Když karanténa přijde pozdě. Íránci na počátku epidemie líbali svatyně, teď plní masové hroby

Podle pátečních údajů íránského ministerstva zdravotnictví je v zemi potvrzeno 32 332 nakažených a více než 2378 mrtvých.

Teherán čelí kritice, že nepravdivě informuje o rozsahu nákazy a že skutečná čísla jsou mnohem vyšší. Podle vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) z poloviny měsíce by mohlo jít reálně až o pětinásobný počet případů.

V posvátném šíitském městě Kom rostou masové hroby tak rychle, že jsou viditelné i z vesmíru, ukázaly snímky soukromé společnosti Maxar Technologies, jež uveřejnil 12. března list The Washington Post. Hroby začaly významně přibývat kolem 21. února a v době vydání článku pokrývaly rozlohu o velikosti fotbalového hřiště, uvedl americký deník. V té době přitom Írán hovořil pouze o stovkách nakažených v Komu.

Íránské ministerstvo zdravotnictví opakovaně odmítá, že by informace o obětech zkreslovalo. Mluvčí resortu Kianuš Džahanpur ale minulý čtvrtek na Twitteru sám přiznal, že v zemi se v průměru nakazí každou hodinu 50 lidí a šest jich za stejnou dobu zemře.

Tamní média navíc upozorňují, že v nedávně době už zemřelo na tři sta lidí a dalších tisíc si ponese následky včetně slepoty kvůli pověře, že na nemoc zabírá alkohol. Ten je v islámské republice zakázaný, a tak si ho Íránci často vyrábějí sami, což vede k mnoha otravám jedovatým metanolem.

Už nemůžeme, hlásí lékaři z Komu

Íránské zdravotnictví je podobně jako v jiných zemích sužovaných epidemií koronaviru značně přetížené, i když se úřady zavázaly zřídit nové polní nemocnice. Země s 83 miliony obyvatel má podle AP zhruba 110 tisíc nemocničních lůžek, z nichž 30 tisíc je v hlavním městě Teheránu.

„Můj strýc, který je lékař, mi v slzách volal z nemocnice, že už nemůže dál,“ řekla v polovině března časopisu Time anonymně laborantka pracující v jedné z pěti veřejných nemocnic v Komu. V první fázi epidemie podle ní chyběly ochranné pomůcky, a tak lékaři a sestry používali běžné roušky – žádné rukavice nebo speciální pláště.

„Není pochyb o tom, že počet nemocných je mnohem vyšší,“ řekl časopisu Time lékař z plicního oddělení soukromé nemocnice v Teheránu, který se vrátil do práce po dvoutýdenní karanténě. Sám chytil koronavirus od jednoho z pacientů. „Reálně je to v tuto chvíli milion nakažených,“ uvedl v polovině měsíce specialista. Jiný lékař upozornil, že ani počet obětí není jasný, protože na dýchací potíže umírá řada lidí, kteří nebyli testováni.

„Bolí mě sledovat, čím Íránci procházejí. Na ulicích padají jako listy ze stromů. Bohatstvím země se plýtvalo na války v zahraničí místo výdajů na poskytnutí slušné úrovně zdravotní péče,“ rýpl si jeden z uživatelů Twitteru, jehož cituje australský zpravodajský server 7news.

Podle zástupců WHO, kteří ze země odjeli 10. března, se nicméně íránské vedení snaží a zvolilo své priority v oblasti zdravotnictví správně. Skupina pochválila úřady mimo jiné za zlepšenou koordinaci mezi vládními agenturami a obecními orgány, ale také za změnu výrobních kapacit, kdy se Íránci místo armádních věcí soustředí na ochranné prostředky.

V současné době kvůli epidemii nedochází do práce 1,2 milionu pracovníků státní správy, která zaměstnává 2,5 milionu Íránců. Teherán také nechal dočasně propustit na 85 tisíc trestanců včetně politických vězňů. Za hromadění a překupnictví se zdravotními pomůckami hrozí až trest smrti.

Osmdesátiletý nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí, který se teď na veřejnosti prakticky neobjevuje, v nedávném novoročním projevu přenášeném státní televizí vyzdvihl obětavost zdravotníků, lékařů, zdravotních sester, asistentů, manažerů a nemocničního personálu. Pracovníci, kteří zemřou v boji s koronavirem, se nově stávají mučedníky a jejich rodiny mají právo na finanční pomoc.

Zákaz cestování mezi městy přišel více než po měsíci

Íránská vláda v polovině tohoto týdne varovala před hrozbou druhé vlny epidemie. Řada lidí podle úřadů ignorovala doporučení zůstat doma, nově proto Teherán zakázal cestování po islámské republice. Stejně jako v Evropě, Spojených státech i Asii tak Íránci budou muset zůstat izolovaní ve svých městech.

„Epidemie koronaviru zasáhla Írán v době, kdy většina obyvatel země cestuje. V březnu se slaví Nourúz, Nový rok, a Íránci navštěvují své příbuzné. Opatření proti zákazu cestování mezi městy přišla pozdě. Nejvíce nakažených má Teherán, který je kvůli smogu také městem, odkud se během svátků nejvíce ,utíká‘,“ upozornila íránistka Lenka Hrabalová.

„Řada Íránců ale tentokrát dobrovolně zůstala doma, přestala chodit do práce a stýkat se s jinými lidmi. Týká se to primárně vzdělanějších vrstev, které mají přehled o dění ve světě. Ty jsou také velmi kritické k přístupu vlády a její neschopnosti zajistit situaci,“ podotkla Hrabalová.

Prvního dubna, na svátek Sízdah be-dar, zůstanou uzavřené parky, které obyvatelé tradičně využívají k piknikům. „Jsou to obtížná rozhodnutí, ale nemáme jinou možnost,“ přiznal prezident Hasan Rouhání s tím, že nejdůležitější je teď ochrana lidských životů.

Íránští vůdci dosud přísná opatření odmítali, přestože se jedná o nejpostiženější stát Blízkého východu. Nemoc se nevyhnula ani duchovním a politikům. Nakazili se členové kabinetu, desítky poslanců, příslušníci revolučních gard i představitelé ministerstva zdravotnictví.

Na COVID-19 zemřel ajatolláh Hašem Basají, níže postavený a umírněný člen náboženské rady. Mezi oběťmi je také poradce ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa a bývalý íránský velvyslanec ve Vatikánu Hadi Chorošah.

Infekce postihla rovněž viceprezidentku Masúmí Ebtekarovou či poradce Chameneího Alího Akbar Velájatího. Další ajatolláhův poradce Mohammad Mirmohammadi nemoci podlehl.

Hlavně neztratit Čínu a vyhrát volby

Teherán ale do poslední chvíle navzdory obavám řady obyvatel i světa trval na tom, že přijal všechna nezbytná opatření k zastavení šíření nemoci a odmítal zemi ještě více izolovat.

Režim totiž prožívá krušné roky. Historicky nejtvrdší americké sankce oslabily hospodářství a lidem rychle klesá životní úroveň. Protesty spustilo na podzim ohlášené zdražování pohonných hmot, v zimě pak několikadenní lež vedení islámské republiky ohledně sestřelení civilního ukrajinského letadla.

Kvůli dopadům sankcí se pozornost Teheránu soustředila v počátcích epidemie na diplomatické vztahy s Pekingem a čínské investice. Právě Čína je ovšem původním ohniskem nákazy, odkud se koronavirus rozšířil do celého světa.

Čína mimo jiné v Íránu staví vysokorychlostní železnici v hodnotě 2,7 miliardy dolarů a solární elektrárnu poblíž Komu. Pro Írán tak bylo prioritou udržet obchod s Pekingem, řekl britskému Guardianu doktor z Univerzity George Washingtona Amir Afkhami, který v minulosti psal o epidemii cholery v Íránu.

Zemi navíc dostala do naprosté izolace opatření Afghánistánu, Turecka a Iráku, které kvůli epidemii rychle uzavřely hranice. „Kvůli čínskému statusu klíčového obchodního partnera íránská vláda nezavedla adekvátní opatření omezit a sledovat osoby cestující z Číny. Později pomohla k šíření viru neochota a netransparentnost Teheránu v otázce přijetí opatření jako udržování sociálního odstupu a zavádění karantény, obzvláště v epicentru nákazy,“ míní Afkhami.

Írán poprvé o nemoci informoval 19. února, tedy dva dny před parlamentními volbami. Mnozí Íránci poukázali na to, že mezi zprávou o prvních nakažených a informací o prvních dvou mrtvých v Komu uběhly pouhé čtyři hodiny.

Úřady přitom o nakažených musely vědět mnohem dříve. Údajně se snažily informaci o šíření koronaviru tajit, aby neodradily voliče. Z hlasování byly předem vyřazeny tisíce umírněných kandidátů a ve volbách tak nepřekvapivě bodovali hlavně konzervativci.

Už čtyři dny před ohlášenými prvními případy nákazy si navíc Chámeneí na jednom setkání s náboženskými eulogisty nenechal tradičně políbit ruku – údajně právě kvůli obavám z nemoci COVID-19. Rouhání ale obvinění ze zatajování informací odmítá. „Mluvili jsme k lidem upřímně. Nebyla tam žádná prodleva,“ tvrdí.

Nakažený náměstek na brífinku vyvolal ve světě rozruch

Írán v první chvíli nepřiznával, jak velkou hrozbu nákaza představuje. Svět obletělo video z tiskové konference, na níž náměstek ministra zdravotnictví Íradž Harírší odmítl, že by úřady lhaly o rozsahu nákazy. Při té příležitosti si otíral pot z obličeje kapesníkem. O den později přiznal, že se nakazil koronavirem.

Šokující byly rovněž záběry z líbání a olizování svatyň v epicentru nákazy v Komu a také z města Mašhad, které někteří Íránci v době postupující epidemie sdíleli na sociálních sítích. Dotyční tak prý činili, aby zahnali infekci.

„Považujeme svatyni za místo uzdravení. To znamená, že lidé by sem měli přicházet, aby se vyléčili z duševních a fyzických chorob,“ citovala jednoho z duchovních televize al-Arabíja. Minimálně jeden z mužů, který se nechal natočit, jak olizuje posvátný chrám, byl však podle íránských médií posléze zatčen.

Prezident dlouho vylučoval vyhlášení všeobecné karantény a trval na otevřených hranicích. „Z koronaviru by se neměla stát zbraň našich nepřátel, která v naší zemi zastaví práci a výrobu,“ tvrdil 26. února s tím, že podle něj bude trvat maximálně tři týdny a země dostane šíření viru pod kontrolu.

„Když koronavirus v únoru udeřil na Írán, lídři dostali možnost volby: uzavřít zemi, aby dostali epidemii pod kontrolu, a riskovat tak hněv obyvatelstva už tak zasaženého ekonomickými potížemi, nebo se pokusit udržet ekonomiku v chodu a riskovat, že se situace vymkne kontrole. Teherán zvolil druhou možnost,“ upozornil v komentáři list Wall Street Journal.

Podle agentury AP má devět z deseti případů nákazy na Blízkém východě právě íránskou stopu. „Írán nemoci umožnil rozšířit se do ciziny a podle mne jde o formu biologického napadení, na něž se vztahuje mezinárodní zákon. Írán tak ohrozil bezpečnost a zdraví jiných,“ prohlásil bahrajnský ministr vnitra Rašíd bin Abdalláh Chalífa.

Uzavření svatyní vyvolalo u řady Íránců odpor

Koncem února ministerstvo zdravotnictví Íránce pouze vyzvalo, aby se vyhnuli cestování v rámci země. Vláda preventivně uzavřela kina a přechodně zakázala kulturní akce a konference. Až 5. března Írán preventivně uzavřel také školy a univerzity. Na pomoc s dezinfekcí ulic měst byly vyslány statisíce posil z řad vojáků či dobrovolníků.

Když vláda konečně vyslyšela volání zdravotních expertů a uzavřela kvůli epidemii dvě oblíbené šíitské muslimské svatyně v Mašhadu a Komu, dav se vtlačil dovnitř s křikem: „Prezident se zatraceně plete, když tohle dělá!“

Zrušeny byly i páteční modlitby. Apel k modlitbám v soukromí řada Íránců kritizuje, další ji vzali s porozuměním. „Někdo upřednostňuje náboženské rituály, které klade nade vše. Jiní mají naopak za to, že povinné modlitby mohou ustoupit záchraně lidských životů,“ podotkl akademik a islámský teolog Muhsín Alvírí.

Na stranu lékařských postupů a vládních opatření se ale přiklonil i nejvyšší duchovní vůdce Chámeneí, který v polovině března vydal náboženský dekret nařizující lidem, aby se vyhnuli cestám, které nejsou nezbytné. Řada obyvatel totiž výzvy bezpečnostních složek ignorovala.

Vedení nedávno rozhodlo o uzavření všech obchodních center v Teheránu s výjimkou lékáren a prodejen se základním zbožím. „Většina infrastruktury je zavřená – otevřené zůstaly jen základní obchody. V regionech dále od centra je také velmi obtížné sehnat roušky. Nicméně je nutné říct, že většina lidí nebrala hrozbu vážně a dlouho nepřijala žádná opatření,“ poznamenala íránistka Lenka Hrabalová.

Chudší Íránci prohlašují, že si izolaci jednoduše nemohou dovolit. „Můžu zůstat doma? Kdo za mě zaplatí nájem?“ táže se jeden z prodejců zeleniny v Teheránu. „Vím, že riskuji, ale život a smrt jsou pro mě teď to samé,“ konstatoval muž, jehož cituje list Financial Times.

V polovině března přitom novinářka íránské státní televize a současně doktorka Afruz Eslamiová veřejně promluvila o studii prestižní teheránské Šarífovy univerzity technologie. Ta počítá se třemi scénáři vývoje. Podle toho nejčernějšího, kdy Íránci nebudou dodržovat omezení, hrozí, že se nakazí miliony lidí a kvůli nedostatečné kapacitě ve zdravotnictví jich 3,5 milionu může zemřít.

Zrušte sankce, vzkazuje Teherán do Washingtonu

Izolovaný Írán kvůli ekonomickým potížím požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc ve výši pět miliard dolarů (116 miliard korun). V reakci na bezprecedentní krok Teheránu nabídla Íránu 20 milionů eur na pomoc v boji s nákazou také Evropská unie.

Přes sedm tun materiálu do země už dříve dopravil tým WHO. V letadle byly lékařské potřeby a ochranné pomůcky určené pro 15 tisíc členů zdravotnického personálu. Zásilka obsahovala rovněž testovací sady pro 100 tisíc lidí.

Íránští politici naopak odmítli americkou nabídku humanitární pomoci. Chámeneí prohlásil, že nabídka pomoci Washingtonu je zvláštní, jelikož Spojené státy samotné čelí nedostatku léků a zdravotnických prostředků. „Írán dokáže překonat jakoukoli krizi, včetně epidemie koronaviru,“ řekl.

„Američtí politici lžou. Pokud Íránu chtějí pomoci, stačí k tomu jediné – zrušit sankce. Pak se můžeme zabývat epidemií koronaviru. Zablokovali jste Íránu vývoz ropy, znemožnili bankovní transakce. Vaše nabídka pomoci je největší lež historii,“ zdůraznil Rouhání. Spojené státy ale zatím sankce rušit nehodlají.

Experti mezitím spekulují, jaký dopad bude mít epidemie na budoucnost islámské republiky. „Režim se aktuálně potýká se silnou nedůvěrou, zapříčiněnou ekonomickým úpadkem a dlouhodobou krizí. Ačkoliv většina Íránců věří v hodnoty a ideály, které režim reprezentuje, jeho zástupci mají důvěru nižší, o čemž svědčí i nízká účast v nedávných volbách,“ konstatovala Hrabalová.

„Režim je nicméně velmi úspěšný v práci s propagandou a je jisté, že se krizi pokusí využít ve svůj prospěch. Ajatolláh Chámeneí se už nechal slyšet, že koronavirus má svůj původ v USA a že nabízená americká pomoc jen přinese další ,jedy‘ do Íránu. Podobné vyjádření mohou pomoci utvrdit Íránce v tom, že je stát chrání před vnější hrozbou, jako se stalo například po teroristických útocích v Ahvázu a jinde,“ dodala íránistka.

Expert: Očekává se, že pandemie v důsledku posílí Čínu

„Z krátkodobého hlediska se zdá, že současná pandemie spíše napomáhá restriktivnějším typům režimů, které chtějí posílit kontrolu nad svým obyvatelstvem. Kombinace omezení pohybu a sdružování, tedy nemožnost veřejných protestů, demonstrací ze zdravotních důvodů a podobně, a zároveň mimořádná posílení pravomoci výkonných orgánů v této situaci obecně využívají k autoritářství inklinující režimy k antidemokratickým krokům. Tady ale nemusíme chodit až do Íránu, stačí se podívat do nedalekého Maďarska,“ upozornil expert na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně.

„Írán je ale zároveň dlouhodobě v obřích ekonomických problémech, takže z dlouhodobého hlediska může stát síla režimu mnohem více na hliněných nohou a jedním ze scénářů je i dezintegrace země,“ míní expert.

Podle Čejky bude jedním z dopadů současné dramatické situace posílení pozice Pekingu. „Írán dlouhodobě spolupracuje ve velkém s Čínou a v době nebezpečné pandemie, která Írán nesmírně citelně zasahuje, íránsko-čínské vazby posílí. To v závislosti na vývoji – například za hypotetické situace, kdy íránská společnost bude citelněji zdecimována koronavirem – může vést až k íránské závislosti na Číně,“ myslí si Čejka.

„Další vzestup Číny je obecně jedním z hlavních předpokládaných důsledků světové pandemie a Írán může být jedním z důležitých bodů tohoto čínského posilování,“ uzavírá expert.