Izrael odstoupení USA od dohody s Íránem vítá, evropské státy v ní chtějí pokračovat

Nahrávám video

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. Trumpův krok označil za odvážný a jadernou dohodu šesti mocností s Teheránem z roku 2015 za „katastrofální“. Naopak Francie, Británie i Německo Trumpova rozhodnutí podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona litují. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.

Teheránská vláda musí podle šéfa Bílého domu o novém ujednání jednat. „Írán bude jednat, nebo se něco stane,“ řekl Trump, aniž upřesnil povahu zvažovaného kroku. Své rozhodnutí hájil slovy, že kamkoli Írán vkročí, panuje „zmatek a smrt“. Íránský vládní mluvčí předtím varoval, že teheránská vláda vypracovala akční plán, který je úměrný okolnostem amerického rozhodnutí od smlouvy odstoupit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpův krok přivítal. Dohoda s Íránem podle něj směřovala ke katastrofě. „Dohoda nijak nesnížila riziko vypuknutí války, ale naopak konflikt přiblížila a ani neomezila agresivní činy Íránu, naopak je výrazně zvýšila,“ prohlásil Netanjahu.

Izrael se cítí být íránským jaderným programem ohrožen, jeho premiér je dlouhodobým kritikem dohody, na jejímž základě Írán musel omezit své jaderné provozy výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Netanjahu nedávno uvedl, že Írán dohodu porušoval, ale svá tvrzení nijak nedoložil.

Nahrávám video

Paříž, Berlín i Londýn chtějí dohodu udržet

Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti uvedl, že Francie, Německo a Velká Británie rozhodnutí USA litují. Francie chce udržet jadernou smlouvu při životě, řekl Macron v telefonickém rozhovoru s íránským prezidentem. Írán podle něj musí dodržovat jadernou smlouvu jako celek.

Úřad britské premiérky Theresy Mayové zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.

Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a Mayová spolu telefonicky hovořili krátce po Trumpově prohlášení. Americký krok podle Macrona ohrozí mezinárodní režim boje proti šíření jaderných zbraní. Francouzský prezident zároveň zopakoval, že Francie bude pracovat na širší dohodě, která by pokryla íránské jaderné aktivity, balistický program i regionální aktivity.

Paříž, Berlín i Londýn loni v říjnu uvedly, že od všech zúčastněných stran bez výjimky očekávají plnění jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, a opakovaně dávají najevo, že se tímto dokumentem cítí být vázány.

„Vyzýváme Spojené státy, aby zajistily, že struktura (dohody) zůstane nedotčená, a aby nepodnikaly kroky, které by znemožňovaly dalším stranám plné dodržování dohody,“ uvedli lídři Francie, Německa a Británie ve společném komuniké. Ani podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvesa Le Driana není dohoda mrtvá.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas je přesvědčený, že vypovězení dohody zvyšuje nejistotu ve světě a může vést ke snížení důvěry v mezinárodní smlouvy. Spolková republika se podle něj i podle kancléřky Angely Merkelové nadále cítí být vázána dohodou, protože funguje. Co chce Washington místo smlouvy, podle ministra Maase není jasné. Maas vyjádřil obavu, že Trumpovo rozhodnutí oslabí ty íránské politiky, kteří si přejí dobré vztahy s ostatními státy.

„Jsme přesvědčeni, že dohoda je důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat,“ nechala se slyšet Merkelová. „Víme samozřejmě, že tato dohoda nachází řešení jen na omezenou dobu, a proto musíme s Íránem mluvit i o tom, co bude poté; jak můžeme zajistit, že dlouhodobě bude mít pouze civilní, a ne vojenský jaderný program,“ podotkla.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson uvedl, že pokud bude Írán dohodu dodržovat,  bude se jí řídit také Londýn. Johnson požádal Írán, aby na krok Washingtonu reagoval umírněně. Řekl také, že Británie se ze všech sil snažila USA v dohodě udržet a že je teď na USA, aby vyjasnily, co navrhují ve vztahu k Íránu.

Nahrávám video

Dohodu chce dál prosazovat i EU

Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové jaderná dohoda s Íránem funguje a EU je odhodlána ji udržet. Mogheriniová prohlásila, že smlouva je výsledkem dvanácti let diplomacie a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa. Mogheriniová označila za obzvláště znepokojující Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí.

„V nadcházejících hodinách a dnech budeme konzultovat s našimi partnery, abychom zhodnotili důsledky (těchto amerických kroků),“ uvedla. EU je podle ní odhodlána jednat v souladu s vlastními bezpečnostními zájmy a chránit své hospodářské investice.

Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera se Spojené státy „s udivujícím zápalem“ obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA „už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa“.

V poselství regionálnímu vlámskému parlamentu Juncker řekl, že roli Spojených států teď musí převzít Evropa. „V tomto okamžiku musíme nahradit Spojené státy, které jako mezinárodní hráč ztratily sílu a v důsledku toho z dlouhodobého hlediska i vliv,“ konstatoval šéf bruselské exekutivy.

Český ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česká republika nechce společné unijní stanovisko štěpit. „Ve stanovisku paní Mogheriniové mi trošku schází, že Írán buduje kapacitu balistických raket,“ řekl ale také ministr.

Upozornil navíc, že nelze zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nicméně ve středu zopakoval, že Írán dosud závazky plynoucí z dohody plnil. 

Nemůžeme zcela pominout argumenty Izraele, se kterým mám strategické partnerství. Jedna věc je objektivně pravdivá, a to že tým odborníků v Íránu funguje ne ve výzkumu vojenském, ale funguje dál. Ve stanovisku paní Mogheriniové také chybí, že Írán buduje kapacitu balistických raket, které mají dolet 500 až 12 tisíc kilometrů a mohou nosit různé typy hlavic. To téma je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Martin Stropnický
šéf české diplomacie

Trumpův krok uvítali i Saúdové a Emiráty, Rusko chce dohodu zachovat

Krok USA uvítaly také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které vnímají Írán jako nebezpečného regionálního rivala. Obavy naopak dali najevo generální tajemník OSN António Guterres. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva bude dohodu nadále dodržovat. Pro zachování jaderné dohody s Teheránem se vyslovil také úřadující italský premiér Paolo Gentiloni.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Spojené státy za jejich krok kritizoval. Prohlásil, že jediný, koho Trumpovo rozhodnutí oslabí, budou Američané. „USA budou ti, kdo ztratí, protože nerespektují podepsanou dohodu. Nelze odstoupit od mezinárodních dohod, jak se vám zlíbí,“ citovala Erdogana agentura Anadolu.

Čínský zmocněnec pro záležitosti Blízkého východu řekl, že všechny strany by měly dohodu dodržovat a k řešení sporu použít dialog a jednání. Čína je podle něj ochotna posílit spolupráci se všemi stranami dohody.

  • Dohodu z roku 2015 podepsaly kromě USA a Íránu také Francie, Německo, Británie, Čína, Rusko a Evropská unie. 

Ceny ropy vzrostly

Krok Washingtonu se odrazil i v cenách ropy, které výrazně rostou. Cena severomořské ropy Brent vystoupila až na 76,75 dolaru za barel, tedy nejvýše od listopadu 2014. Předpokládá se, že krok USA povede k poklesu íránského vývozu ropy.

Asijské rafinerie už začaly hledat nové dodavatele ropy a připravují se na situaci, v níž budou platit obnovené americké sankce vůči Íránu. Agentura Reuters uvedla, že sankce mohou postihnout i velké exportéry ropy. Saúdská Arábie tvrdí, že je připravena výpadkům v dodávkách ropy zabránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 48 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 6 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 9 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 13 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 13 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.