USA odstoupí od jaderné dohody s Íránem a zavedou tvrdé sankce

Nahrávám video

Spojené státy americké odstoupí od smlouvy o íránském jaderném programu. Oznámil to americký prezident Donald Trump. Na Írán USA uvalí nové tvrdé sankce. Íránský prezident Hasan Rouhání v reakci prohlásil, že Trumpovo rozhodnutí je pro Írán historickou zkušeností. USA podle něj nikdy neplnily své závazky, naproti tomu Teherán podle Rouháního hodlá dohodu plnit i bez účasti Washingtonu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán dohodu dosud plnil.

Podle prvního muže Spojených států je smlouva neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na „nejvyšší úrovni“. Rovněž varoval zbytek světa před snahou nějak Íránu pomáhat.

„Oznamuji, že Spojené státy odstoupí od jaderné dohody s Íránem,“ řekl Trump v Bílém domě. „Za pár okamžiků podepíšu prezidentské memorandum, jehož cílem bude obnovení amerických jaderných sankcí vůči íránskému režimu. Zavedeme nejvyšší úroveň ekonomických sankcí,“ zdůraznil Trump před podpisem dokumentu.

Poradce Bolton: Sankce by mohly být silnější než před dohodou

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton později dokonce nevyloučil, že Írán postihne ještě více sankcí, než kolik jich bylo před jadernou dohodou. Je to zcela bezpečně možné, řekl podle agentury Reuters.

Bolton řekl, že prozatím Donald Trump odstoupením od smlouvy nařídil obnovit všechny sankce související s íránským jaderným programem, které byly pozastaveny za jeho předchůdce Baracka Obamy.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že po 90 dnech budou obnoveny proti Íránu sankce týkající se jeho snahy nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu. Ve stejném termínu zruší Washington povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.

Po 180 dnech USA podle resortu financí obnoví sankce na transakce íránské centrální banky a dalších íránských finančních institucí a také proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.

Bolton upozornil, že nynější krok je zároveň signálem pro Severní Koreu, že USA nepřijmou žádnou „nepřiměřenou dohodu“. Řekl také, že další kroky v íránské otázce budou USA konzultovat se svými spojenci, tedy Británií, Francií a Německem, ve středu. Také sdělil, že odstoupení od smlouvy si nelze „velmi chybně“ vykládat jako předzvěst „amerických holínek na íránském území“, tedy vojenské pozemní invaze do Íránu.

  • Americký ministr financí Steven Mnuchin už oznámil, že Spojené státy už zruší licence na prodej dopravních letounů firem Airbus a Boeing do Íránu. Teherán si na Západě objednal dvě stovky strojů pro komerční lety, z nichž polovinu měl dodat evropský výrobce Airbus. Dodávky jsou závislé na americkém souhlasu kvůli tomu, že velké množství leteckých dílů je vyráběno americkými společnostmi.

Nikdo nebude vydírat USA

Trump označil dohodu za shnilou už v jejím samotném jádru. Řekl, že je příšerná, jednostranná a postavená na lži, které se podle něj ještě před uzavřením dohody dopustil Írán při poskytnutí informací o stavu svého jaderného programu.

Nikdo nebude vydírat Spojené státy jadernou hrozbou a Washington nedovolí, aby režim hlásající „Smrt Americe“ získal přístup k jaderným zbraním, prohlásil americký prezident. Podle něj by pokračování smlouvy vedlo brzy k závodu v jaderném zbrojení.

Vládu v Íránu označil Trump za „režim velkého teroru“. „Žádná aktivita, kterou tento režim podnikl, nebyla nebezpečnější než honba za jadernými zbraněmi a prostředky, jak tyto zbraně vyrobit,“ zdůraznil Trump. 

  • Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
  • Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
  • Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
  • Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
  • Více podrobností o dohodě.
Hasan Rouhání reaguje na Trumpovo rozhodnutí
Zdroj: ČTK/AP

Trump podemílá mezinárodní smlouvy, míní Rouhání

Íránský prezident Rouhání bezprostředně po Trumpově oznámení řekl, že jeho země bude dodržovat mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015 i po odstoupení Spojených států. „Pokud dosáhneme cílů dohody ve spolupráci s jejími dalšími účastníky, zůstane v platnosti. Tím, že Amerika opustila dohodu, oficiálně podkopala svůj závazek,“ řekl Rouhání.

Podle jeho slov má Trump za sebou „historii podemílání mezinárodních smluv“. Rouhání také předeslal, že je Írán připraven obnovit svoje jaderné aktivity po konzultacích s dalšími světovými mocnostmi, které se podílely na dohodě.

Írán po dlouholetém vyjednávání uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi – USA, Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem – a s Evropskou unií. Cílem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Trumpův předchůdce v Bílém domě Barack Obama rozhodnutí svého nástupce ostře kritizuje. Odstoupení od dohody označil za vážnou chybu.

MAAE: Írán podmínky jaderné dohody plnil

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukia Amano v novém prohlášení zopakoval, že Írán dosud závazky týkající se jaderné technologie, jak je stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015, plnil. Právě MAAE kontroluje dodržování dohody.

K podobnému závěru agentura došla několikrát od roku 2015. „Írán je v rámci JCPOA (anglická zkratka pro dohodu s Íránem – pozn. red.) předmětem nejpečlivějšího nukleárního dozoru na světě, jde o významný zisk v oblasti kontroly. MAAE může potvrdit, že Írán až dodnes podmínky vztahující se k nukleární technologii plnil,“ sdělil Amano.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 57 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.