V pátečních parlamentních volbách v Íránu uspěli kandidáti spojení s revolučními gardami. S odvoláním na íránské ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Konzervativní kandidáti získali podle neoficiálních výsledků ve městech i vesnicích v celé zemi zatím 138 parlamentních křesel, píše íránská agentura Farsí. Reformátoři mají 20 a nezávislí politici 28 mandátů.
Oficiální výsledky mají být známy do tří dnů, jelikož se počítají ručně. Podle íránských médií by ale mohly být ve velkých městech oznámeny už v neděli. Volební komise v sobotu sdělila, že hlasy jsou sečteny v 71 z 208 okrsků.
V Teheránu získali konzervativci 30 křesel a volilo 1,9 milionu z osmi milionů oprávněných voličů, napsala agentura Farsí. Mluvčí volební komise Esmáíl Músáví uvedl, že úspěšná byla kandidátka trojnásobného uchazeče o prezidentský úřad Mohammada Bákira Kalíbafa, který v minulosti velel policii a byl členem revolučních gard. V letech 2005 až 2017 vedl teheránskou radnici.
Islámské poradní shromáždění má 290 členů, z nichž 285 se volí přímo, pět míst je určeno menšinám. Ve stávajícím parlamentu drželi více než 100 mandátů reformisté a další umírnění zákonodárci prosazující zlepšení vztahů se Západem a větší svobody v řadě společenských aspektů. Zbytek křesel obsadili v roce 2016 nezávislí a konzervativci.
Nebývale vysoký počet vyřazených
Zatím nejsou údaje o celostátní účasti, která měla potvrdit ochotu Íránců volit stoupence režimu. Právě konzervativci zůstali na listinách po předběžném vyřazovacím procesu v Radě dohlížitelů, kdy přišly o svou šanci tisíce umírněných kandidátů. Hlas mohlo odevzdat celkem 58 milionů občanů.
Ačkoli videozáběry z mnoha místností svědčí spíš o malém zájmu voličů, íránská státní televize tvrdí, že lidé přišli v hojném počtu. Vysílala záběry voličů u teheránských volebních místností krátce po jejich otevření. Mezi lidmi bylo mnoho mladých mužů, kteří tvrdili, že volit je jejich povinnost.
Vítězství konzervativců oslabí umírněnější, pragmatické politiky v čele s prezidentem Hasanem Rouháním.
Reformistům uškodila stupňující se krize ve vztazích mezi Íránem a Spojenými státy. Washington předloni odstoupil od dohody o íránském jaderném programu a obnovil protiíránské sankce, které značně oslabily íránskou ekonomiku.
