Spojené státy zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. Teherán své zapojení do čtvrtečních explozí na lodích odmítl a označil americké tvrzení za součást protiíránské kampaně. Americká armáda předtím oznámila, že bude bránit zájmy USA včetně svobodné plavby, a vyslala do oblasti torpédoborec, informovala agentura Reuters. O zapojení do nového konfliktu v blízkovýchodním regionu však podle armádního prohlášení Spojené státy nestojí.
Posádka japonského tankeru viděla „dva letící předměty“. Čína vyzývá ke klidu a varuje před válkou
Norský a japonský tanker vezoucí ropné produkty se staly cílem zřejmého napadení ve čtvrtek ráno poblíž Hormuzského průlivu strategického pro přepravu ropy. Norská loď dlouho po výbuchu hořela. Z obou plavidel se podařilo evakuovat všech 44 námořníků.
Šéf japonské společnosti Kokuka Sangyo, která jedno z poškozených plavidel vlastní, uvedl, že škody na japonském tankeru způsobily „dva letící předměty“. „Posádka nám řekla, že viděla, jak cosi letí směrem k lodi. Pak nastala exploze, která v plavidle vytvořila díru. Později spatřili někteří členové posádky druhou střelu,“ prohlásil šéf firmy Jutaka Katada.
Hormuzský průliv
Katada zároveň vyloučil možnost, že by tanker Kokuka Courageous, přepravující 25 tisíc tun metanolu, zasáhlo torpédo. O tom, že byla loď zřejmě torpédována, hovořil ve čtvrtek pronajímatel tankeru.
Írán v pátek k jednomu ze zasažených tankerů vyslal tým expertů, který má zjistit, zda se posádka může na plavidlo vrátit. Rejdařská společnost Bernhard Schulte Shipmanagement mezitím informovala, že japonský tanker Kokuka Courageous je nyní tažen do přístavu ve Spojených arabských emirátech; jedenadvacetičlenná posádka je podle agentury na palubě. Podle Katady je metanol v pořádku a plavidlu nehrozí potopení.
USA předložily jako důkaz letecké záběry
K akci se nikdo nepřihlásil, americký ministr zahraničí Mike Pompeo ji však připsal Íránu. „Došli jsme k tomu na základě našich informací, druhu použitých zbraní a expertízy provedení celé akce, brali jsme v úvahu podobné íránské útoky z minulosti. Žádná skupina v oblasti nemá kapacitu něco takového provést. Je to poslední ze série útoků ze strany Íránské islámské republiky a namířený je proti Američanům a jejich spojencům,“ uvedl Pompeo.
Velení armády to doložilo zveřejněním leteckých záběrů, na nichž je podle USA vidět, jak íránské Revoluční gardy odstraňují z boku lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem, která by podle Washingtonu mohla přinést důkaz proti Teheránu.
Pentagon rovněž uvedl, že do oblasti vysílá torpédoborec USS Mason. Další torpédoborec USS Bainbridge zůstává v blízkém kontaktu s jedním z poškozených tankerů a nepřipustí žádné další napadení, uvedla armáda v prohlášení.
Také americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí Fox News z útoku na tankery obvinil Írán. Na dotaz, jak plánuje zabránit v budoucnu podobným incidentům, odpověděl pouze: „Uvidíme.“ Podle agentury Reuters Trump v pátek také řekl, že Hormuzský průliv nebude po čtvrtečním incidentu v Ománském zálivu uzavřen.
GALERIE
Útoky na tankery v Ománském zálivu
Šéf japonské firmy vlastnící poškozený tanker Katada uvedl, že posádka viděla v blízkosti plavidla ve čtvrtek večer japonského času (ráno našeho času) íránskou vojenskou loď. Japonský ministr průmyslu Hirošige Seko ale odmítl komentovat americké stanovisko přičítající vinu Íránu s tím, že Tokio incident – k němuž došlo během návštěvy japonského premiéra Šinzóa Abeho v Íránu – stále prověřuje.
Katada si nemyslí, že by tanker byl napaden proto, že ho vlastní japonská firma. Loď je registrována v Panamě a plula pod panamskou vlajkou. „Bez podrobného zkoumání bylo jen stěží možné poznat, že tanker vlastní Japonci,“ řekl.
USA vyslaly ke dvojici tankerů v Ománském zálivu torpédoborec (zdroj: ČT24)
Írán mluví o sabotážní diplomacii
Írán označil americké tvrzení za součást „protiíránské kampaně“ a ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jej nazval „sabotážní diplomacií“ bez jakéhokoli důkazu. Íránské zastoupení při OSN předtím uvedlo, že „Írán je připraven hrát aktivní a konstruktivní roli při zajišťování bezpečnosti strategických mořských cest, stejně jako rozvíjet mír, stabilitu a bezpečnost v regionu“.
Teherán zároveň po uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN vyzval k urychlenému zahájení dialogu zemí Perského zálivu, který by měl v oblasti uvolnit napětí.
Incident může přispět k dalšímu zvýšení napětí mezi Íránem a USA, za nímž je americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu a obnovení sankcí. Podle prezidenta Donalda Trumpa není ani jedna strana na dohodu připravena.
Britové a Saúdové se přiklánějí k USA
Saúdská Arábie, tradiční íránský rival v neklidné oblasti bohaté na ropu, se přiklonila k názoru USA, že za ataky je Teherán. Podle saúdskoarabského ministra zahraničí není důvod nevěřit americkému tvrzení, neboť Írán již v minulosti podobné akce podnikl.
USA připsaly Íránu už květnovou sabotáž čtyř plavidel u Spojených arabských emirátů. Přímo k minovým útokům na tankery pak teokratický režim podle agentury AP sáhl koncem 80. let v době takzvané tankerové války.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt rovněž vidí za akcí íránskou stopu a varoval teheránský režim před „velmi nemoudrou eskalací“ napětí.
Čína vyzývá ke klidu
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nikdo nechce, aby v regionu propukla válka, a vyzvalo strany konfliktu k dialogu. „Nikdo nechce válku v Perském zálivu. To není v ničím zájmu,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Vyjádřilo také naději, že spor bude vyřešen prostřednictvím dialogu, nikoliv eskalací konfliktu.
Čínská diplomacie předtím citovala čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který podle ní na okraj summitu v Kyrgyzstánu svému íránskému protějšku Hasanu Rouhánímu řekl, že Čína bude prosazovat rozvoj vztahů s Íránem bez ohledu na změnu mezinárodní situace. „Čína vždy pohlížela na čínsko-íránské vztahy ze strategické a dlouhodobé perspektivy,“ uvedl Si. O čtvrtečním incidentu se ale prezident podle Reuters nezmínil.
Čína a Írán k sobě mají blízko v oblasti energetiky a Peking proto nesouhlasí s americkými sankcemi, jejichž cílem je zabránit obchodování s íránskou ropou. Čína se ale musí chovat obezřetně, jelikož udržuje vztahy i s dalším blízkovýchodním ropným gigantem Saúdskou Arábií, rivalem Íránu.
Ministr pro zahraniční záležitosti Spojených arabských emirátů Anvar Karkáš kritizoval výroky íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa o protiíránské kampani a „sabotážní diplomacii“, které adresoval nejen USA a Izraeli, ale také Saúdské Arábii a SAE. „Zabránit eskalaci za současné situace vyžaduje moudré kroky, a ne plané sliby,“ uvedl Karkáš na adresu Zarífa.
„Vidíme eskalaci politického, psychologického a vojenského tlaku na Írán. Nechceme, aby tragická událost, která se stala a ovlivnila trh s ropou, byla spekulativně využívána pro další vyostřování v protiíránském smyslu,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
EU se bojí další destabilizace oblasti
Evropská unie vyzvala k maximální zdrženlivosti, aby se předešlo dalšímu vyhrocení situace. „Shromažďujeme další informace a situaci vyhodnocujeme,“ řekla mluvčí šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. „Opakovaně jsme uváděli, že region se musí vyvarovat dalšímu vyhrocování situace, další destabilizace a dalšímu napětí, proto vyzýváme k maximální zdrženlivosti a k vyvarování se provokacím,“ dodala.
Německo je událostmi v Ománském zálivu hluboce znepokojeno. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové Ulrike Demmerová prohlásila, že Berlín prozatím nemá informace, kdo za útoky stál. Dodala, že je nutné zabránit dalšímu roztáčení eskalační spirály. „Nyní je důležité pokračovat v podrobném objasnění pozadí incidentů,“ řekla Demmerová s tím, že Německo je v této věci v kontaktu se všemi svými partnery.
Jisté je jen to, že se zdraží palivo, míní arabista
Podle arabisty a islamologa Petra Pelikána mohl útoky podniknout prakticky kdokoli a veřejnost se to možná nikdy nedozví. „Máme strašně málo informací. Mohly to udělat nějaké milice napojené na Írán, mohli to udělat Íránci, mohli to udělat Američané, nebo lidé, kteří v Perském zálivu na arabské straně mají zájem o větší eskalaci napětí. Mohl to udělat prakticky kdokoliv a my to nevíme,“ uvedl Pelikán ve vysílání ČT24.
Úvahy, jestli mohlo jít Spojeným státům o to, zdražit ropu, aby byl větší zájem o jejich, dražší, břidličnou ropu, které jsou největším producentem, jsou podle něj už přílišné spekulace. „Ale nevylučuju to,“ podotkl. Současná situace je podle něj válkou prohlášení, ve které by si nedovolil dávat důvěru vůbec nikomu. „To jediné, čím jsem si zcela jist, je, že se nám zdraží paliva u čerpacích stanic,“ dodal.
- Podobné nejasnosti jako při současném incidentu provázely podle AP i začátek tankerové války v osmdesátých letech. Tehdy šlo o irácko-íránskou válku a lodě amerického námořnictva eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzským průplavem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla. Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelení civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zemřelo tehdy 290 lidí.