Hasan Rouhání

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

Írán vyčlenil 30 milionů dolarů na odškodnění rodin obětí loňské letecké tragédie. Prezident Hasan Rouhání to oznámil krátce po premiéře ukrajinského dokumentu o neštěstí, ke kterému došlo přesně před rokem. Civilní stroj se 176 lidmi na palubě sestřelily revoluční gardy nedlouho po startu z teheránského letiště. Írán to původně popíral, později přiznal, že šlo o chybu.

Na íránském ministerstvu obrany uspořádali obřad na památku jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Íránské vedení páteční atentát na Fachrízádeha připsalo Izraeli, podle kterého fyzik vedl vojenský jaderný program. Ministr obrany Amír Hátamí zdůraznil, že Írán bude ve Fachrízádehově práci pokračovat ještě usilovněji a rychleji. Íránské sdělovací prostředky zveřejnily detaily o provedení atentátu, podle některých zdrojů se na místě útoku našlo elektronické zařízení.

Íránský prezident Hasan Rouhání obvinil z vraždy prominentního íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha Spojené státy a Izrael a stejně jako duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí pohrozil odvetou. Teherán vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby vraždu odsoudila a aby podnikla kroky proti pachatelům. Íránský vyslanec u OSN upozornil, že Teherán si vyhrazuje právo podniknout „veškerá nezbytná opatření“. Generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího vyzval ke zdrženlivosti a zdůraznil potřebu vyhnout se krokům, které by vedly k eskalaci napětí v regionu. Člen izraelské vlády Cachi Hanegbi prohlásil, že neví, kdo Fachrízádeha zabil.

Svět kritizuje Írán za opožděnou reakci na epidemii koronaviru. Islámská republika bojuje s nákazou od února, až tento týden ale definitivně zakázala pohyb mezi městy. Teherán zprvu mluvil o „zbrani nepřátel režimu“ a zavádění celoplošné karantény odmítal. Jedním z důvodů byla zřejmě snaha neodradit Íránce od voleb, ale také potřeba udržet dobré vztahy s Čínou. Podle studie jedné z teheránských univerzit by přitom na nemoc COVID-19 mohly zemřít až miliony lidí. Z Íránu se nákaza rozšířila po celém Blízkém východě a země se ocitla v izolaci, jakou nezažila ani v době tvrdých amerických sankcí.

V pátečních parlamentních volbách v Íránu uspěli kandidáti spojení s revolučními gardami. S odvoláním na íránské ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Konzervativní kandidáti získali podle neoficiálních výsledků ve městech i vesnicích v celé zemi zatím 138 parlamentních křesel, píše íránská agentura Farsí. Reformátoři mají 20 a nezávislí politici 28 mandátů.

Íránci po čtyřech turbulentních letech vybírají nové poslance. Sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy srazily tamní hospodářství na kolena. Řadě Íránců klesla životní úroveň, vadí jim korupce a mlžení režimu v klíčových otázkách. Mnozí obyvatelé ze situace viní reformisty prezidenta Hasana Rouháního, čeká se tak posílení konzervativců. Mluví se však i o referendu o celé islámské republice. Řada zejména mladých chce odpor vůči režimu vyjádřit bojkotem pátečních voleb.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell v pondělí a v úterý navštíví Írán, kde se setká s místními vrcholnými představiteli. Cílem jeho cesty je zmírnit napětí na Blízkém východě, informovala Evropská unie. Borrell se setká mimo jiné s prezidentem Hasanem Rouháním a také s ministrem zahraničí Džavádem Zarífem.

Důkladné a transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí požadují vlády pěti zemí, které přišly o své občany v letadle sestřeleném íránskými bezpečnostními silami nedaleko Teheránu. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Velké Británie, Švédska a Afghánistánu vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za tragédii ukrajinského stroje.

USA svými akcemi poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. V televizním projevu to řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Prohlásil, že američtí vojáci v regionu jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím uvedl, že dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 není mrtvá. Napětí v regionu zesílilo po zabití íránského generála Kásima Solejmáního Američany a následné íránské odvetě vůči základnám, na nichž slouží američtí vojáci.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Íránský prezident Hasan Rouhání v neděli oznámil, že na jihu země bylo objeveno nové ropné pole, kde se podle odhadů nachází zhruba 53 miliard barelů ropy. Pokud je informace pravdivá, představovalo by to podle agentury AP zvětšení prokázaných íránských ropných rezerv zhruba o třetinu. Írán dosud uváděl, že má 150 miliard barelů ropných rezerv.

Íránci začali ve své továrně ve Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Na místě jsou inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tak pokračuje ve vypovídání mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Reaguje tím na sankce, jež proti němu obnovily USA, když loni od této dohody odstoupily jako od neúčinné.

Turecko, Rusko a Írán musí převzít větší díl odpovědnosti za nastolení míru v Sýrii. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před rozhovory o Sýrii s ruským protějškem Vladimirem Putinem a íránským prezidentem Hasanem Rouháním. Ty se konaly v pondělí v Ankaře. Rouhání prohlásil, že jediným řešením syrské krize je diplomacie. Po schůzce ve společném prohlášení vyjádřili znepokojení nad dalším zhoršením humanitární situace.

Írán bude vždy reagovat záporně na jakoukoli nabídku bilaterálních jednání se Spojenými státy. V případě, že by ale USA zrušily sankce proti Íránu, je Teherán ochoten vést mnohostranná jednání s Washingtonem a dalšími signatáři mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury Reuters to v íránském parlamentu řekl prezident Hasan Rouhání. Zároveň podle agentury AP obvinil evropské země z toho, že nenaplňují závazky, které na sebe vzaly poté, co USA od jaderné dohody loni odstoupily.

Svět by měl být podle íránského prezidenta Hasana Rouháního vděčný, že revoluční gardy hlídají bezpečnost v Hormuzském průlivu. Není to „místo pro zábavu“ ani pro „hrátky s mezinárodními pravidly“, zdůraznil. Írán prý propustí britský tanker, pokud Londýn učiní to samé u íránského tankeru v Gibraltaru. Rouhání také pohrozil Washingtonu odvetou, pokud americké drony opět naruší íránský vzdušný prostor.

Nedávné útoky na lodě mířící do Hormuzského průlivu vyvolaly obavy z nové války tankerů, jež zuřila v oblasti v 80. letech. Každý incident narušující klíčovou obchodní trasu rychle zvedá cenu ropy a pojištění přepravy zboží po moři. Írán hrozí, že průliv zablokuje a ochromí tak ropný byznys. Podle expertů k tomu však nejspíš nepřistoupí, protože by sám přišel o zisky. Na bezpečnost dopravy v regionu navíc dohlížejí Spojené státy. Země Zálivu hledají alternativní řešení – staví ropovody, které úžinu obcházejí.

Pokud Spojené státy chtějí, aby Írán udělal větší ústupky než v jaderné dohodě z roku 2015, musí Washington nabídnout Íránu více než v předchozí smlouvě. Oznámil to Hesámeddín Ašena, který pracuje jako poradce íránského prezidenta Hasana Rouháního. Jednání však nezačnou, dokud USA nezruší sankce, sdělil Ašena.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Írán by mohl zasednout k rozhovorům se Spojenými státy, pokud Washington odvolá sankce. Podle íránské státní anglickojazyčné televize Press TV to naznačil íránský prezident Hasan Rouhání. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, USA vysílají do regionu kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě bombardéry, letadlovou loď i vojáky.

Írán čelí bezprecedentnímu tlaku mezinárodních sankcí. Na shromáždění politických aktivistů v Teheránu to připustil íránský prezident Hasan Rouhání. Obnovené americké restrikce podle něj vedly k horší ekonomické situaci, než jaká panovala v islámské republice v letech 1980 až 1988 během války se sousedním Irákem. Rouhání vyzval Íránce k jednotě.

Americký prezident Donald Trump uvalil nové americké sankce na vývoz íránských průmyslových kovů a pohrozil dalšími kroky, pokud Írán „zásadně“ nezmění své chování. Trump zároveň varoval ostatní státy, že „už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy“. Německo, Francie a Velká Británie následně odmítly ultimátum ze strany Teheránu. Ten stále tvrdí, že dohodu dodržuje. Podle Íránu americké restrikce porušují mezinárodní normy.

Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění „některých závazků“ plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily Spojené státy.