Političtí i firemní stratégové propadali euforii, když světové mocnosti zrušily před dvěma lety protiíránské sankce. Naděje na prudký růst vzájemného obchodu s Íránem se týkaly i Česka. Realita však byla skromnější. Nyní navíc nad již domluvenými či předjednanými firemními kontrakty visí hrozby nových sankcí, tentokrát ze strany Spojených států, které zároveň odstoupily od mezinárodní jaderné dohody.
Český obchod s Íránem pomalu roste. Visí nad ním ale hrozba amerických sankcí
Koncem dubna se vrátila z Íránu podnikatelská mise čtrnácti českých firem. Podnikatelé navštívili i město Šíráz (Shiraz) v jižním Íránu. Toto teritorium se považuje za potenciálně zajímavé pro firmy z oblasti těžby, cementárenství či oblasti textilního nebo elektro průmyslu. V regionu se nachází i zvláštní ekonomická zóna.
Ekonomická fóra v Teheránu a Šírázu pak přinesla českým firmám možnosti dalšího byznysu. Například novoborské společnosti AZ Design, která se zaměřuje na zpracování a design sklářských výrobků. „Naše výrobky v Íránu prodáváme již osm let a máme zde velice silnou a stabilní klientelu. Z Íránu si nicméně odvážíme dva velice slibné nové kontakty, díky kterým jsme se dozvěděli další informace o tomto velmi perspektivním trhu. Bez této mise bychom se k nim neměli šanci dostat,“ uvedl majitel firmy Aleš Zvěřina.
Hospodářská komora negativní dopad případných sankcí nečeká
Hospodářská komora ČR, která misi pořádala, zatím předpokládá, že případné další americké sankce (ještě nejsou známy podrobnosti) se českých firem nedotknou a jejich dosavadní ani budoucí zakázky neohrozí. „Nicméně současné americké sankce působí českým firmám problémy při mezibankovním styku. Některé české podniky proto obchodní případy řeší reexportem přes třetí země, například přes SAE,“ uvedl Miroslav Diro z tiskového oddělení komory.
Při porovnání s dobou před lednem 2016, kdy světové mocnosti pod vedením USA a EU zrušily protiíránské sankce výměnou za to, že Teherán omezí svůj jaderný program, se pro exportéry moc nezměnilo, soudí vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Teheránu Filip Tůma. „Jediné sankce, které byly oficiálně ukončeny, byly spojené s prodejem ropy a bankovní sankce. Druhá strana mince je, že bankovní sektor se vlastně nikdy nerestartoval a nenormalizoval obchodní vztahy s Íránem, respektive s íránskými bankami,“ uvedl.
Události ČT: Íránský trh má pro české exportéry velký potenciál, rozvoj teď může zbrzdit (zdroj: ČT24)
Tůma také dodal, že investice českých firem v Íránu jsou v současnosti absolutně vyloučeny. Pokud si íránská firma objedná z ČR služby, tak je prakticky nemožné obdržet za ně zaplaceno. Realizují se pouze platby za zboží. Při porovnání s dobou před lednem 2016 se pro exportéry moc nezměnilo.
To Diro potvrdil. „Kvůli potížím v mezibankovním styku se zakázky nedaří realizovat napřímo. Hospodářská komora iniciovala diskuzi s vybranými českými bankami aktivními v zahraničním obchodě, ale dosud se nepodařilo najít funkční model pro firmy. Klíčový je totiž postoj USA a jimi uplatňovaná omezení, které se promítají do bankovního sektoru,“ sdělil.
České firmy tak mají problém s provedením transakcí a s platbou. Kontrakty sice uzavírají, ale posléze mají problém nechat si je proplatit. Realizace většiny transakcí, které by české firmy potřebovaly, je v zemi velice složitá.
Český export do Íránu loni vzrostl o čtvrtinu
Český export do Íránu loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy korun. Skutečná čísla vývozu (než níže uvedená statistika) ale mohou být vyšší, protože firmy do Íránu zboží reexportují přes třetí země. Rekordní záznam zatím drží rok 2000, kdy export dosáhl na 2,8 miliardy korun.
„Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s osmdesáti miliony lidmi českým firmám nabízí,“ domnívá se Diro. A to i vzhledem k tomu, že vzájemná obchodní výměna úspěšně fungovala už za první republiky a české výrobky měly (mají) v zemi dobrý zvuk.
- Roky Vývoz Dovoz
- 2010 1,8 2,0
- 2011 1,3 2,6
- 2012 1,0 0,2
- 2013 0,6 0,1
- 2014 0,5 0,2
- 2015 0,9 0,3
- 2016 1,4 0,2
- 2017 1,7 0,3
- Zdroj: Hospodářská komora ČR
Největší česká investice? Projekt na černouhelný důl
Největší česká investice v Íránu za posledních deset let byla podepsána loni v listopadu mezi českou firmou Ostroj a íránskou společností Zisco. Šlo o dohodu na projektování a vybudování hlubinného dolu na těžbu černého, koksovatelného uhlí. Projekt s časovou náročností dvou a půl roku přesahuje hodnotu 65 milionů eur (v přepočtu 1,6 miliardy korun). Zahrnuje projektování, dodávky důlního zařízení, zprovoznění a provozování dolu.
V roce 2016 vyvezlo Česko do Íránu například výrobky z nekovových nerostů, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, strojní zařízení pro průmysl a anorganické chemikálie. Opačným směrem směřovalo podle údajů CzechTrade zelenina a ovoce, různé výrobky a plasty v prvotní formě.
Hospodářská komora dál věří, že Írán nabízí obrovské příležitosti pro české firmy. „ A to v řadě oborů. Kromě strojírenství nebo farmaceutického průmyslu je v této zemi zájem o energetiku, ochranu životního prostředí nebo vědecký výzkum. V současné situaci, kdy se země potřebuje rozvíjet, ale mají šanci prakticky všechna průmyslová odvětví,“ dodal Diro.