Informace o íránském jaderném programu zveřejněné Izraelem poskytují nové a přesvědčivé detaily o snahách Teheránu vyvinout jaderné zbraně. Ve svém prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle Izraele totiž Írán po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní. Izrael podle něj disponuje kopiemi íránských archivů, které to dokazují. Íránská státní televize označila Netanjahuova slova za lživou propagandu.
Informace Izraele o jaderném programu Íránu jsou přesvědčivé, říká Bílý dům
Spojené státy věří zprávě izraelského premiéra o jaderném programu Íránu (zdroj: ČT24)
„Tyto skutečnosti jsou v souladu s tím, co Spojené státy dlouho věděly: Írán má silný, tajný program jaderných zbraní, který se snažil a nedokázal skrývat před světem a před vlastními lidmi,“ stojí v prohlášení Bílého domu.
Americký ministr zahraničí potvrdil, že dokumenty, které získal Izrael, ukazují, že Teherán lhal o tom, zda se snaží získat jaderné zbraně, a jeho podvod podkopává mezinárodní jadernou dohodu podepsanou v roce 2015. On sám osobně prozkoumal mnoho íránských spisů a odborníci z USA považují dokumenty, které dosud prozkoumali, za autentické. Odmítl však říct, zda dokumenty poskytují důkaz o porušení jaderné dohody.
Při návratu z Jordánska do Washingtonu nový šéf americké diplomacie Mike Pompeo novinářům řekl, že jednal o dokumentech s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem při nedělním setkání v Tel Avivu. Dokumenty podle něj ukazují, že představitelé Íránu lhali svým obyvatelům o programu jaderných zbraní známém jako Projekt Amad. O existenci tohoto programu se sice již určitou dobu vědělo, materiály odhalené Izraelem však pomáhají lépe porozumět rozsahu programu, dodal Pompeo.
Mimořádný televizní projev. A mimořádné obvinění
Prvně Írán lhal o tom, že nikdy neměl program pro vývoj jaderných zbraní. Dokazuje to sto tisíc tajných dokumentů. Zadruhé, i po podepsání dohody Írán uchovával a rozšiřoval své znalosti jaderných zbraní pro budoucí využití. A potřetí Írán lhal v roce 2015, kdy vše neodhalil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, jak mu to ukládala jaderná dohoda.
Sám Netanjahu v pondělí v mimořádném televizním projevu obvinil Teherán, že po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní a uchovával dokumenty o svém jaderném programu.
Tajné spisy chce v budoucnu využít při výrobě jaderných zbraní. Izraeli se podle Netanjahua podařilo získat úplné kopie íránských jaderných archivů, Spojené státy prý potvrdily jejich věrohodnost.
„Přes sto tisíc stránek přísně tajného íránského programu Amad obsahuje vytipované lokality pro jaderné testy, plán na vytvoření pěti atomových hlavic a jejich napojení na balistické rakety,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Především jde o neuvěřitelný úspěch Mossadu. Vždyť ukradl kompletní a původní kompletní jaderný archiv Íránu,“ uvedl izraelský odborník na zpravodajské služby Jossi Melman.
Paříž informace Izraele vnímá jako potvrzení íránského programu
Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo, že izraelské informace o íránském jaderném programu částečně potvrzují zjištění Evropanů z roku 2002 o necivilní povaze íránského jaderného programu. Nové informace poskytnuté izraelskou stranou by se podle něj mohly stát základem pro dlouhodobé sledování íránských jaderných aktivit a pro poskytnutí trvalých záruk. Podle Paříže je nezbytné, aby mezinárodní inspektoři v Íránu pokračovali v kontrolách.
Británie upozornila, že nikdy nebyla ohledně íránských záměrů naivní a upozornila, že inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jsou zásadní pro zajištění toho, že jaderná energie v Íránu je používána pro mírové účely. Německo vyzvalo MAAE, aby obvinění prověřila.
Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Americký prezident Donald Trump však dlouhodobě hrozí, že dohodu vypoví.
V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května. Trump ale nedávno naznačil, že USA od dohody odstoupí, pokud nebude upravena. Írán ale opakovaně zdůraznil, že na žádnou jinou než současnou dohodu nepřistoupí.
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.