Írán čelí bezprecedentnímu tlaku mezinárodních sankcí. Na shromáždění politických aktivistů v Teheránu to připustil íránský prezident Hasan Rouhání. Obnovené americké restrikce podle něj vedly k horší ekonomické situaci, než jaká panovala v islámské republice v letech 1980 až 1988 během války se sousedním Irákem. Rouhání vyzval Íránce k jednotě.
Nové sankce drtí Írán víc než válka s Irákem, přiznal Rouhání. Vyzval národ k jednotě
Události ČT: Rouhání přiznal, že Írán drtí americké sankce (zdroj: ČT24)
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem roste od minulého jara, kdy šéf Bílého domu Donald Trump vypověděl jadernou dohodu a zavedl v několika etapách tvrdé sankce vůči Teheránu. Íránská měna se v důsledku propadá, v bankách chybí peníze, zdražování a nezaměstnanost vyvolávají ve společnosti nespokojenost.
„Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ připomněl Rouhání na shromáždění v Teheránu.
Tlak na Írán nazval „bezprecedentní válkou“. „Neztrácím ale naději do budoucna. Věřím, že můžeme tyto obtížné podmínky překonat za předpokladu, že budeme jednotní,“ zdůraznil proreformní prezident, který dlouhodobě čelí tlaku ze strany konzervativního křídla, jež od začátku odmítalo jadernou dohodu s mocnostmi.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že íránská ekonomika se letos propadne o šest procent, a to experti nepočítali s novými restrikcemi, které míří na kovoprůmysl. Ten je v osmdesátimilionové zemi jedním z velkých zaměstnavatelů. „Války už nejsou potřeba. Dnes stačí války ekonomické,“ podotkl obchodník s ocelí Ahmad Hášemí.
Jaderná dohoda zřejmě nemá budoucnost
Teherán v týdnu ohlásil, že v reakci na další americké sankce přestane plnit některé závazky dané dohodou. Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf Evropské unii vzkázal, že by měla usilovat o normalizaci ekonomických vztahů s Íránem. Západní státy ale vzápětí Rouháního šedesátidenní ultimátum odmítly.
Trump se mezitím snaží Írán odstrašit i vojensky. Do Iráku povolal posily a do oblasti Perského zálivu poslal válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. USA také přemístí na Blízký východ protiraketový systém Patriot. V Kataru jsou navíc k dispozici americké bombardéry B-52. Pentagon současně dál tvrdí, že konflikt s Íránem není v zájmu USA.
Americká strana dala švýcarským zprostředkovatelům pro Írán přímé telefonní číslo na Trumpa, vedení íránských revolučních gard, které USA umístily na teroristický seznam, ale uvedlo, že prezidentovi volat nehodlá. Teherán už v minulosti hrozil, že uzavře Hormuzský průliv, kudy se převáží většina světové ropy.