Americký prezident Donald Trump uvalil nové americké sankce na vývoz íránských průmyslových kovů a pohrozil dalšími kroky, pokud Írán „zásadně“ nezmění své chování. Trump zároveň varoval ostatní státy, že „už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy“. Německo, Francie a Velká Británie následně odmítly ultimátum ze strany Teheránu. Ten stále tvrdí, že dohodu dodržuje. Podle Íránu americké restrikce porušují mezinárodní normy.
Evropské země odmítly íránské ultimátum. Spojené státy ohlásily nové sankce
3 minuty
Spojené státy uvalily další sankce na Írán
Ohlášené opatření se dotkne íránského exportu železa, oceli, hliníku a mědi, které podle sdělení Bílého domu představují pro islámskou republiku kromě ropy největší zdroj exportních příjmů.
„Vyzýváme režim, aby upustil od svých nukleárních ambicí, změnil své zničující jednání, respektoval práva svých lidí a vrátil se v dobré víře k vyjednáváním,“ prohlásil americký prezident.
To, co by měli udělat, je zavolat mi a sejít se. Můžeme se dohodnout, uzavřít férovou dohodu. Nechceme jen, aby měli jaderné zbraně, takže mnoho nežádáme.
Íránské ministerstvo zahraničí tvrdí, že nové restrikce jdou „proti mezinárodním normám“. Teherán obvinil USA, že jsou zodpovědné za íránské ztráty.
Rusko a Čína kroky Bílého domu odsoudily. „Situace, kterou způsobily Spojené státy, samozřejmě vytváří vážné problémy, jak pro splnění závazků, které dali účastníci dohody Íránu, tak pro nešíření jaderných zbraní,“ míní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Racionálně si myslím, že Írán není úplně připraven na to jít do války se Spojenými státy a musí si být vědom toho, že americká administrativa je v tuto chvíli anti-íránská. Trump by možná uvítal, kdyby se pozornost z domácí politické scény, kde řeší spoustu problémů, přesunula někam dál. Teherán by neměl provokovat až moc.
Trumpův krok je reakcí na oznámení íránského prezidenta Hasana Rouháního, který sdělil, že jeho země se rozhodla zastavit plnění některých závazků plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015.
Rouhání upřesnil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. „Pokud se Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína do 60 dnů vrátí k vyjednávacímu stolu, pokud dosáhneme dohody a pokud naše hlavní sektory, zvláště ropný průmysl a bankovnictví, budou ochráněny, vrátíme se k původní dohodě,“ slíbil íránský prezident.
„Toto rozhodnutí znamená, že nejsme povinni dodržovat výrobní limit 300 kilogramů pro výrobu obohaceného uranu ve stanovené míře tří celých šesti desetin procenta a také výrobní strop pro naši těžkou vodu o hmotnosti 130 tun,“ vysvětlil ředitel Íránské organizace pro atomovou energii Ali Akbar Salehi.
10 minut
Analytička Kalhousová: Sankce začínají Teherán bolet
Evropské státy ultimátum odmítly
Evropa či Izrael Írán varovaly. Německo, Francie a Velká Británie ve čtvrtek vyzvaly islámskou republiku, aby dohodu nadále dodržovala.
„Jsme stále odhodláni plně dodržovat JCPoA (dohodu z roku 2015). Je klíčovým úspěchem globálního uspořádání o nešíření jaderných zbraní, což je bezpečnostní zájem všech. Důrazně Írán žádáme, aby své závazky vyplývající z JCPoA nadále plnil tak, jak to činil dosud, a vyvaroval se kroků, které povedou k vyhrocení situace. Odmítáme ultimátum a budeme plnění dohody posuzovat na základě toho, jak Írán bude dodržovat JCPoA a NPT (Smlouvu o nešíření jaderných zbraní),“ stojí v prohlášení ministrů.
Upozornili také, že klíčovou roli pro kontrolu plnění dohody má stále Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která dosud konstatovala, že se Írán dohodou řídí.
Evropa do této doby neuvalila žádné sankce, protože Írán vždy respektoval své závazky, které souvisí s kontrolami jejich jaderných zařízení. Pokud ale tyto závazky nebudou nadále dodržovány, přirozeně se tato otázka sankcí nabízí.
Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí sdělil, že Írán bude dohodu vypovídat postupně. „Nikdo nemůže Írán vinit z porušení nebo vypovězení jaderné dohody,“ sdělil Arákčí. Podle něj Írán dohodu stále dodržuje a neporušil ji ani středečním oznámením.
Projev Rouháního zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington po odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které zasáhly íránskou ekonomiku.
„Podle mě tam nejde o naplňování stávající dohody, ale o americký tlak na to, aby byla uzavřena dohoda úplně jiná. Íránský jaderný program zdaleka není tak důležitý jako jeho aktivity na Blízkém východě, zejména to, co potenciálně ohrožuje Izrael, a jeho rychle se rozvíjející raketový program, který s tím souvisí,“ hodnotí arabista Petr Pelikán.
Varování pro Evropu
USA nyní varovaly Evropu, aby s Íránem neobchodovala. Jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison řekl, že Spojené státy se rychle vypořádají s jakýmikoli pokusy evropských zemí podkopat tlak Washingtonu na Írán.
Morrison narážel na zvláštní nástroj, kterým Německo, Francie a Británie hodlají obejít americké sankce a hodlají obchodovat s Teheránem i nadále bez použití dolarů. Francie zopakovala, že se bude snažit, aby vzájemné finanční a exportní kanály s Teheránem zůstaly otevřené.
„Česká republika se k tomu staví statečně. Dvanáctého teď odjíždí do Íránu vedená náměstkem ministra průmyslu a obchodu a bude se snažit dojednat tam nějaké mechanismy, aby české firmy, které už mají rozdělané spousty obchodů, v tom mohly pokračovat. Ale skutečnost je taková, že Američané dávají na výběr celému světu, že buď přijmou, co jim USA nadiktovaly, nebo na ně dopadnou všechny tyto sankce, což je pro řadu států nepříjemné, ale rozhodně si pak raději vyberou USA než Írán,“ upozornil arabista Pelikán.
6 minut
Arabista: Podle Trumpa musí být tlak na Írán takový, aby přestal být hrozbou pro Izrael a další země
