Není pravda, že by tu ani vteřinu nebyla ústavní krize, jak říká premiér. Prezident porušoval ústavu dlouhodobě, zjevně a intenzivně, je přesvědčen ústavní právník Jan Kysela. Miloš Zeman chce podle Tomáše Lebedy přeměnit český systém na poloprezidentský. Politolog také upozorňuje na to, že společnost je netečná k prohřeškům proti pravidlům. Zeman ani Babiš nejsou první, kdo se pokouší deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale poslední dobou nebývalá, domnívá se právník Ondřej Závodský. O ústavě, demokracii a úctě k pravidlům hovořili v Otázkách Václava Moravce.
Zeman ústavu porušuje dlouhodobě, je tu malá normalizace, míní politolog Lebeda
OVM: Kysela, Lebeda a Závodský o ústavě a demokracii (zdroj: ČT24)
„Mám pocit, že prezident republiky ústavu porušoval poměrně dlouhodobě, zjevně a řekl bych i intenzivně. Pokud jde o předsedu vlády, tak si netroufám tvrdit, že by ústavu porušoval, nicméně ji přinejmenším nehájil tak, jak bych očekával, že ji předseda vlády hájit bude,“ míní ústavní právník Jan Kysela. Právě o postavení předsedy vlády jako instituce podle něj ve sporu o ministra kultury šlo.
Se závěrem, že ústava porušena byla, souhlasí i politolog Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda. Nešlo přitom ale pouze o několik posledních měsíců. „V případě prezidenta Miloše Zemana je to dlouhodobý jev. Jedno z nejzávažnějších porušení je spojeno s rokem 2013, kdy byla instalována Rusnokova vláda, která nezískala důvěru a zůstala u moci. Prezident vůbec nerespektoval vůli parlamentu,“ připomíná Lebeda.
Zeman podle něj dlouhodobě usiluje o přetvoření českého parlamentního systému na systém poloprezidentský.
„Ústava naší země je naprosto v pořádku. To, co je zdeformované, je její výkon, to znamená naplňování pravomocí, které ústava zakotvila. Jestliže premiér země nehájí dostatečně svou pozici zakotvenou v ústavě, je něco špatně,“ dodává právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský, někdejší náměstek na ministerstvu financí v době působení Andreje Babiše v čele resortu.
Česko s chybami
Hosté Otázek Václava Moravce také reagovali na index demokracie, který každoročně vydává časopis The Economist a hodnotí v něm kvalitu demokracie ve světě. České hodnocení mezi lety 2013 a 2017 klesalo, z kategorie zemí s plnohodnotnou demokracií postupně propadlo do kategorie demokracií s chybami.
„Není náhodou, že právě od roku 2013, v době, kdy oligarcha zastává zásadní funkce ve vládě a nyní obsadil funkci nejvyšší, jsme se propadli podstatně hlouběji,“ komentuje Závodský. Dodává ale, že trhliny má česká demokracie už od revoluce. Současný premiér ani prezident nejsou podle něj první, kdo se snaží deformovat systém, míra útoků na demokracii je ale v posledních letech nebývalá, podobně jako v časech opoziční smlouvy.
Demokracie v Česku
Malá normalizace. A společnosti to nevadí
Lebeda nevidí největší problém v krátkodobém zakolísání hodnocení. S dočasným zhoršením stavu se podle něj demokratická společnost zvládne vypořádat. Problém nastává, když sama společnost není ochotná se za demokracii zasadit.
„Nejhorší zprávou je, že skutečně objektivně dochází k zhoršování stavu demokracie a společnosti to nevadí. Částečně proto, že si to ani neuvědomuje, protože netuší, jak by skutečná demokracie měla vypadat,“ nechal se slyšet olomoucký politolog Lebeda.
Problematické podle něj je, že společnost nevnímá porušování pravidel jako špatné. „Neuvědomujeme si, že je to strašně nebezpečné a postupnými krůčky se oddalujeme od cesty za vyspělou demokracií,“ upozorňuje dále Lebeda. Česko je prý na cestě za takzvaným asijským modelem demokracie, v němž se vláda snaží o ekonomickou prosperitu a veřejnost výměnou za stabilitu nemluví do politických záležitostí.
„Mluvte o naší zemi pozitivně, těšte se z toho, že ekonomika roste, nestěžujte si a hlavně se nám do naší práce moc nemotejte, protože my víme, jak to udělat správně, abyste se vy měli dobře. A užívejte si svůj soukromý život. Taková malá normalizace,“ popisuje fungování Lebeda.
Problematický je vztah české společnosti k pravidlům i podle Kysely. Lidé prý mají pocit, že normy nejsou od toho, aby se jim lépe žilo, nevytvořili si je skrze instituce sami, ale pravidla udávají ti, kdo drží moc. Proto není zavrženíhodné, když se obchází, vysvětluje ústavní právník.