Stojíme při vás. Rusko se snaží přiškrtit demokracii, prohlásil Biden ve Varšavě

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

„Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

V projevu Biden hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech. „Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn.

Americký prezident dále uvedl, že NATO nyní neutočí, ale v případě útoku bude bránit každý centimetr území Aliance. „Musíme se na to ale dívat jasnýma očima –⁠ tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl Biden.

Putin udělal chybu

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. 

Biden se ve svém proslovu také obrátil přímo na Rusy. „Vy, Rusové, nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice… to nejsou činy velkého národa,“ řekl americký prezident. 

Při popisu současné situace použil srovnání s bojem proti komunismu během studené války a citoval papeže Jana Pavla II. „Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 –⁠ sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství… v posledních třiceti letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ popsal Biden.

Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

Na závěr svého projevu zdůraznil, že viníkem války je právě Putin, který už dál nemůže vládnout. „Diktátor si může budovat impérium, ale nezničí lásku lidí ke svobodě. Ukrajina se nestane obětí Ruska. Svobodní lidé odmítají žít ve světě beznaděje a temnoty, čeká je zářná budoucnost. Proboha, tento člověk nemůže zůstat u moci,“ konstatoval americký prezident.

Mluvčí Kremlu: Biden o tom nerozhoduje

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruská hrozba opět Polsko sblížila se Západem

Kulisou projevu amerického prezidenta byla Varšava, která byla až do pádu komunistické vlády v roce 1989 po čtyři desetiletí za železnou oponou, pod sovětským vlivem a členem Varšavské smlouvy vedené Moskvou. Nyní je Polsko největším postkomunistickým členem Evropské unie a NATO, obranné aliance založené jako protiváha k Sovětskému svazu.

Vzestup pravicového populismu v Polsku dostal zemi v posledních letech do konfliktu s Evropskou unií i Washingtonem. Hrozba Ruska přibližujícího se k jeho hranicím však Polsko s jeho západními spojenci opět sblížila. Bidenovo zvolení prezidentem přitom postavilo varšavskou vládu Práva a spravedlnosti po blízkých vztazích s jeho předchůdcem Donaldem Trumpem do nepříjemné situace.

V době, kdy napětí s Ruskem před invazí na Ukrajinu rostlo, se však Duda patrně snažil vztahy s Washingtonem urovnat. V prosinci vetoval zákon, jehož cílem bylo podle kritiků umlčet zpravodajskou stanici vlastněnou Spojenými státy.

Centrum Varšavy se nestalo místem projevu náhodou. Město během druhé světové války bylo bombardováno německou armádou a jeho velká část byla prakticky srovnána se zemí. „Historické snímky jsou spojovány se záběry ukrajinského Mariupolu. Letecké snímky z roku 1945 a teď z roku 2022 z Mariupolu jsou místy velmi podobné,“ přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

„Návštěva byla velmi, velmi důležitá,“ okomentoval Bidenovu cestu do Evropy analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček ve vysílání ČT24. „ V tomto případě zejména v době probíhající krize, největší od konce studené války.“ Zakončení cesty v Polsku je podle něj symbolické, neboť se jedná o stát, který koordinuje pomoc uprchlíkům, ale i řešení krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 15 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled