Írán nikdy nepřijme nabídku na dvoustranná vyjednávání s USA, prohlásil Rouhání

Írán bude vždy reagovat záporně na jakoukoli nabídku bilaterálních jednání se Spojenými státy. V případě, že by ale USA zrušily sankce proti Íránu, je Teherán ochoten vést mnohostranná jednání s Washingtonem a dalšími signatáři mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury Reuters to v íránském parlamentu řekl prezident Hasan Rouhání. Zároveň podle agentury AP obvinil evropské země z toho, že nenaplňují závazky, které na sebe vzaly poté, co USA od jaderné dohody loni odstoupily.

„Nikdy nebylo rozhodnuto o uspořádání rozhovorů se Spojenými státy. Byla zde řada nabídek na rozhovory, ale naše odpověď bude vždy záporná,“ citovala agentura Reuters z Rouháního projevu, který živě přenášela íránská státní média.

„Pokud Amerika zruší veškeré sankce, tak se může stejně jako předtím přidat k mnohostranným jednáním mezi Teheránem a dalšími signatáři dohody z roku 2015,“ doplnil.

O možnosti brzké vrcholné schůzky USA s Íránem se spekulovalo po nedávném summitu skupiny G7 ve Francii. Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil, že mu Rouhání sdělil, že je této myšlence otevřen. Následně ale íránský prezident řekl, že Teherán s Washingtonem nebude jednat, dokud USA nezruší protiíránské sankce. To podle AP zopakoval i nyní.

Evropské země „nesplnily úkol“

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem se vyostřilo po loňském rozhodnutí prezidenta Trumpa odejít od jaderné dohody, jejímiž dalšími stranami jsou Německo, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína a Evropská unie. Evropské státy se snaží i po americkém kroku dohodu udržet při životě zmírňováním dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku.

Rouhání je ale nyní obvinil, že „nesplnily svůj úkol“. V pondělí Teherán pohrozil výrazným odklonem od podmínek jaderné dohody, nepřijde-li Evropa do konce týdne s novou nabídkou. „Pokud budou Evropané moci koupit nebo předkoupit naši ropu, můžeme mít přístup ke svým penězům, což situaci zmírní a budeme schopni zcela dodržovat dohodu… v opačném případě podnikneme náš třetí krok,“ citovala agentura Reuters Rouháního.

Teherán: Jsme schopni do dvou dnů obohacovat na 20 procent

Mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí v úterý prohlásil, že Írán je schopen do dvou dnů obnovit produkci uranu obohaceného na 20 procent. To je považováno za důležitý mezikrok potřebný k obohacení uranu na 90 procent, což je zapotřebí pro výrobu atomové bomby.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Podle nynější americké administrativy, která se na dojednání dohody nepodílela, je ovšem dosažený dokument neúčinný a jenom dočasný. Washington chce Írán přinutit k novému vyjednávání.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí. Zejména Spojené státy a Izrael obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. To ovšem Teherán odmítá a tvrdí, že energii z jádra využívá výhradně k mírovým účelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...