21. 2. 202021. 2. 2020, 14:53|Zdroj: Guardian, Arab news, CNBC, al-Džazíra, ČT24, ČTK, BBC
Íránci po čtyřech turbulentních letech vybírají nové poslance. Sankce zavedené po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy srazily tamní hospodářství na kolena. Řadě Íránců klesla životní úroveň, vadí jim korupce a mlžení režimu v klíčových otázkách. Mnozí obyvatelé ze situace viní reformisty prezidenta Hasana Rouháního, čeká se tak posílení konzervativců. Mluví se však i o referendu o celé islámské republice. Řada zejména mladých chce odpor vůči režimu vyjádřit bojkotem pátečních voleb.
Íránští vůdci vyzývají k aktivní účasti
Kampaň před íránskými parlamentními volbami trvala pouhý týden. Kandidovat mohou občané Íránu ve věku mezi 30 a 75 lety, kteří jsou praktikujícími a bezúhonnými muslimy věrnými ústavě.
Výsledek hlasování nebude mít zásadní dopad na íránskou zahraniční politiku ani přístup k jaderné otázce, jelikož v těchto oblastech má hlavní slovo nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chámeneí, upozorňuje server Arab News.
Právě Chámeneí označil hlasování za „náboženskou povinnost, která rovněž zaručí íránské národní zájmy“. „Vyzývám Íránce, aby hlasovali co nejdříve,“ dodal poté, co sám odevzdal svůj hlas. „Žádám vás, nebuďte pasivní,“ vyzval dříve Íránce také Rouhání.
GALERIE
Íránské volby
„Zprávy o nějakých problémech, protestech, násilnostech z Íránu nemáme. Íránská média přinesla záběry lidí, jak stojí ve frontách u volebních místností, které jsou často u mešit, kde se lidé scházejí k pátečním modlitbám. Z toho ale nelze usuzovat celkový obrázek. Může to být taktika, jak volební účast na poslední chvíli zvýšit,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Islámské poradní shromáždění má 290 členů, z nichž 285 se volí přímo, pět míst je určeno menšinám.
Ve stávajícím parlamentu drželi více než 100 mandátů reformisté a další umírnění zákonodárci prosazující zlepšení vztahů se Západem a větší svobody v řadě společenských aspektů. Zbytek křesel obsadili v roce 2016 nezávislí a konzervativci.
Pokud bude volební účast nízká, jak se očekává, konzervativci nyní získají nad parlamentem kontrolu, jelikož jejich stoupenci jsou odhodláni jít hlasovat. Pokud však bude extrémně nízká, začne se hovořit o ztrátě důvěry v celou islámskou republiku, píše v komentáři Guardian.
Íránská politika je tradičně o střetu umírněných kandidátů se zástupci tvrdé linie. Nyní ale mnoho lidí mluví o tom, že je jedno, komu dají hlas. Panuje velká frustrace kvůli ekonomické krizi, zdražování, dopadu sankcí. Nízká volební účast by tak byla považována za vzkaz nedůvěry režimu jako takovému.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Turecku
Jeden z průzkumů přitom ukázal, že celých 75 procent Íránců neplánuje v pátek hlasovat. Před Teheránskou univerzitou skupinky lidí vyzývaly k bojkotu voleb s transparenty s nápisy: „Lidé bojují s chudobou, režim shání hlasy“.
Na Twitteru mezitím šíří opoziční aktivisté hashtagy jako #BoycottIranShamElections (Bojkotujte íránské falešné volby) nebo #VOTENoVote (Volte možnost nevolit).
Voleb si hodlají nevšímat hlavně mladí Íránci. „Nic se nezmění, ať už půjdeme volit nebo ne… O všem rozhodují a parlament neberou v potaz,“ řekl stanici CNBC jeden z mladých obchodníků v Teheránu Mehdi. „Jen to, že máme parlament, lze považovat za žert. Protestujeme svojí neúčastí ve volbách,“ dodal Íránec.
Írán má za sebou perné měsíce. Na zemi tvrdě dopadají v několika vlnách uvalené sankce, které nařídil zavést americký prezident Donald Trump po vypovězení jaderné dohody na jaře 2018.
Od té doby zažívá íránský riál těžkosti, rostou ceny, obyvatele trápí nezaměstnanost a řada z nich viní ze zhoršené situace právě vládu Rouháního, který byl horlivým zastáncem jaderné smlouvy a sliboval Íráncům lepší zítřky.
„Lidé nejsou s nynější vládou příliš spokojení. Je to kvůli politice, kterou si osvojili, a taky kvůli inflaci a vysokým cenám zboží,“ prohlásil jeden z voličů Maziyar Ghishvand. „Kandidáti by měli myslet na mladé. Nesmíme ztratit víru v lepší budoucnost, nesmíme se bát mít děti. Musíme chtít žít v naší zemi a nemyslet na emigraci,“ zdůraznila Íránka Ayda Bahreiniová.
Kvůli snaze o zlehčení dopadu sankcí Írán letos na podzim zdražil benzin, což vyvolalo nebývalé nepokoje po celé zemi. Lidskoprávní aktivisté mluví o stovkách zabitých demonstrantů, přičemž vláda dosud odmítá zveřejnit skutečné údaje.
Sestřelení letadla jako „poslední kapka“
Islámskou republiku krátce sjednotilo lednové zabití vlivného generála Solejmáního Spojenými státy. Do ulic vyšly tisíce lidí, kteří provolávali „smrt Americe“ a volali po odvetě. Na pokraji konfliktu s USA však íránské vedení udělalo další chybu, když následně několik dnů popíralo sestřelení ukrajinského civilního letadla.
Přístup vlády vyvolal opět protesty, při nichž řada Íránců dávala najevo odpor vůči stylu fungování islámské republiky.
„To, jak se režim snažil zamést záležitost kolem letadla pod koberec, pro mě byla poslední kapka. Íránská politika je hra, když jsou kořeny stromu otrávené, nezáleží na tom, jak ozdobíte listy. Mám toho dost,“ cituje Guardian jednoho ze zklamaných reformistů, kteří před pěti lety v Teheránu obsadili všech 30 mandátů.
Konzervativní síly nyní slibují, že vytvoří „silný parlament“, který bude Rouháního držet zkrátka, píše Guardian. Tito „jestřábi“ islámské republiky odmítají jakékoli diskuse s USA a chtějí posilovat vazby na Čínu nebo Rusko. Z Íránu hodlají opět vybudovat jadernou velmoc, i když vedení stále tvrdí, že neusiluje o výrobu nukleární zbraně.
Stoupenci Chámeneího vyzývají k účasti ve volbách pod hashtagy, které v češtině zní „Silný parlament“ nebo „Zúčastním se, protože“. Jeden z uživatelů Twitteru uvedl, že „každý hlas je kulkou do oka nepříteli“, upozornil server BBC News.
Aby si konzervativci pojistili moc v příštích letech, Rada dohlížitelů, kterou jmenuje nejvyšší duchovní vůdce Chámeneí, pro jistotu předem vyřadila z volebního klání více než polovinu ze 14 tisíc kandidátů, většinou reformistů.
Učinila tak na základě řady důvodů včetně nedostatečně silné islámské víry nebo špatného zdraví, upozorňuje Guardian. „Řekli mi, že nejsem dost oddaný republice, což je zvláštní, protože od chvíle, kdy jsem se objevil v matčině lůně, tak mé srdce a duše patřily revoluci,“ tvrdí diskvalifikovaný kandidát Mahmúd Sádeží.
Postup rady kritizoval i sám Rouhání, Chameneí naopak tvrdí, že důvody k vyřazení kandidátů byly oprávněné. „Naplňujeme zákon, nic jiného. Rada dohlížitelů není žádný politický klub a nezajímá se o názory veřejnosti,“ zdůraznil jeden z členů rady Abbás Alí Kadkodaeí.
Volební místnosti se otevřely v 05:30 SEČ a budou otevřené do 15:30 SEČ s možností prodloužení do 21:30 SEČ. Hlasy se budou sčítat ručně. Konečné výsledky mohou být ohlášeny za tři dny, předběžné se ale očekávají dříve.
Volit mohou duševně zdraví íránští občané starší 18 let. K volebním urnám se může v pátek vydat na 58 milionů oprávněných voličů. V roce 2016 hlasovalo v parlamentních volbách 62 procent Íránců, o čtyři roky dříve to bylo 66 procent.
