omylem sestřelit nějaký hlupák.

Zprávy o sestřelení dronu přicházejí poté, co Spojené státy minulý týden obvinily Írán, že vypálil raketu na jiný jejich dron, který v oblasti hlídkoval po útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Washington z napadení lodí obvinil Teherán, který to však popírá. Washington poukazuje na Írán i v případě útoku na tankery z poloviny května, k němuž se islámská republika rovněž nehlásí.

V roce 2014 íránské ozbrojené síly ukázaly údajnou kopii tajného amerického dronu „zabaveného“ Teheránem o tři roky dříve.

USA pošlou do regionu rakety Patriot

Končící americký ministr obrany Patrick Shanahan v úterý oznámil záměr vyslat do oblasti Blízkého východu vojenské posily. Podle Reuters půjde kromě další tisícovky vojáků také o rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla.

„Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem, ale jsou připraveny hájit americkou armádu a své zájmy v regionu,“ sdělila mluvčí amerického ministerstva obrany.

USA už dříve vyslaly do oblasti také bombardéry B-52 či válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Někteří zástupci íránských gard varovali, že íránské rakety mohou poslat plavidla ke dnu. Pozorovatelé se obávají, že špatný odhad situace či další eskalace napětí může obě země přivést do otevřeného konfliktu.

Napětí mezi USA a Íránem roste od loňského vypovězení jaderné dohody Spojenými státy, po němž následovalo v několika fázích zavedení protiíránských sankcí, jež drtí íránskou ekonomiku.

Nad jadernou dohodou se smráká 

Teherán nedávno oznámil, že pokud se situace nezmění, přestane plnit některé ze závazků vyplývajících z jaderné smlouvy. Pro začátek oznámil, že 27. června překročí zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody.

Írán dal mocnostem 60denní lhůtu pro nalezení řešení. Ta vyprší 8. července, přičemž západní státy předem ultimátum odmítly. Poté chce Írán začít obohacovat uran na více než 3,67 procenta.