„Raději bych zemřel, než se podílel na takové tragédii,“ lituje sestřelení letadla generál revolučních gard

Nahrávám video

Írán přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla tamní státní televize s odvoláním na armádu. V pozdějším televizním vystoupení přijal plnou zodpovědnost za tragédii velitel íránských revolučních gard. Ukrajina i Kanada, která přišla při tragédii o šest desítek občanů, žadají po Íránu postavení viníků před soud, oficiální omluvu, kompenzaci a rychlou repatriaci obětí. Evropská agentura pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám vyhýbat se přeletům Íránu.

Podle prohlášení íránských ozbrojených sil letadlo prolétávalo v blízkosti citlivého vojenského zařízení, které patří elitním íránským revolučním gardám, a bylo považováno za nepřátelský cíl. Armáda v komuniké vyjádřila soustrast rodinám obětí a slíbila, že zdokonalí své systémy, aby do budoucna takovým chybám předešla.

Nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí byl o sestřelení letadla informován v pátek. Podle agentury Reuters to byl právě on, kdo se vyslovil pro to, aby byla tato informace zveřejněna. V sobotu Chameneí podle agentury AFP nařídil ozbrojeným silám napravit „veškerou nedbalost“, aby se podobné neštěstí nemohlo opakovat.

Voják nedostal k sestřelu přímý rozkaz

Za sestřelení stroje převzaly zodpovědnost íránské revoluční gardy. „Přijímám úplnou odpovědnost“ za tuto katastrofu, uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh, velitel letectva a protivzdušné obrany revolučních gard. „Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí,“ dodal ve videu odvysílaném státní televizí.

Íránské revoluční gardy ukrajinský letoun podle generála omylem pokládaly za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. Podle generála se tak stalo vinou rušení radiového provozu a v časové tísni. „Musel se rozhodnout, zda vystřelí, anebo nevystřelí. Rozhodl se špatně,“ řekl.

Raketa krátkého doletu podle generála explodovala vedle letadla, což vysvětluje, že stroj dokázal ještě chvíli pokračovat v letu. Generál také uvedl, že o nezamýšleném sestřelení letadla informoval úřady ve středu. Generální štáb se podle něj nesnažil zatajit pravdu, ale záležitost vyšetřoval.

„Je to národní tragédie. Způsob, jak s ní úřady zacházely a jak ji oznámily, byl ještě tragičtější,“ poznamenal umírněný íránský duchovní Alí Ansárí. Mnoho Íránců se ptá, proč úřady teheránské letiště a vzdušný prostor neuzavřely, když byl Teherán ve střehu kvůli očekávané odvetě za raketový útok na základny Američanů.

Ukrajinský tým vyšetřovatelů zveřejnil snímky trosek letadla, na kterých jsou viditelné otvory po zásahu střelou
Zdroj: Reuters/Ukrainian Presidential Press Service

Íránský prezident se jménem celé země omluvil

Íránský prezident Hasan Rúhání uvedl, že Teherán hluboce lituje „velké tragédie a neomluvitelného omylu“. Ujistil také, že incident nelze ponechat bez objasnění. Nyní je podle něj nutné zjistit příčiny tragédie a stíhat ty, kteří se chyby dopustili. Rúhání se jménem celé země za neštěstí omluvil.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na Twitteru napsal, že pád ukrajinského letadla způsobila lidská chyba, k níž došlo „v době krize způsobené americkým nezodpovědným chováním“.

Nahrávám video

Ukrajina a Kanada požadují od Íránu potrestání viníků a odškodnění rodin obětí

„Dnešní ráno nebylo dobré, ale přineslo pravdu. Ještě před dokončením práce mezinárodní komise Írán přiznal svou vinu v sestřelení ukrajinského letadla,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Očekáváme od Íránu ujištění o připravenosti k úplnému a otevřenému vyšetřování, pohnání viníků k odpovědnosti, navrácení těl zabitých, vyplacení odškodného a oficiální omluvu diplomatickou cestou,“ zdůraznil Zelenskyj. „Trvám na okamžitém dokončení identifikace těl a na jejich návratu na Ukrajinu,“ napsal Zelenskyj na Twitteru po telefonickém rozhovoru s Hasanem Rúháním.

Zelenskij doufá, že vyšetřování bude postupovat bez umělého zdržování a překážek. Pětačtyřicet ukrajinských odborníků, vyslaných do Íránu, má získat plný přístup k vyšetřování a součinnost při nastolení spravedlnosti. 

O spravedlnost pro příbuzné a přátele obětí bude usilovat i Kanada, která při neštěstí přišla o 57 svých občanů. „Je to národní tragédie, všichni Kanaďané truchlí společně,“ uvedl premiér Justin Trudeau. „Budeme pokračovat ve spolupráci s našimi partnery po celém světě, abychom zajistili úplné a důkladné vyšetřování. Kanadská vláda očekává plnou spolupráci od íránských úřadů,“ dodal.

Ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk v sobotu večer oznámil, že Ukrajina rodinám obětí vyplatí 200 tisíc hřiven (190 000 korun), další odškodné pak pozůstalým po členech posádky vyplatí ukrajinské aerolinky Ukraine International Airlines (UIA).

Trosky sestřeleného letu PS752
Zdroj: neznámý/Reuters

Aerolinky: Neměli jsme žádné informace o hrozícím nebezpečí

Ukrajinské aerolinky UIA, kterým setřelené letadlo patřilo, neměly podle vyjádření svého představitele žádné informace o tom, že by jejich stroji mohlo v oblasti hrozit nebezpečí. Nevarovala je íránská ani americká strana, teheránské letiště fungovalo bez omezení. Přiznání zodpovědnosti íránskou stranou podle UIA potvzuje, že se ukrajinská posádka nedopustila žádné chyby.

Podle íránského úřadu pro civilní letectví se letadlo neodchýlilo od své běžné trasy.Kvůli incidentu letecké společnosti oznámily, že mění trasy, aby se vyhnuly přeletům Íránu. Příslušné doporučení vydala i Evropská agentura pro bezpečnost letectví.

Boeing 737 společnosti UIA se zřítil ve středu krátce po startu z teheránského letiště, žádný z cestujících ani členů posádky pád stroje nepřežil. Ihned se objevily spekulace, že letadlo mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana, protože jen několik hodin předtím armáda vypálila 16 raket na dvě základny v Iráku, kde jsou umístěni i Američané, v odvetě za americký útok na íránského generála Kásima Solejmáního v Bagdádu.

Analytik: Íránu nic než přiznání nezbývalo

Podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky z Baltic Defence College bylo přiznání jedinou logickou volbou pro Teherán, zapírání by totiž pod tíhou důkazů jenom uškodilo. Není podle něj důvod tvrzení Íránu o lidském omylu nevěřit.

„Ve chvíli, kdy Íránci odpálili balistické střely a kdy byla situace vyhrocená, osádky i velitelé očekávali americkou protiakci. Očekávali to nejen oni, ale všichni ostatní. Ve chvíli, kdy tam došlo ke zkratu, mohlo dojít k odpalu pod tíhou vyhrocené situace. Takové věci se stávají, byť jsou samozřejmě velice nepříjemné,“ řekl Dyčka pro ČT.

Podle leteckého publicisty Martina Salajky je ale vysvětlení Teheránu zvláštní. Vojenská letadla těchto rozměrů totiž Američané v oblasti nemají. „Zkušený operátor protivzdušné obrany by to musel postřehnout, stejně jako by musel postřehnout, že civilní letadla mají takzvaný odpovídač, který vysílá informace o tom, že je to civilní letadlo,“ vysvětluje.

Deník New York Times ještě před íránským přiznáním získal video, na kterém je vidět letící střela, která ve vzduchu zasáhne cíl a zhruba o deset vteřin později se ozve hlasitá exploze. Ve čtvrtek také televizní záběry ukázaly, jak buldozery uklízí trosky letounu, což vyvolalo obavy, že Írán odstraňuje důležité důkazy.

Írán doposud sestřelení ukrajinského letadla popíral. O tom, že ukrajinský letoun, možná omylem, sestřelili Íránci, hovořil přitom již ve čtvrtek s odvoláním na informace tajných služeb kanadský premiér Trudeau.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Schůzka Siho, Trumpa a Putina v Šen-čenu skončila

Americký prezident Donald Trump jednal v čínském Šen-čenu s ruským vládcem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Schůzka trvala zhruba 90 minut, uvádí čínská státní média. Všechny tři země by se podle Siho měly zaměřit na spolupráci při řešení globálních problémů. Podobně se vyjádřil také Trump. Lídři mají podle něj jedinečnou pozici k jednání o omezení jaderných zbraní. Putin pak prohlásil, že společným úsilím je možné dosáhnout globální stability. Státníci měli diskutovat i o Ukrajině a Íránu.
03:15Aktualizovánopřed 24 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 3 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.