Spojené státy americké odstoupí od smlouvy o íránském jaderném programu. Oznámil to americký prezident Donald Trump. Na Írán USA uvalí nové tvrdé sankce. Íránský prezident Hasan Rouhání v reakci prohlásil, že Trumpovo rozhodnutí je pro Írán historickou zkušeností. USA podle něj nikdy neplnily své závazky, naproti tomu Teherán podle Rouháního hodlá dohodu plnit i bez účasti Washingtonu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán dohodu dosud plnil.
USA odstoupí od jaderné dohody s Íránem a zavedou tvrdé sankce
Speciál ČT24: Trump oznámil, že USA odstupují od dohody s Íránem a vracejí se k sankcím (zdroj: ČT24)
Podle prvního muže Spojených států je smlouva neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na „nejvyšší úrovni“. Rovněž varoval zbytek světa před snahou nějak Íránu pomáhat.
„Oznamuji, že Spojené státy odstoupí od jaderné dohody s Íránem,“ řekl Trump v Bílém domě. „Za pár okamžiků podepíšu prezidentské memorandum, jehož cílem bude obnovení amerických jaderných sankcí vůči íránskému režimu. Zavedeme nejvyšší úroveň ekonomických sankcí,“ zdůraznil Trump před podpisem dokumentu.
Poradce Bolton: Sankce by mohly být silnější než před dohodou
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton později dokonce nevyloučil, že Írán postihne ještě více sankcí, než kolik jich bylo před jadernou dohodou. Je to zcela bezpečně možné, řekl podle agentury Reuters.
Bolton řekl, že prozatím Donald Trump odstoupením od smlouvy nařídil obnovit všechny sankce související s íránským jaderným programem, které byly pozastaveny za jeho předchůdce Baracka Obamy.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že po 90 dnech budou obnoveny proti Íránu sankce týkající se jeho snahy nakupovat americké dolary, stejně jako sankce týkající se íránského obchodu s kovy, prodeje hliníku, oceli a uhlí a transakcí v oblasti automobilového průmyslu. Ve stejném termínu zruší Washington povolení vývozu dopravních letadel, leteckých součástek a servisních služeb do Íránu.
Po 180 dnech USA podle resortu financí obnoví sankce na transakce íránské centrální banky a dalších íránských finančních institucí a také proti íránskému energetickému a ropnému sektoru.
Bolton upozornil, že nynější krok je zároveň signálem pro Severní Koreu, že USA nepřijmou žádnou „nepřiměřenou dohodu“. Řekl také, že další kroky v íránské otázce budou USA konzultovat se svými spojenci, tedy Británií, Francií a Německem, ve středu. Také sdělil, že odstoupení od smlouvy si nelze „velmi chybně“ vykládat jako předzvěst „amerických holínek na íránském území“, tedy vojenské pozemní invaze do Íránu.
- Americký ministr financí Steven Mnuchin už oznámil, že Spojené státy už zruší licence na prodej dopravních letounů firem Airbus a Boeing do Íránu. Teherán si na Západě objednal dvě stovky strojů pro komerční lety, z nichž polovinu měl dodat evropský výrobce Airbus. Dodávky jsou závislé na americkém souhlasu kvůli tomu, že velké množství leteckých dílů je vyráběno americkými společnostmi.
Nikdo nebude vydírat USA
Trump označil dohodu za shnilou už v jejím samotném jádru. Řekl, že je příšerná, jednostranná a postavená na lži, které se podle něj ještě před uzavřením dohody dopustil Írán při poskytnutí informací o stavu svého jaderného programu.
Nikdo nebude vydírat Spojené státy jadernou hrozbou a Washington nedovolí, aby režim hlásající „Smrt Americe“ získal přístup k jaderným zbraním, prohlásil americký prezident. Podle něj by pokračování smlouvy vedlo brzy k závodu v jaderném zbrojení.
Vládu v Íránu označil Trump za „režim velkého teroru“. „Žádná aktivita, kterou tento režim podnikl, nebyla nebezpečnější než honba za jadernými zbraněmi a prostředky, jak tyto zbraně vyrobit,“ zdůraznil Trump.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.
Hasan Rouhání reaguje na Trumpovo rozhodnutí
Trump podemílá mezinárodní smlouvy, míní Rouhání
Íránský prezident Rouhání bezprostředně po Trumpově oznámení řekl, že jeho země bude dodržovat mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015 i po odstoupení Spojených států. „Pokud dosáhneme cílů dohody ve spolupráci s jejími dalšími účastníky, zůstane v platnosti. Tím, že Amerika opustila dohodu, oficiálně podkopala svůj závazek,“ řekl Rouhání.
Podle jeho slov má Trump za sebou „historii podemílání mezinárodních smluv“. Rouhání také předeslal, že je Írán připraven obnovit svoje jaderné aktivity po konzultacích s dalšími světovými mocnostmi, které se podílely na dohodě.
Írán po dlouholetém vyjednávání uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi – USA, Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem – a s Evropskou unií. Cílem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.
Trumpův předchůdce v Bílém domě Barack Obama rozhodnutí svého nástupce ostře kritizuje. Odstoupení od dohody označil za vážnou chybu.
MAAE: Írán podmínky jaderné dohody plnil
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukia Amano v novém prohlášení zopakoval, že Írán dosud závazky týkající se jaderné technologie, jak je stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015, plnil. Právě MAAE kontroluje dodržování dohody.
K podobnému závěru agentura došla několikrát od roku 2015. „Írán je v rámci JCPOA (anglická zkratka pro dohodu s Íránem – pozn. red.) předmětem nejpečlivějšího nukleárního dozoru na světě, jde o významný zisk v oblasti kontroly. MAAE může potvrdit, že Írán až dodnes podmínky vztahující se k nukleární technologii plnil,“ sdělil Amano.
Írán i svět reagují na odstoupení USA od jaderné dohody (zdroj: ČT24)