Stojíme při vás. Rusko se snaží přiškrtit demokracii, prohlásil Biden ve Varšavě

Nahrávám video
Projev amerického prezidenta J. Bidena ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

„Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

V projevu Biden hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech. „Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn.

Americký prezident dále uvedl, že NATO nyní neutočí, ale v případě útoku bude bránit každý centimetr území Aliance. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima –⁠ tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin udělal chybu

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. 

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice… to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident. 

Při popisu současné situace použil srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 –⁠ sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství… v posledních třiceti letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ popsal Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Na závěr svého projevu zdůraznil, že viníkem války je právě Putin, který už dál nemůže vládnout. „Diktátor si může budovat impérium, ale nezničí lásku lidí ke svobodě. Ukrajina se nestane obětí Ruska. Svobodní lidé odmítají žít ve světě beznaděje a temnoty, čeká je zářná budoucnost. Proboha, tento člověk nemůže zůstat u moci,“ konstatoval americký prezident.

Mluvčí Kremlu: Biden o tom nerozhoduje

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská hrozba opět Polsko sblížila se Západem

Kulisou projevu amerického prezidenta byla Varšava, která byla až do pádu komunistické vlády v roce 1989 po čtyři desetiletí za železnou oponou, pod sovětským vlivem a členem Varšavské smlouvy vedené Moskvou. Nyní je Polsko největším postkomunistickým členem Evropské unie a NATO, obranné aliance založené jako protiváha k Sovětskému svazu.

Vzestup pravicového populismu v Polsku dostal zemi v posledních letech do konfliktu s Evropskou unií i Washingtonem. Hrozba Ruska přibližujícího se k jeho hranicím však Polsko s jeho západními spojenci opět sblížila. Bidenovo zvolení prezidentem přitom postavilo varšavskou vládu Práva a spravedlnosti po blízkých vztazích s jeho předchůdcem Donaldem Trumpem do nepříjemné situace.

V době, kdy napětí s Ruskem před invazí na Ukrajinu rostlo, se však Duda patrně snažil vztahy s Washingtonem urovnat. V prosinci vetoval zákon, jehož cílem bylo podle kritiků umlčet zpravodajskou stanici vlastněnou Spojenými státy.

Centrum Varšavy se nestalo místem projevu náhodou. Město během druhé světové války bylo bombardováno německou armádou a jeho velká část byla prakticky srovnána se zemí. „Historické snímky jsou spojovány se záběry ukrajinského Mariupolu. Letecké snímky z roku 1945 a teď z roku 2022 z Mariupolu jsou místy velmi podobné,“ přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

„Návštěva byla velmi, velmi důležitá,“ okomentoval Bidenovu cestu do Evropy analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček ve vysílání ČT24. „ V tomto případě zejména v době probíhající krize, největší od konce studené války.“ Zakončení cesty v Polsku je podle něj symbolické, neboť se jedná o stát, který koordinuje pomoc uprchlíkům, ale i řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...