Írán bez zrušení sankcí jednat nechce. Trump vyzval, aby Hormuzský průliv chránilo víc zemí

Pokud Spojené státy chtějí, aby Írán udělal větší ústupky než v jaderné dohodě z roku 2015, musí Washington nabídnout Íránu více než v předchozí smlouvě. Oznámil to Hesámeddín Ašena, který pracuje jako poradce íránského prezidenta Hasana Rouháního. Jednání však nezačnou, dokud USA nezruší sankce, sdělil Ašena.

Poradce Ašena zdůraznil, že jakýmkoliv rozhovorům mezi Íránem a USA musí předcházet zrušení amerických protiíránských sankcí, zavedených poté, co Spojené státy vloni od mezinárodní jaderné dohody s Íránem odstoupily.

„Americká nabídka rozhovorů bez předem stanovených podmínek je neakceptovatelná ve chvíli, kdy pokračují sankce a výhrůžky. Pokud chtějí něco víc než JCPOA (jaderná dohoda z roku 2015), měli by nabídnout něco nad rámec JCPOA, a to s mezinárodními zárukami,“ napsal Ašena na Twitteru.

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook uvedl, že prezident Donald Trump je připraven s Íránem jednat o dohodě, která by vedla ke zrušení amerických sankcí, Teherán by však musel omezit svůj jaderný a balistický program a přestat bojovat v zástupných konfliktech na Blízkém východě.

3 minuty
Írán chce jednat s USA jen v případě zrušení sankcí
Zdroj: ČT24

Rusové vyzývají k dialogu

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov mezitím prohlásil, že Rusko a jeho partneři zavedou protiopatření proti další vlně sankcí, které chce Washington uvalit na Írán.

Podle agentur TASS a Ria Novosti Rjabkov jejich konkrétní obsah neupřesnil. Uvedl však, že spuštění dalších sankcí proti Íránu by pouze vedlo k další eskalaci napětí a USA by proto měly usilovat o dialog s Teheránem.

Společná ochrana strategického průlivu?

Trump se na sociální síti Twitter vyjádřil k situaci v Hormuzském průlivu. Domnívá se, že Spojené státy by v průlivu neměly zajišťovat bezpečnost bez kompenzace od států, které tuto námořní cestu využívají pro transport ropy.

„Čína dostává přes průliv 91 procent své ropy, Japonsko 62 procent a mnohé další země jsou na tom stejně. Tak proč chráníme tuto dopravní cestu pro ostatní státy (mnoho let) s nulovou kompenzací,“ napsal prezident. „Všechny tyto státy by měly chránit své lodi na této cestě, která byla vždycky nebezpečná,“ dodal.

Strategické průlivy na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Spojené státy v oblasti Hormuzského průlivu nemusejí být ani přítomny, „protože se právě staly (zdaleka) největším producentem energií na světě“, uvedl Trump. „Požadavek USA vůči Íránu je velmi jednoduchý: žádné jaderné zbraně a žádné další sponzorování terorismu,“ zdůraznil.

Agentura Reuters citovala nejmenovaného amerického diplomata, podle něhož Washington dává se svými spojenci dohromady koalici k ochraně dopravních cest v Perském zálivu. Kdo má být jejími členy, diplomat neuvedl. Koalice bude monitorovat veškerou námořní dopravu v regionu a její členové budou na projekt přispívat „finančně i materiálně“.

„Jde o preventivním odstrašení, protože Íránci do toho jdou, dělají co potřebují, a tvrdí, že za nic nemůžou. My ale víme, čeho se dopustili,“ řekl agentuře americký zdroj. Součástí monitorovacího projektu je nasazení kamer, dalekohledů a lodí.

Hormuzský průliv je klíčovou dopravní cestou, po níž se přepravuje pětina ropy vytěžené ve světě. Nedávno tu došlo k útoku na dva ropné tankery, z něhož Bílý dům obviňuje Írán. Minulý týden nad průlivem íránská armáda sestřelila americký dron. Ozbrojenou odvetu Trump údajně kvůli neúměrným lidským obětem zastavil těsně před útokem.

Írán podíl na útoku na dva ropné tankery popírá. Tvrdí rovněž, že americký dron byl sestřelen v íránském vzdušném prostoru. Jak Washington, tak Teherán ale dávají najevo, že si nepřejí vyhrotit spor až do ozbrojeného konfliktu.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodu mrazu od minulého roku, kdy americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení Spojených států od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a uvalil na islámskou republiku nové sankce. Na dohodě, kterou podepsal Trumpův předchůdce Barack Obama, Trump mimo jiné kritizoval, že se nevztahuje na íránský balistický program.

Trump opakovaně vyzval íránské činitele, aby s USA usedli k jednáním o svém jaderném programu. To Íránci vždy odmítli. Teherán nedávno oznámil, že v červenci přestane ustanovení mezinárodní dohody dodržovat, a v posledních dnech zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 30 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...