The Economist

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Tel Aviv je podle žebříčku sestaveného časopisem Economist nejdražším městem světa. Náklady na bydlení jsou tu už delší dobu velkým problémem. Třímilionová aglomerace jen těžko hledá nové plochy pro výstavbu. Drahé jsou i potraviny a služby. Světové prvenství je ale zčásti způsobeno i prudkým posilováním izraelské měny a dopady pandemie, která narušila globální tok zboží.

Vídeň v čele letošního žebříčku světových metropolí s nejvyšší kvalitou života vystřídalo novozélandské město Auckland. Na jeho první příčce byla rakouská metropole od roku 2018, kvalita života se ale v ní i dalších evropských městech snížila kvůli koronavirové pandemii. Propad v hodnocení, které sestavuje organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), zaznamenala i Praha. Novému Zélandu se naopak vyplatila rychlá a tvrdá uzávěra.

V Česku se podíl vojákyň v armádě za posledních dvacet let zvednul a jejich současný počet, přes tři a půl tisíce, je v historii samostatné České republiky nejvyšší. Pomalu přibývá i žen s nejvyššími hodnostmi. V sobotu získala česká armáda v osobě Zuzany Kročové druhou generálku, která je zároveň první rektorkou v historii Univerzity obrany. S rozvojem technologií a vývojem úkolů a funkcí, které armáda plní, přibývá vojákyň i ve světě.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Po loňské ostré kritice Severoatlantické aliance se francouzský prezident Emmanuel Macron pustil také do Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnil časopis Grand Continent, řekl, že toto grémium už nepřináší žádná užitečná řešení. Mezinárodní spolupráci zemí je podle něj třeba modernizovat.

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazily už statisíce lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, řekl v rozhovoru pro britský týdeník The Economist Emmanuel Macron. Za hlavní příčiny považuje nový přístup Washingtonu, který má NATO za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se musí probudit a posílit svou obranyschopnost, zdůraznil francouzský prezident. Německá kancléřka Angela Merkelová a šéf NATO Jens Stoltenberg Macronův názor jasně odmítli. Aliance je podle nich silná.

Není pravda, že by tu ani vteřinu nebyla ústavní krize, jak říká premiér. Prezident porušoval ústavu dlouhodobě, zjevně a intenzivně, je přesvědčen ústavní právník Jan Kysela. Miloš Zeman chce podle Tomáše Lebedy přeměnit český systém na poloprezidentský. Politolog také upozorňuje na to, že společnost je netečná k prohřeškům proti pravidlům. Zeman ani Babiš nejsou první, kdo se pokouší deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale poslední dobou nebývalá, domnívá se právník Ondřej Závodský. O ústavě, demokracii a úctě k pravidlům hovořili v Otázkách Václava Moravce.

Anglický prozaik Edward Morgan Forster jednou řekl, že knihy jsou většinou nadhodnocované, neboť „čtenář chce přesvědčit okolí i sebe, že nad nimi nepromarnil čas“. Jeho teorii se pokusil ověřit britský týdeník The Economist, který analyzoval čtenářská hodnocení 737 knih  označovaných za klasickou literaturu na serveru Goodreads.com. Tato sociální síť pro čtenáře obsahuje databáze knih a čtenářské recenze a má osmdesát milionů uživatelů.