Írán nikdy nepřijme nabídku na dvoustranná vyjednávání s USA, prohlásil Rouhání

Írán bude vždy reagovat záporně na jakoukoli nabídku bilaterálních jednání se Spojenými státy. V případě, že by ale USA zrušily sankce proti Íránu, je Teherán ochoten vést mnohostranná jednání s Washingtonem a dalšími signatáři mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury Reuters to v íránském parlamentu řekl prezident Hasan Rouhání. Zároveň podle agentury AP obvinil evropské země z toho, že nenaplňují závazky, které na sebe vzaly poté, co USA od jaderné dohody loni odstoupily.

„Nikdy nebylo rozhodnuto o uspořádání rozhovorů se Spojenými státy. Byla zde řada nabídek na rozhovory, ale naše odpověď bude vždy záporná,“ citovala agentura Reuters z Rouháního projevu, který živě přenášela íránská státní média.

„Pokud Amerika zruší veškeré sankce, tak se může stejně jako předtím přidat k mnohostranným jednáním mezi Teheránem a dalšími signatáři dohody z roku 2015,“ doplnil.

O možnosti brzké vrcholné schůzky USA s Íránem se spekulovalo po nedávném summitu skupiny G7 ve Francii. Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil, že mu Rouhání sdělil, že je této myšlence otevřen. Následně ale íránský prezident řekl, že Teherán s Washingtonem nebude jednat, dokud USA nezruší protiíránské sankce. To podle AP zopakoval i nyní.

Evropské země „nesplnily úkol“

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem se vyostřilo po loňském rozhodnutí prezidenta Trumpa odejít od jaderné dohody, jejímiž dalšími stranami jsou Německo, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Evropské státy se snaží i po americkém kroku dohodu udržet při životě zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku.

Rouhání je ale nyní obvinil, že „nesplnily svůj úkol“. V pondělí Teherán pohrozil výrazným odklonem od podmínek jaderné dohody, nepřijde-li Evropa do konce týdne s novou nabídkou. „Pokud budou Evropané moci koupit nebo předkoupit naši ropu, můžeme mít přístup ke svým penězům, což situaci zmírní a budeme schopni zcela dodržovat dohodu… v opačném případě podnikneme náš třetí krok,“ citovala agentura Reuters Rouháního.

Teherán: Jsme schopni do dvou dnů obohacovat na 20 procent

Mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí v úterý prohlásil, že Írán je schopen do dvou dnů obnovit produkci uranu obohaceného na 20 procent. To je považováno za důležitý mezikrok potřebný k obohacení uranu na 90 procent, což je zapotřebí pro výrobu atomové bomby.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Podle nynější americké administrativy, která se na dojednání dohody nepodílela, je ovšem dosažený dokument neúčinný a jenom dočasný. Washington chce Írán přinutit k novému vyjednávání.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí. Zejména Spojené státy a Izrael obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. To ovšem Teherán odmítá a tvrdí, že energii z jádra využívá výhradně k mírovým účelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli dva studenti. Jedním z nich byl útočník, který po činu spáchal sebevraždu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
před 20 mminutami

Jiné zájmy i vojenské systémy. „Muslimské NATO“ čelí výzvám

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 53 mminutami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 8 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 10 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.