USA uvalily další sankce na Rusko, uvolní historické množství ropných rezerv

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Sankce USA míří dohromady na jednadvacet podniků a třináct jedinců, kteří podle nich „hrají rozhodující roli ve válečné mašinerií Ruské federace“. „Budeme nadále cílit na válečnou mašinerii Vladimira Putina, dokud tato nesmyslná svévolná válka neskončí,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Ministerstvo financí sankce vysvětluje i omezením vlivu kybernetického nebezpečí ze strany Ruské federace. „Ruská armáda je závislá na západních technologiích, které jsou klíčové pro fungování jejího obranného průmyslového sektoru,“ pokračuje prohlášení. 

Washington rovněž rozšířil počet průmyslových oblastí, na něž bude moci zamířit podobné postihy v budoucnu. Otevřel tím možnost sankcí týkajících se ruského letectví, námořního průmyslu a výroby elektroniky.

Jeden milion barelů ropy denně ze strategických rezerv

Spojené státy budou v příštích šesti měsících ze svých strategických rezerv uvolňovat v průměru jeden milion barelů ropy denně, oznámil Bílý dům. Podle jeho zástupců jde o největší uvolnění zásob v historii. USA se tak snaží docílit snížení cen pohonných hmot, které v zemi výrazně zdražily především po ruském vpádu na Ukrajinu.

Uvolnění ropných rezerv bylo dohodnuto s mezinárodními partnery, uvedl úřad amerického prezidenta. Vláda zároveň oznámila nová opatření na podporu domácí produkce ropy tak, aby se do konce roku zvýšila. Bidenova vláda doufá, že do konce tohoto roku se zvýší domácí produkce o milion dolarů ropy za den a v příštím roce o dalších 700 000 barelů denně.

„Svět nikdy neuvolnil zásoby ropy v objemu jednoho milionu za den na tak dlouhou dobu. Toto rekordní uvolnění poskytne historické množství dodávek, které budou sloužit jako most do konce roku, kdy se domácí produkce rozběhne,“ uvedl Bílý dům. 

Biden pohrozil odebráním licence na ropné vrty americkým těžařských firmám

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek rovněž vyzval americké těžařské firmy, aby nezneužívaly nynější krize ke zvyšování svých zisků, ale aby investovaly do zvýšení produkce a pomohly Spojeným státům dosáhnout energetické nezávislosti. 

 „Vím, jak moc je to bolestivé,“ řekl prezident ohledně rostoucích cen paliv v USA a dodal, že pochází z rodiny, kde byla cena benzinu tématem konverzace u jídla. „Vaše rodinné rozpočty by neměly záviset na tom, jestli diktátor vyhlásí válku,“ dodal Biden. 

Biden svůj plán, jak ulevit americkým rodinám od rostoucích cen pohonných hmot, rozdělil na dvě části. První z nich je ulevit tlaku na peněženky Američanů v krátkodobém horizontu, druhou je zajištění dlouhodobé energetické nezávislosti. „Jen si představte, kdyby Evropa nemusela počítat s ruskou ropou. Pokud by byla energeticky nezávislá. Změnilo by to povahu mnohého,“ řekl.

Americké ropné společnosti by podle prezidenta měly investovat svoje zisky do zvýšení produkce a na krizi se neobohacovat, což podle Bidena není vlastenecké. Pohrozil přitom, že by Kongres mohl nařídit odebrání licencí na ropné vrty těm společnostem, které je nechávají ležet ladem.  

Bílý dům později oznámil, že americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ministerstvo postihy plánuje proti 120 subjektům z Ruska a Běloruska, čímž se jejich počet na sankčním seznamu zvýší na více než 200 od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, sdělila mluvčí Kate Bedingfieldová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 13 mminutami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 1 hhodinou

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 2 hhodinami

V Kolíně nad Rýnem běží největší poválečná evakuace

Více než dvacet tisíc lidí muselo opustit centrum Kolína nad Rýnem kvůli plánovanému zneškodnění tří leteckých pum z druhé světové války. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice je ale ta středeční co do počtu evakuovaných největší od roku 1945.
10:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
09:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČT nabídne rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele, podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí. Exkluzivní rozhovor odvysílá ČT24 večer v 18:15.
před 4 hhodinami

Německá vláda schválila usnadnění deportací

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.
před 4 hhodinami

Trump zvýšil clo na dovoz oceli a hliníku na padesát procent

Americký prezident Donald Trump v úterý večer místního času podepsal exekutivní příkaz, kterým se od středy zvyšuje clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států na padesát procent ze současných 25 procent. Opatření platí pro všechny země světa kromě Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu, informovala agentura Reuters.
05:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...