Spojené státy oznámily zavedení sankcí vůči šesti osobám a třem firmám, které podle nich financovaly íránské revoluční gardy, elitní složku íránských ozbrojených sil. Podle agentury AFP jsou to první americké sankce vůči Íránu od úterního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem a obnovují protiíránské sankce.
Americké ministerstvo financí uvedlo, že opatření jsou namířena vůči šesti osobám a třem íránským společnostem, které přes Spojené arabské emiráty a za pomoci íránské centrální banky poskytly miliony dolarů íránským revolučním gardám.
Ministerstvo v prohlášení upřesnilo, že tyto sankce byly uvaleny na základě amerických pravidel, která ukládají takový postup vůči konkrétním subjektům podezřelým z globálních teroristických aktivit a vůči finančním aktivitám Íránu.
Revoluční gardy vznikly v roce 1979 během irácko-íránské války a podílely se na vítězství islámské revoluce v témže roce. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země, ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Prezident země nemá na gardy prakticky žádný vliv.
V rukou gard je íránský raketový program, nechybí jim vlastní pozemní jednotky, námořnictvo, letectvo, rozvědka ani speciální útvary. Jejich síla se odhaduje na 120 tisíc mužů. Mají 300 tisíc rezervistů a kontrolují také milice s více než jedenácti miliony dobrovolníků.
Peníze berou gardy z obrovského množství íránských podniků, které buď přímo vlastní, nebo jsou na ně napojeny. Hodnota jejich impéria se odhaduje na sto miliard dolarů.
USA by měly veškeré sankce obnovit do 180 dnů
Washington po úterním oznámení uvedl, že po přechodném období 90, případně 180 dnů budou obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením jaderné dohody s Teheránem v roce 2015.
Po 90 dnech by měly znovu fungovat sankce týkající se snahy Íránu nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu.
Ve stejném termínu by měl Washington zrušit povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.
Po 180 dnech by pak podle dřívějšího vyjádření resortu financí měly být obnoveny i sankce na transakce íránské centrální banky a dalších íránských finančních institucí a také proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton později dokonce nevyloučil, že Írán postihne ještě více sankcí, než kolik jich bylo před jadernou dohodou.
- Trump oznámil odstoupení od dohody v úterý. Zbylí signatáři (Írán, Francie, Německo, Velká Británie, Čína, Rusko a EU) hodlají v jejím plnění pokračovat. Většina zemí krok Washingtonu kritizovala, ocenily ho naopak Izrael, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
