Jednoduché propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá, hodnotí protiofenzivu Šedivý. Smetana by byl opatrnější

24 minut
Michal Smetana a Jiří Šedivý k ukrajinské protiofenzivě
Zdroj: ČT24

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Smetana přiznal, že jedním z faktorů, který by mohl ovlivnit tempo operací, bude počasí. Povětrnostní podmínky mohou ovlivnit například přesun mechanizovaných jednotek. „Na druhou stranu, celá řada lidí si představuje, že přes zimu to může vést až k tomu, že by se někde linie úplně zastavily. To samozřejmě není pravda,“ odmítá s odkazem na zkušenosti z minulého roku. Bojové operace tehdy pokračovaly nadále.

Podle Šedivého byla očekávání ukrajinské protiofenzivy nereálná, to však prý není problém pouze Západu, jakož i prezidenta Volodymyra Zelenského. „Vzbudil u nás velká očekávání, byla to vyjádření, která mluvila o tom, že se letos dobyde Krym, že se Rusové vytlačí z území Ukrajiny. Ačkoliv jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ podotýká.

Postup sice ukrajinské jednotky hlásily denně, cíl však neplnily, říká bývalý náčelník českého generálního štábu. Další pohyby ukrajinské armády povedou zřejmě k tomu, aby se vyrovnaly poměry na jednotlivých směrech, případně se upravilo postavení.

Na „málo úspěšné protiofenzivě“ má podle Šedivého podíl i Západ, stojí za tím třeba dlouhé politické debaty o tom, jestli ukrajinská armáda obdrží stíhačky F-16. „Naše pomalé politické rozhodování mimo jiné způsobilo to, že Ukrajinci nedostali to, co potřebovali pro svou úspěšnou protiofenzivu,“ dodává Šedivý.

Personální nedostatky a taktické manévry

Z pohledu vojáka shledává některá rozhodnutí jako „fatálně špatná“. Vyjma vojensko-politického rozměru jmenoval odchod desetitisíců mladých mužů ze země. „Ukrajina má dnes problém armádu doplnit, což bude jeden z velkých úkolů, které teď budou muset vyřešit.“

Smetana je v kritice ukrajinské armády opatrnější. „Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, i když nyní na začátku listopadu už můžeme celou situaci hodnotit mnohem lépe,“ soudí.

Velká debata se v expertní komunitě podle něj vede okolo města Bachmut. „Politická váha udržení města byla skutečně přeceněná, zda tam skutečně bylo namístě držet tak velké množství velmi dobře vycvičených jednotek, které bylo možné využít jinde,“ pokračuje analytik.

Ukrajina prý narazila na limity i s ohledem na výcvik nových jednotek a toho, co bylo možné v tak krátké době připravit. „Často se také mluví o dodávkách techniky na čištění minových polí, která byla skutečně vybudována na Rusko poměrně velmi kvalitně,“ říká. Ruská obranná příprava byla z tohoto pohledu velmi kvalitní, navíc na to měly invazní jednotky dostatek času.

Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje

Ukrajina potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch, komentoval aktuální průběh bojů na Ukrajině náčelník tamního generálního štábu Valerij Zalužnyj pro časopis The Economist.

Válka se podle něj vede pozičně se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Zalužnyj podotknul, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Jakkoliv jsou střely a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, ukrajinská armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.

„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.

Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 43 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 1 hhodinou

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 4 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...