Rozhodnutí Spojených států odstoupit od jaderné dohody s Íránem a zavést tvrdé sankce dopadne i na evropské firmy, které tak řeší, jak zachránit své plánované kontrakty či investice. Postavil se za ně šéf francouzské diplomacie, podle kterého je třeba s USA jednat, aby Evropané nedopláceli na to, že Spojené státy dohodu zrušily. Situace může zamíchat i s ropným trhem. Íránský ministr ropného průmyslu ale prohlásil, že krok USA nebude mít dopad na jejich vývoz ropy.
Írán věří, že odchod USA od jaderné dohody neovlivní vývoz ropy. Kvůli sankcím ale mohou utrpět evropské firmy
Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody s Íránem v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru. Jako první Spojené státy oznámily zavedení sankcí vůči šesti osobám a třem firmám, které podle nich financovaly íránské revoluční gardy, elitní složku íránských ozbrojených sil.
Íránská ekonomika je značně závislá na příjmech z prodeje ropy. Poradenská společnost FGE tento týden předpověděla, že v důsledku odstoupení USA od jaderné dohody bude obnoven limit na vývoz ropy z Íránu v objemu jednoho milionů barelů denně, který byl uplatňován v rámci dřívějších sankcí.
Írán se však snaží obavy o osud íránské ropy rozptýlit. „Trumpovo rozhodnutí nebude mít žádný vliv na náš ropný export,“ prohlásil ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne. Upozornil, že íránský ropný průmysl sice ke svému rychlejšímu rozvoji potřebuje zahraniční investice, ale dokáže přežít i v případě, že se zahraniční investoři budou kvůli obavám z amerických sankcí držet stranou.
V minulých letech se díky dohodě povedlo zvednout export až na 2,5 milionu barelu denně, čímž se Írán řadí na třetí pozici největšího exportéra ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
- V rámci Organizace zemí vyvážejících ropu je největším exportérem ropy Saúdská Arábie následovaná Irákem.
Zangáne uvedl, že těžba ropy v Íránu se nyní pohybuje kolem čtyř milionů barelů denně, což odpovídá téměř čtyřem procentům celosvětové produkce. Očekává, že těžba do konce nynějšího íránského roku, který končí 20. března, zůstane na stejné úrovni.
Asijské rafinerie přesto začaly hledat nové dodavatele ropy, Írán je přitom jedním z hlavních dodavatelů suroviny do asijských rafinerií.
Osud íránské dohody také v posledních dnech hýbal ropným trhem jako takovým. Hlavně od začátku května přispívalo sílící přesvědčení o vypovězení dohody k růstu cen jak americké lehké ropy WTI, tak severomořské ropy Brent. Den po vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa, v němž shodil dohodu, zaznamenala ropa nejprudší jednodenní nárůst za poslední měsíc. Ropa Brent přesáhla hranici 77 dolarů za barel a byla tak nejvýše od roku 2014. Ropa WTI se přehoupla přes 71 dolarů. Ve čtvrtek a v pátek už ale ceny zase mírně klesly, investoři vybírali zisky.
Sankce mohou narušit dojednané kontrakty evropských podniků
Americké rozhodnutí ale nebude dělat starosti jenom v oblasti ropy. Dopadne totiž zároveň na desítky firem ve Spojených státech i v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby.
List The Wall Street Journal napsal, že zřejmě budou postiženy ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty.
Americký ministr financí Steven Mnuchin už přiblížil, že budou zrušeny licence na prodej dopravních letounů firem Airbus a Boeing do Íránu. Teherán si na Západě objednal dvě stovky strojů pro komerční lety, z nichž polovinu měl dodat evropský výrobce Airbus. Dodávky jsou závislé na americkém souhlasu kvůli tomu, že velké množství leteckých dílů je vyráběno americkými společnostmi, napsala agentura Reuters.
Představitelé EU už ve společném prohlášení vlád 28 členských zemí potvrdili záměr pokračovat v naplňování íránské dohody, a ponechat tak evropským firmám přístup na íránský trh, podle expertů to však nemusí být dostačující.
Evropské firmy, které mají pobočky v USA, by totiž podle některých právníků porušovaly americké zákony, pokud by se rozhodly ignorovat Washingtonem uvalené sankce. V případě, že ve Spojených státech nepodnikají, by se stejně vystavovaly riziku americké odvety, uvedl ekonomický web Quartz.
Evropské firmy mohou požádat americké ministerstvo financí o udělení výjimky ze sankcí. Ministr financí Mnuchin v úterý bez bližších podrobností uvedl, že možnost udělení této výjimky existuje.
Podle WSJ to již například začal řešit francouzský Total. Společnost, která uzavřela smlouvu v hodnotě miliardy dolarů (21,5 miliardy korun) týkající se podmořské těžby zemního plynu, se obrátila s žádostí o pomoc při vyjednávání s Washingtonem na francouzskou vládu. V případě krachu jednání podle zdrojů WSJ firma uvažuje o tom, že by většinový podíl na projektu převedla na čínskou ropnou společnost CNPC.
Britsko-nizozemský Shell zase dodává do Íránu technologie spojené s těžbou a úpravou ropy, což firmě loni zajistilo hrubý příjem 6,3 milionu dolarů (135 milionů korun). Společnost Trumpův krok nekomentovala, v dřívějším prohlášení však uvedla, že hodlá v dodávkách pokračovat.
Německý Siemens, který má v Íránu smlouvy v řádech desítek miliard dolarů na dodávky vlaků či elektrárenských technologií, se podle prohlášení svého finančního ředitele Ralfa Thomase chystá americkým sankcím podřídit. Firma podle něj zatím hodnotí možný dopad Trumpova kroku a čeká, jak se k němu postaví mezinárodní společenství.
Odlišný přístup má podle WSJ automobilka Renault, která ve spolupráci s íránskými společnostmi vyrábí pro íránský trh 150 tisíc vozů ročně. Její představitelé předpokládají, že budou moci pokračovat v tomto podniku i po obnovení amerických sankcí, neboť většina součástí pro vozy se vyrábí přímo v Íránu.
Francie i Německo se kvůli sankcím ozvaly
Poradenská společnost FGE míní, že Evropa a Čína nebudou proti americkým sankcím bojovat. „Není zde nikdo, kdo by dal přednost Íránu před USA,“ upozornila.
Čína nicméně otevírá nové vlakové spojení s Íránem, čímž spíš posiluje obchodní vztahy s islámskou republikou. Pro Peking je propojení s Íránem důležitou součástí nové Hedvábné stezky – rozsáhlého infrastrukturního projektu, v jehož rámci mají vzniknout nové hospodářské koridory z Číny do Evropy a do Afriky. Ostatně vystoupení USA z nukleární dohody s Íránem čínská vláda ostře kritizovala.
Ozvaly se také Francie a Německo. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian nyní řekl, že sankce, které chce americký prezident Donald Trump obnovit proti zahraničním společnostem spolupracujícím s Íránem, jsou nepřijatelné.
„Evropané nemohou doplácet na to, že Spojené státy dohodu zrušily,“ uvedl šéf francouzské diplomacie. Evropané musejí podle něj přijmout opatření nezbytná k ochraně zájmů svých firem a zahájit za tímto účelem jednání s Washingtonem.
Řekneme Američanům, že sankce, které přijmou, se týkají jen jich.
Francouzská vláda už naznačila, že by na úrovni Evropské unie chtěla s USA vyjednat výjimky, například pro firmy, které v Íránu již působí. EU musí podle Le Driana ovšem jednat rychle a dohodnout se v řádu týdnů.
Německý ministr hospodářství Peter Altmaier zase uvedl, že jsou připraveni pomoci svým firmám pokračovat v obchodech s Íránem. „Německým firmám působícím v Íránu, které tam budou chtít nadále působit, budeme radit, a to i po právní stránce,“ řekl Altmaier. S možnostmi typu státního fondu pro odškodnění takových firem ale německé zákony nepočítají, dodal ministr. Navíc pokud by se k takovému kroku vláda rozhodla, mohlo by se pro podobné jednostranné sankce a opatření, jaké ohlásily Spojené státy, rozhodnout více zemí.
Altmaier ale zároveň podotknul, že německá vláda nemá žádné právní nástroje, jak německé firmy přímo ochránit před rozhodnutím vlády Spojených států, nebo je z nich vyjmout.
Britská premiérka Theresa Mayová se pak už s Trumpem dohodla na budoucích jednáních na nižší úrovni o možných dopadech amerických protiíránských sankcí na firmy, které obchodují s Íránem.
Právě Francie, Německo a Velká Británie, které také podepsaly dohodu s Íránem, daly najevo, že ji chtějí udržet při životě. Zároveň Írán projevil ochotu ji nadále respektovat. Požaduje ale záruky, že mu nevzniknou kvůli Trumpovu kroku vážné ekonomické škody.