Podpora vstupu do NATO ve Finsku roste. Pro ukončení neutrality je už většina obyvatel

Neutrálních států je v Evropě jen hrstka. Jedním z nich je Finsko, které svou neutralitu desetiletí pěstovalo, aby se nedostalo mezi „konfliktní zájmy velmocí“. S ruskou invazí na Ukrajinu se ale postoj Finů mění. „Finsko je západní země, nikoli šedá zóna mezi Východem a Západem,“ popsal své pocity pro zpravodajský server Iltalehti.fi Antti Koskela. A není sám, podle průzkumů veřejného mínění se vstupem do NATO souhlasí už více než polovina obyvatel. Severská země se tak rozhoduje, zda nadále bude spoléhat jen na vlastní armádu, nebo vstupem do obranné aliance prohloubí své spojenectví se Západem, ale zároveň popudí svého východního souseda.

Nečlenství Finska v NATO má hluboké historické kořeny. Pro pochopení postoje této severské země je třeba se nejprve podívat na mapu. Finsko totiž leží v rámci severní Evropy ve velmi exponované poloze. S Ruskem sdílí přes třináct set kilometrů hranice a hlavní město Helsinky se nachází jen asi 150 kilometrů od ruského území. Z druhé strany sousedí se Švédskem, státem, který regionu po staletí dominoval. A na druhém břehu Baltského moře pak leží Německo.

Stát, který získal samostatnost na konci první světové války, se snažil zejména nezabřednout do dalšího konfliktu, který by mohl mít fatální následky. Na začátku druhé světové války tak Finsko podepsalo spolu s dalšími severskými státy deklaraci o neutralitě, kterou se však nepodařilo udržet.

Země ležící mezi Ruskem a Německem byla nakonec vtažena do válečného soukolí. Když ji napadl Sovětský svaz, bránila se s podporou třetí říše, což ji na konci konfliktu zařadilo mezi poražené státy a země musela vyplatit i značné válečné reparace. Přesto, nebo možná právě proto, se Finsko rozhodlo navázat na snahy o zachování neutrality. Nebyl to ale jednoduchý úkol v poválečné době, kdy do sféry sovětského vlivu padala řada zemí východní i střední Evropy.

V době, kdy v Československu převzali moc komunisté, podepsalo Finsko se Sovětským svazem Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Její znění vyhovovalo finským požadavkům a už na jejím začátku stála věta o „touze Finska zůstat mimo konfliktní zájmy velmocí“. Se Západem pak země spolupracovala například prostřednictvím Severské rady, a to kvůli nelibosti Sovětů nejprve z pozice pozorovatele, poté však i jako plnohodnotný člen.

Saunová diplomacie ve službách neutrality

Snaha o udržení neutrality byla zřejmá i v diplomatickém přístupu k rozděleným zemím – Německu, Koreji a Vietnamu. Uznáním Spolkové republiky Německo by se Finsko přiklonilo k Západu, uznáním Německé demokratické republiky zase k Východu. Země se tak rozhodla neuznat žádný z těchto států a diplomatické styky s rozdělenými zeměmi udržovala prostřednictvím obchodních misí.

K udržení neutrality ale finským politikům pomohla i severská diplomatická zbraň – sauna. Zejména finský prezident Urho Kekkonen, který v čele země stál přes čtvrt století, balancoval během studené války mezi Východem a Západem s pomocí saunové diplomacie.

Když Kekkonen například v roce 1960 jednal se sovětským lídrem Nikitou Chruščovem v prezidentské sauně do pěti do rána, výsledkem byl sovětský souhlas s připojením Finska k volnému trhu. Kekkonen tak z Chruščova „vypotil“ podporu prvního kroku Finska k připojení k západní ekonomice.

Prezidenti Urho Kekkonen (vpravo) a Ludvík Svoboda
Zdroj: ČTK/Jiří Finda

Finský prezident byl také zastáncem „aktivní neutrality“. Aktivní diplomacií chtěl vytvořit most mezi Východem a Západem, o kterém se po druhé světové válce mluvilo také v Československu. Finsku se nicméně tento postoj poměrně úspěšně dařilo uvádět v praxi. Helsinky se tak například staly místem konání bezpečnostní konference v polovině sedmdesátých let, kdy k vyjednávacímu stolu zasedly kromě Sovětského svazu i Spojené státy a Kanada, tedy vlivní členové NATO.

S ekonomickým boomem se Finsko začalo více zapojovat do západních struktur. K členství v OSN z padesátých let se přidalo plné členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO) a Radě Evropy. Po rozpadu Sovětského svazu Finsko vstoupilo i do Evropské unie, před vstupem ale země deklarovala svou neutralitu spočívající v národní obraně a neúčasti ve vojenských aliancích.

Finsko by v případě konfliktu bránil až milion mužů

I když se tak Finsko začlenilo na Západ kulturně, politicky i ekonomicky, v otázce obrany země stále trvala na své neutralitě. Z čehož ovšem vyplývá, že na rozdíl od České republiky, která do jisté míry spoléhá právě na členství v NATO, Finsko usilovně rozvíjí svou obranyschopnost.

Na rozdíl od řady západních zemí Finsko nezrušilo povinnou vojenskou službu pro muže, naopak ji rozšířilo o dobrovolnou službu pro ženy. V závislosti na tom, jakým výcvikem branci prochází, trvá povinná služba 165, 255 nebo 347 dní. Aktivní armádní záloha v zemi o pěti a půl milionech obyvatel dosahuje velikosti asi 280 tisíc mužů a je tak jedna z největších v Evropě. Pokud by však armáda povolala veškeré zálohy, bylo by k boji připraveno asi milion mužů.

Kromě pozemních a vzdušných sil má finská armáda také námořnictvo, jehož součástí je například i šestá největší protiminová flotila na světě. V Baltském moři a zejména Finském zálivu totiž armády během druhé světové války položily desítky tisíc min.

Finský národ také v rámci Evropy vyniká velkou vůlí bránit svou vlast. Průzkum veřejného mínění z roku 2015 ukázal, že do obrany by se v případě potřeby zapojilo 74 procent Finů. Podle stejného průzkumu by se do obrany své země zapojilo jen 23 procent Čechů.

Ukrajinská invaze mění desetiletí politických snah

Dekády trvající snahu o vojenskou neutralitu země ale nahlodaly události posledních týdnů. S invazí ruské armády na Ukrajinu se otázka možného vstupu do NATO začala intenzivně řešit jak ve Finsku, tak ve Švédsku, které je také neutrálním státem. Obě země se například účastnily summitu NATO k situaci na Ukrajině a Finsko napadenou zemi podpořilo dodávkou zbraní, což premiérka Sanna Marinová označila jako historický krok.

Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová pak v reakci uvedla, že pokud se země rozhodnou stát členy obranné aliance, bude to od Ruska „vyžadovat reciproční kroky“.

V souvislosti s invazí Ruska se mění také názor finské veřejnosti na možný vstup do NATO. Zatímco v roce 2017 bylo pro vstup podle průzkumu veřejnoprávního vysílání jen 21 procent Finů, po invazi na Ukrajinu má už více než poloviční podporu, která nadále stoupá.

„Ve Finsku i Švédsku se změnila situace. Poprvé vidíme, že většina lidí je podle průzkumů pro (vstup do NATO – pozn. redakce). S parlamentem se snažíme efektivně definovat všechny jeho okolnosti, nebezpečí i výhody, a to co nejdříve,“ odpověděl finský prezident Sauli Niinistö stanici Fox News na otázku, zda se země chystá vstoupit do NATO.

„Příležitost může brzy zmizet“

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že by Finsko se Švédskem neměly se vstupem příliš váhat. „Teď mají příležitost. Putin je zaměstnaný, ale příležitost může zase brzy zmizet,“ řekl Rasmussen, podle kterého by tak oba státy přispěly k porážce Ruska.

Závisí ovšem jen a pouze na Finsku, jestli vyhodnotí hrozbu jako tak zásadní, aby kvůli ní opustilo svou desítky let trvající neutralitu. Niinistö je po četných jednáních s ruským prezidentem pokládaný za znalce Vladimira Putina, i on však přiznává, že jeho další záměry jsou jen velmi těžko čitelné. „Vždy ukazoval jakousi zahořklost až nenávist. Říkal, že matce Rusi bylo ubližováno, a tento jeho názor rok co rok jen sílil. (…) Už teď udělal něco, co jsme považovali za nemožné a je jen velmi obtížné předvídat, co bude dál,“ popsal.

Finský prezident ovšem také poznamenal, že je nutné zabránit další eskalaci situace na Ukrajině. Zdá se tak, že severská země vyčkává na další kroky svého východního souseda, zatímco NATO stát ubezpečuje o nadále otevřených dveřích. Výhružky směřující z Ruska by ale mohly Finsko ke členství v Alianci jen dále přiblížit.

„Přihlášky Finska a Švédska můžou být schváleny víceméně přes noc,“ řekl Svobodné Evropě Rasmussen. Obejít by se to tentokrát mohlo bez saunové diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.
před 5 hhodinami

Francie uspořádá další schůzku o Ukrajině, tentokrát i s českou účastí

Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Paříž v tomto týdnu pořádá již druhé jednání. Pondělní schůzku, kterou Fiala kritizoval, omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž pozvala i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
před 5 hhodinami

Papež František má začínající oboustranný zápal plic

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.
před 6 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po nehodě letadla v Torontu se zranilo 21 cestujících

Počet zraněných po pondělní havárii letadla v kanadském Torontu společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se zvýšil na 21, napsala agentura Reuters. Devatenáct z nich bylo později propuštěno z nemocnice. Kanadská média původně psala o patnácti zraněných. Dva zbývající hospitalizovaní cestující už nejsou v ohrožení života, uvedla společnost Delta Air Lines. Letadlo se ve větrném počasí po sněhové bouři převrátilo vzhůru nohama, na palubě bylo osmdesát osob.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům tvrdí, že Musk nevede úřad efektivity a je jen poradcem

Bílý dům v dokumentu pro soud tvrdí, že miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Dokument podle agentury Reuters popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné. Právě přístup nevoleného Muskova týmu k citlivým údajům amerických úřadů o občanech vyvolává obavy a vede k žalobám.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...