Humanitární krizi je třeba řešit, pomoc Ukrajině vystupňovat, řekl Biden v Polsku

Polsko je jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby NATO zvážilo důraznější kroky pro zastavení krvavé ruské invaze na Ukrajinu. Biden do země zamířil z Bruselu, kde jednal s lídry zemí NATO, EU a G7. 

„Nejdůležitější věcí, kterou můžeme udělat, je udržet demokracie v jednotě. Aby mohly omezit a zabránit devastaci, k níž dochází na Ukrajině. A myslím, že to také budeme dělat,“ řekl šéf Bílého domu na tiskové konferenci. Domnívá se , že soudržnost demokracií byla pro ruského prezidenta Vladimira Putina překvapením.

Ocenil zároveň polskou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Setkal se s ukrajinskými uprchlíky i se zástupci těch, kteří jim už měsíc pomáhají. „Skutečně se ta humanitární krize musí řešit,“ zdůraznil. Připomněl, že hranice z Ukrajiny překračují především ženy a děti. Podle něj je třeba Ukrajinu podporovat, ať už finančně či prostřednictvím medicínských prostředků.

Duda Bidenovu návštěvu ocenil. Poděkoval také pracovníkům nevládních organizací za pomoc během krize. „Přítomnost pana prezidenta tady, to je hlavně velký symbol euroatlantické spolupráce a jednoty. A znamení hlubokého přátelství mezi USA a Polskem,“ uvedl.

„Je to jednoznačné ujištění nejenom Polska, ale všech států východního křídla Severoatlantické aliance, že náš americký spojenec si velmi dobře uvědomuje vážnost situace, že je připraven nadále být angažovaný do té balanční míry, která ho nezavede jako přímého účastníka do sporu s Ruskou federací,“ hodnotí Bidenovu návštěvu velvyslanec Česka v USA Hynek Kmoníček.

Setkání s americkými vojáky

Na začátku návštěvy se Biden setkal s americkými vojáky, kterých jsou v Polsku tisíce v rámci sil Severoatlantické aliance. Základnu mají právě v Řešově. Šéf Bílého domu se s desítkami amerických vojáků pozdravil a prošel několik částí základny. „Jste nejlepší bojová síla na světě a to není hyperbola,“ pochválil Biden jednotku. V Polsku slouží vojáci z 82. výsadkové divize, specializované jednotky schopné nasazení kdekoliv po světě do několika hodin.

Biden mluvil také o situaci na Ukrajině. „Mladí lidé a ženy stojí proti vojákům i tankům. Je to neuvěřitelné a klade to nároky i na nás, abychom pokračovali a podpořili svobodu,“ řekl americkým vojákům. Dodal, že podporu Ukrajiny je třeba vystupňovat.

Poskytnout vojenskou podporu je podle něj možné například prostřednictvím výcviku. Podotkl, že situace na Ukrajině se vyvíjí velmi rychle. „V sázce je nyní to, abychom zabránili pokračování masakru a pomohli lidem, kteří hájí svou svobodu,“ sdělil. Dodal, že vnímá jako povinnost americké vlády „ochránit chudé a děti. A zabránit těm, kdo chtějí vést válku, aby ji přiblížili k našim domovům“.

Bývalý zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé upozornil, že Řešov se stal důležitým místem pro vojenskou pomoc, která proudí na Ukrajinu. Připomněl, že Polsko nyní čelí bezprecedentnímu přílivu uprchlíků, nejvíce jich přichází právě přes Řešov. Polské hranice už překročilo 2,3 milionu lidí prchajících před ruskou agresí.

Hlavní jednání proběhne ve Varšavě

Po celou dobu návštěvy měl Bidena provázet polský prezident Duda. Nakonec šéfa Bílého domu uvítal ministr obrany. Letadlo s Dudou se totiž krátce po startu z Varšavy vrátilo a polský prezident na východ země dorazil náhradním strojem. Biden poupravil svůj plán návštěvy, aby se státníci mohli setkat, napsala stanice BBC.

V podvečer americký prezident Řešov opustil a kolem sedmé hodiny podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka přistál ve Varšavě. Hlavní jednání se ale očekávají až v sobotu. „Dopoledne by měli oba dva usednout k jednacímu stolu za doprovodu delegací. Americký prezident také navštíví Národní stadion ve Varšavě, kde je hlavní centrum administrativní pomoci uprchlíkům, kteří tam žádají o obdobu českého rodného čísla,“ přiblížil varšavský zpravodaj Andreas Papadopulos.

Kmoníček tvrdí, že v současném konfliktu je pro vyjednávání stále prostor. „Každá válka musí nějakým způsobem skončit a v tu chvíli to zase převezmou do rukou diplomaté. V této chvíli vidím, že jsou věci, které se diplomacii na ukrajinsko-ruské lince asi podaří domluvit, a jsou věci, které jsou natolik politické a zásadní pro politické přežití jak Vladimira Putina v Rusku, tak Volodymyra Zelenského na Ukrajině, že bude obtížné najít jiný kompromis než politický.“

Zahraniční analytik Jan Rafael Lupoměský tvrdí, že očekávání polské veřejnosti od návštěvy amerického prezidenta jsou velká. „Polští komentátoři spekulují, že se z Varšavy možná stává nový Berlín, že se teď veškerá evropská a světová pozornost upíná k Varšavě. Očekává se, že prezident Biden zítra (v sobotu) vyhlásí válku terorismu,“ komentuje analytik.

Polští politici jsou ale podle Lupoměského realističtí. Předseda největší strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński například prohlásil, že by bylo spíše překvapením, kdyby Biden ohlásil významné kroky k ukončení války.

Bližší americko-polské vztahy

V sobotu v pět hodin odpoledne Biden ve Varšavě pronese očekávaný projev, o kterého si velká část politických špiček v Polsku slibuje, že by měl být novým impulzem nejen pro obranu východního křídla NATO, ale také pro polsko-americké vztahy, které v posledních měsících ochably.

Mathé podotkl, že návštěvu amerického prezidenta v Polsku přinesl právě až vývoj na Ukrajině. „Vztahy mezi Polskem a Spojenými státy před invazí – a možná ještě předtím, když se začalo mluvit o hromadění vojsk – rozhodně nebyly ideální. Bylo známou věcí, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost i prezident Duda přímo či nepřímo, více či méně, podporovali (Bidenova soupeře v prezidentských volbách a bývalého šéfa Bílého domu) Donalda Trumpa,“ upozornil. Vztahy, které „nebyly ideální“, podle něj prý situace na Ukrajině výrazně změnila a administrativy k sobě přiblížila.

Řezníček připomněl, že Duda váhal, než poblahopřál Bidenovi k vítězství v prezidentských volbách. Šéf Bílého domu zase dříve opakovaně mluvil o tom, že Polsko nedodržuje demokratické principy. „Zejména ve vztahu k LGBT komunitě, k menšinám a podobně,“ podotkl Řezníček.

Mathé sdělil, že Varšava nyní vnímá hrozbu za svou východní hranicí. „V minulých týdnech jsme zaznamenali i útoky ruských raket na vojenská zařízení na západ Ukrajiny, a to jen několik desítek kilometrů od polských hranic. Zároveň v ruské propagandě se objevuje Polsko jako potenciální nepřítel číslo dvě, po Ukrajině. Protože je to země, která velmi ostře vystupuje proti Ruské federaci už dlouho,“ vysvětlil.

„Vztahy mezi Polskem a Spojenými státy jsou víceméně stabilní přes celou dobu, protože se garantuje to základní, a to je vůle spolupracovat hospodářky i bezpečnostně,“ myslí si naopak Lupoměský. Situace Polska se však podle něj od devadesátých let změnila. „(Polsko) chce teď možná sebevědomě a zaslouženě ukázat, že je významnějším, ale stále partnerským hráčem, který už má také co říci.“