Írán vyčlenil 30 milionů dolarů na odškodnění rodin obětí loňské letecké tragédie. Prezident Hasan Rouhání to oznámil krátce po premiéře ukrajinského dokumentu o neštěstí, ke kterému došlo přesně před rokem. Civilní stroj se 176 lidmi na palubě sestřelily revoluční gardy nedlouho po startu z teheránského letiště. Írán to původně popíral, později přiznal, že šlo o chybu.
Smutek nad ztrátou nejbližších znovu prožívali příbuzní a kolegové obětí Íránem sestřeleného letadla z loňského ledna. Sešli se v Kyjevě skoro rok po tragédii – na promítání nového dokumentárního filmu.
Stroj ukrajinských aerolinií vezl 176 lidí – hlavně Íránce a Kanaďany. Roztříštěný na zemi skončil brzy ráno 8. ledna 2020, tři minuty po startu z letiště v Teheránu. Místní úřady nejdřív mluvily o technické závadě. Západní rozvědky o tom od začátku pochybovaly. Na řadě ověřených záběrů je patrné, že letadlo zasáhla raketa.
Írán tehdy obvinil z tragédie mimo jiné kanadský premiér Justin Trudeau. „Důkazy ukazují na to, že letadlo sestřelila íránská raketa země – vzduch,“ řekl po havárii.
Teherán ve stejnou noc vyslal rakety na americké cíle v Iráku – jako odvetu za zabití generála Kásima Solejmáního. Útok na letadlo ale armáda zprvu popírala. Velení zásah přiznalo až po třech dnech – s tím, že nešlo o úmysl, ale lidskou chybu.
Írán slíbil, že tragédii vyšetří a viníky potrestá. V červenci předal černé skříňky francouzským úřadům. Teď Rouhání oznámil, že pozůstalí dostanou za každou oběť 150 tisíc dolarů jako odškodné.
„To ale v žádném případě neovlivní soudní proces. Spravedlivý soud musí proběhnout podle všech pravidel,“ prohlásil.
Ukrajina si ještě v listopadu stěžovala na to, že s ní íránské úřady nechtějí spolupracovat. Jako příliš pomalé označila vyšetřování i nezávislá kanadská zpráva a úřad OSN. Teherán zpoždění zdůvodňuje technickými potížemi a koronavirovou pandemií.
