Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším, ukazuje výzkum

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazily už statisíce lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Tým chemika Leonarda Settiho z univerzity v severoitalské Boloni se snažil vyzkoumat, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie – konkrétně v industrializované Pádské nížině – než v jiných částech země.

Odborníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění, což může mít dva různé důvody. Jejich hypotéza se kloní k vysvětlení, že pevné prachové částice v ovzduší mohou virus přenášet na svém povrchu. V Pádské nížině je těchto částic podstatně více než ve zbytku země.

Vědci vycházeli z předchozích studií, které uvádějí, že se podobným způsobem mohou šířit i jiné viry – jako například ty způsobující chřipku, infekce dýchacích cest nebo spalničky.

Druhým vysvětlením pro vztah mezi oběma jevy může být také to, že vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem.

Vědec upozorňuje, že ani zastavení ekonomiky, které snižuje znečištění nad Pádskou nížinou, příliš této oblasti nepomůže – problémem je totiž její poloha a klimatické podmínky, které vedou k tomu, že se zde znečištění špatně rozptyluje.

Věda se za pandemie dělá jinak

Studie Settiho týmu ještě neprošla recenzní fází mezi jinými odborníky v oboru. Tato praxe není však u nových studií ohledně viru SARS-CoV-2 ničím nevídaným. Akademici vycházejí z předpokladu, že pozdržení publikace výzkumů je za současné krize doslova otázkou života a smrti.

I přesto existuje šance, že snížení množství pevných částic v ovzduší přispěje ke zpomalení šíření viru – podobně jako třeba dobrovolná sociální izolace, uzavírá The Economist.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 1 hhodinou

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 2 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 4 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.