Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. Trumpův krok označil za odvážný a jadernou dohodu šesti mocností s Teheránem z roku 2015 za „katastrofální“. Naopak Francie, Británie i Německo Trumpova rozhodnutí podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona litují. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.
Izrael odstoupení USA od dohody s Íránem vítá, evropské státy v ní chtějí pokračovat
Všichni signatáři jaderné dohody kromě USA trvají na jejím pokračování (zdroj: ČT24)
Teheránská vláda musí podle šéfa Bílého domu o novém ujednání jednat. „Írán bude jednat, nebo se něco stane,“ řekl Trump, aniž upřesnil povahu zvažovaného kroku. Své rozhodnutí hájil slovy, že kamkoli Írán vkročí, panuje „zmatek a smrt“. Íránský vládní mluvčí předtím varoval, že teheránská vláda vypracovala akční plán, který je úměrný okolnostem amerického rozhodnutí od smlouvy odstoupit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpův krok přivítal. Dohoda s Íránem podle něj směřovala ke katastrofě. „Dohoda nijak nesnížila riziko vypuknutí války, ale naopak konflikt přiblížila a ani neomezila agresivní činy Íránu, naopak je výrazně zvýšila,“ prohlásil Netanjahu.
Izrael se cítí být íránským jaderným programem ohrožen, jeho premiér je dlouhodobým kritikem dohody, na jejímž základě Írán musel omezit své jaderné provozy výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Netanjahu nedávno uvedl, že Írán dohodu porušoval, ale svá tvrzení nijak nedoložil.
Stropnický: Nelze pominout argumenty Izraele a USA (zdroj: ČT24)
Paříž, Berlín i Londýn chtějí dohodu udržet
Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti uvedl, že Francie, Německo a Velká Británie rozhodnutí USA litují. Francie chce udržet jadernou smlouvu při životě, řekl Macron v telefonickém rozhovoru s íránským prezidentem. Írán podle něj musí dodržovat jadernou smlouvu jako celek.
Úřad britské premiérky Theresy Mayové zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.
Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a Mayová spolu telefonicky hovořili krátce po Trumpově prohlášení. Americký krok podle Macrona ohrozí mezinárodní režim boje proti šíření jaderných zbraní. Francouzský prezident zároveň zopakoval, že Francie bude pracovat na širší dohodě, která by pokryla íránské jaderné aktivity, balistický program i regionální aktivity.
Paříž, Berlín i Londýn loni v říjnu uvedly, že od všech zúčastněných stran bez výjimky očekávají plnění jaderné dohody s Teheránem z roku 2015, a opakovaně dávají najevo, že se tímto dokumentem cítí být vázány.
„Vyzýváme Spojené státy, aby zajistily, že struktura (dohody) zůstane nedotčená, a aby nepodnikaly kroky, které by znemožňovaly dalším stranám plné dodržování dohody,“ uvedli lídři Francie, Německa a Británie ve společném komuniké. Ani podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Yvesa Le Driana není dohoda mrtvá.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas je přesvědčený, že vypovězení dohody zvyšuje nejistotu ve světě a může vést ke snížení důvěry v mezinárodní smlouvy. Spolková republika se podle něj i podle kancléřky Angely Merkelové nadále cítí být vázána dohodou, protože funguje. Co chce Washington místo smlouvy, podle ministra Maase není jasné. Maas vyjádřil obavu, že Trumpovo rozhodnutí oslabí ty íránské politiky, kteří si přejí dobré vztahy s ostatními státy.
„Jsme přesvědčeni, že dohoda je důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat,“ nechala se slyšet Merkelová. „Víme samozřejmě, že tato dohoda nachází řešení jen na omezenou dobu, a proto musíme s Íránem mluvit i o tom, co bude poté; jak můžeme zajistit, že dlouhodobě bude mít pouze civilní, a ne vojenský jaderný program,“ podotkla.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson uvedl, že pokud bude Írán dohodu dodržovat, bude se jí řídit také Londýn. Johnson požádal Írán, aby na krok Washingtonu reagoval umírněně. Řekl také, že Británie se ze všech sil snažila USA v dohodě udržet a že je teď na USA, aby vyjasnily, co navrhují ve vztahu k Íránu.
Zbylí signatáři chtějí, aby dohoda dál platila (zdroj: ČT24)
Dohodu chce dál prosazovat i EU
Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové jaderná dohoda s Íránem funguje a EU je odhodlána ji udržet. Mogheriniová prohlásila, že smlouva je výsledkem dvanácti let diplomacie a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa. Mogheriniová označila za obzvláště znepokojující Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí.
„V nadcházejících hodinách a dnech budeme konzultovat s našimi partnery, abychom zhodnotili důsledky (těchto amerických kroků),“ uvedla. EU je podle ní odhodlána jednat v souladu s vlastními bezpečnostními zájmy a chránit své hospodářské investice.
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera se Spojené státy „s udivujícím zápalem“ obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA „už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa“.
V poselství regionálnímu vlámskému parlamentu Juncker řekl, že roli Spojených států teď musí převzít Evropa. „V tomto okamžiku musíme nahradit Spojené státy, které jako mezinárodní hráč ztratily sílu a v důsledku toho z dlouhodobého hlediska i vliv,“ konstatoval šéf bruselské exekutivy.
Český ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česká republika nechce společné unijní stanovisko štěpit. „Ve stanovisku paní Mogheriniové mi trošku schází, že Írán buduje kapacitu balistických raket,“ řekl ale také ministr.
Upozornil navíc, že nelze zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nicméně ve středu zopakoval, že Írán dosud závazky plynoucí z dohody plnil.
Nemůžeme zcela pominout argumenty Izraele, se kterým mám strategické partnerství. Jedna věc je objektivně pravdivá, a to že tým odborníků v Íránu funguje ne ve výzkumu vojenském, ale funguje dál. Ve stanovisku paní Mogheriniové také chybí, že Írán buduje kapacitu balistických raket, které mají dolet 500 až 12 tisíc kilometrů a mohou nosit různé typy hlavic. To téma je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Trumpův krok uvítali i Saúdové a Emiráty, Rusko chce dohodu zachovat
Krok USA uvítaly také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které vnímají Írán jako nebezpečného regionálního rivala. Obavy naopak dali najevo generální tajemník OSN António Guterres.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva bude dohodu nadále dodržovat. Pro zachování jaderné dohody s Teheránem se vyslovil také úřadující italský premiér Paolo Gentiloni.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Spojené státy za jejich krok kritizoval. Prohlásil, že jediný, koho Trumpovo rozhodnutí oslabí, budou Američané. „USA budou ti, kdo ztratí, protože nerespektují podepsanou dohodu. Nelze odstoupit od mezinárodních dohod, jak se vám zlíbí,“ citovala Erdogana agentura Anadolu.
Čínský zmocněnec pro záležitosti Blízkého východu řekl, že všechny strany by měly dohodu dodržovat a k řešení sporu použít dialog a jednání. Čína je podle něj ochotna posílit spolupráci se všemi stranami dohody.
- Dohodu z roku 2015 podepsaly kromě USA a Íránu také Francie, Německo, Británie, Čína, Rusko a Evropská unie.
Ceny ropy vzrostly
Krok Washingtonu se odrazil i v cenách ropy, které výrazně rostou. Cena severomořské ropy Brent vystoupila až na 76,75 dolaru za barel, tedy nejvýše od listopadu 2014. Předpokládá se, že krok USA povede k poklesu íránského vývozu ropy.
Asijské rafinerie už začaly hledat nové dodavatele ropy a připravují se na situaci, v níž budou platit obnovené americké sankce vůči Íránu. Agentura Reuters uvedla, že sankce mohou postihnout i velké exportéry ropy. Saúdská Arábie tvrdí, že je připravena výpadkům v dodávkách ropy zabránit.