„Jasný vzkaz do USA.“ Írán sestřelil americký dron. Trump mluví o velké chybě

2 minuty
Události: Írán sestřelil americký dron
Zdroj: ČT24

Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní stroj. Podle agentury IRNA byl zasažen nad územím Íránu, americká armáda naopak tvrdí, že se incident odehrál v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle šéfa íránských revolučních gard Hosejna Salámího země „vyslala do USA jasný vzkaz“. Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že „Írán udělal velmi velkou chybu“.

Íránské revoluční gardy sdělily, že dron sestřelily ve čtvrtek ráno, když vstoupil do íránského vzdušného prostoru v provincii Hormuzgán asi 1200 kilometrů jihovýchodně od Teheránu. Hormuzgán se nachází poblíž strategického Hormuzského průlivu, který je klíčový pro přepravu zásob ropy a zemního plynu.

„Dron vzlétl z americké základny na jihu Perského zálivu… Vypnul veškerá svá identifikační zařízení v rozporu s leteckými pravidly a pohyboval se v plném utajení,“ citovala revoluční gardy íránská státní televize IRIB.

Podle revolučních gard byl stroj sestřelen, když sbíral data mimo jiné nad jižním přístavem Čánbahár v blízkosti pákistánské hranice. Šéf gard Salámí prohlásil, že „Teherán nevyhledává konflikt se žádnou zemí, má však právo na sebeobranu“. Zdůraznil, že odveta za „jakoukoli agresi a narušení hranic bude tvrdá“. Sestřelení amerického dronu nazval „jasným vzkazem Americe“. 

USA: Nad Íránem jsme stroj neměli

Americká armáda později potvrdila, že šlo o dron RQ-4 Global Hawk. Íránský raketový systém podle ní ale sestřelil stroj nad Hormuzským průlivem, 34 kilometrů od pobřeží, a nikoli nad Íránem.

„Neměli jsme dnes v íránském vzdušném prostoru žádné letadlo. Íránské zprávy, že bylo nad Íránem, jsou chybné. Byl to nevyprovokovaný útok na americké pozorovací letadlo v mezinárodním vzdušném prostoru,“ uvedl armádní mluvčí vojsk v oblasti Blízkého východu William Urban.

Na dotaz novinářů, zda USA podniknou proti Teheránu odvetný úder, Donald Trump odpověděl neurčitě: „Brzy to zjistíte.“ Dodal, že ze strany své administrativy necítí žádný tlak, který by ho do konfliktu s Íránem nutil, je to podle něj spíše naopak. Prezident zároveň vnímá rozdíl mezi zničeným bezpilotním strojem a případným sestřelem letadla, ve kterém by byla posádka. Nadále také nechává otevřenou možnost rozhovorů s Teheránem.

Uvedl, že bezpilotní stroj byl v mezinárodním vzdušném prostoru, což mají Američané zdokumentované. Poznamenal, že letoun byl bez výzbroje. Podle AP také naznačil, že dron mohl omylem sestřelit nějaký hlupák.

  • RQ-4 Global Hawk se dokáže pohybovat ve velké výšce po dobu více než 30 hodin, vyvine rychlost až 629 kilometrů v hodině, dolet má skoro 23 tisíc kilometrů. Téměř v reálném čase dokáže poskytovat snímky rozsáhlých zeměpisných oblastí ve vysokém rozlišení. Během mise dokáže zmapovat 100 tisíc kilometrů čtverečních terénu denně. Informace pak umožňují lepší zaměření pozemních cílů a větší ochranu vlastních jednotek působících v dané oblasti. 
  • Zdroje: Wikipedie, Reuters

Zprávy o sestřelení dronu přicházejí poté, co Spojené státy minulý týden obvinily Írán, že vypálil raketu na jiný jejich dron, který v oblasti hlídkoval po útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Washington z napadení lodí obvinil Teherán, který to však popírá. Washington poukazuje na Írán i v případě útoku na tankery z poloviny května, k němuž se islámská republika rovněž nehlásí.

V roce 2014 íránské ozbrojené síly ukázaly údajnou kopii tajného amerického dronu „zabaveného“ Teheránem o tři roky dříve.

USA pošlou do regionu rakety Patriot

Končící americký ministr obrany Patrick Shanahan v úterý oznámil záměr vyslat do oblasti Blízkého východu vojenské posily. Podle Reuters půjde kromě další tisícovky vojáků také o rakety Patriot, pilotní i bezpilotní letadla.

„Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem, ale jsou připraveny hájit americkou armádu a své zájmy v regionu,“ sdělila mluvčí amerického ministerstva obrany.

USA už dříve vyslaly do oblasti také bombardéry B-52 či válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Někteří zástupci íránských gard varovali, že íránské rakety mohou poslat plavidla ke dnu. Pozorovatelé se obávají, že špatný odhad situace či další eskalace napětí může obě země přivést do otevřeného konfliktu.

Napětí mezi USA a Íránem roste od loňského vypovězení jaderné dohody Spojenými státy, po němž následovalo v několika fázích zavedení protiíránských sankcí, jež drtí íránskou ekonomiku.

Nad jadernou dohodou se smráká

Teherán nedávno oznámil, že pokud se situace nezmění, přestane plnit některé ze závazků vyplývajících z jaderné smlouvy. Pro začátek oznámil, že 27. června překročí zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody.

Írán dal mocnostem 60denní lhůtu pro nalezení řešení. Ta vyprší 8. července, přičemž západní státy předem ultimátum odmítly. Poté chce Írán začít obohacovat uran na více než 3,67 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Los Angeles pokračují, platí noční zákaz vycházení

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.
před 5 mminutami

Porota shledala Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu

Porota v opakovaném procesu v New Yorku shledala bývalého hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina vinným ze sexuálního zločinu, informují tiskové agentury. V původním procesu byl Weinstein v roce 2020 odsouzen k 23 letům vězení, loni ale odvolací soud rozsudek zrušil, a proces se tak musel opakovat. Třiasedmdesátiletý muž odmítal, že by se dopustil jakéhokoliv trestného činu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
před 6 hhodinami

Kontroly na polsko-německých hranicích komplikují dopravu

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, oznámil podle Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jedním z nich je Jair Jaakov, jméno druhého rukojmí zatím úřad nemá povolení zveřejnit.
před 7 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Nejméně čtyři lidé zahynuli a dalších šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Linii v Doněcké oblasti pomáhají bránit české „Arisovy poletuchy“

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 8 hhodinami

Spor o výjimku pro ultraortodoxní Židy ohrožuje izraelskou vládu

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.
před 9 hhodinami
Načítání...