Jednoduché propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá, hodnotí protiofenzivu Šedivý. Smetana by byl opatrnější

24 minut
Michal Smetana a Jiří Šedivý k ukrajinské protiofenzivě
Zdroj: ČT24

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Smetana přiznal, že jedním z faktorů, který by mohl ovlivnit tempo operací, bude počasí. Povětrnostní podmínky mohou ovlivnit například přesun mechanizovaných jednotek. „Na druhou stranu, celá řada lidí si představuje, že přes zimu to může vést až k tomu, že by se někde linie úplně zastavily. To samozřejmě není pravda,“ odmítá s odkazem na zkušenosti z minulého roku. Bojové operace tehdy pokračovaly nadále.

Podle Šedivého byla očekávání ukrajinské protiofenzivy nereálná, to však prý není problém pouze Západu, jakož i prezidenta Volodymyra Zelenského. „Vzbudil u nás velká očekávání, byla to vyjádření, která mluvila o tom, že se letos dobyde Krym, že se Rusové vytlačí z území Ukrajiny. Ačkoliv jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ podotýká.

Postup sice ukrajinské jednotky hlásily denně, cíl však neplnily, říká bývalý náčelník českého generálního štábu. Další pohyby ukrajinské armády povedou zřejmě k tomu, aby se vyrovnaly poměry na jednotlivých směrech, případně se upravilo postavení.

Na „málo úspěšné protiofenzivě“ má podle Šedivého podíl i Západ, stojí za tím třeba dlouhé politické debaty o tom, jestli ukrajinská armáda obdrží stíhačky F-16. „Naše pomalé politické rozhodování mimo jiné způsobilo to, že Ukrajinci nedostali to, co potřebovali pro svou úspěšnou protiofenzivu,“ dodává Šedivý.

Personální nedostatky a taktické manévry

Z pohledu vojáka shledává některá rozhodnutí jako „fatálně špatná“. Vyjma vojensko-politického rozměru jmenoval odchod desetitisíců mladých mužů ze země. „Ukrajina má dnes problém armádu doplnit, což bude jeden z velkých úkolů, které teď budou muset vyřešit.“

Smetana je v kritice ukrajinské armády opatrnější. „Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, i když nyní na začátku listopadu už můžeme celou situaci hodnotit mnohem lépe,“ soudí.

Velká debata se v expertní komunitě podle něj vede okolo města Bachmut. „Politická váha udržení města byla skutečně přeceněná, zda tam skutečně bylo namístě držet tak velké množství velmi dobře vycvičených jednotek, které bylo možné využít jinde,“ pokračuje analytik.

Ukrajina prý narazila na limity i s ohledem na výcvik nových jednotek a toho, co bylo možné v tak krátké době připravit. „Často se také mluví o dodávkách techniky na čištění minových polí, která byla skutečně vybudována na Rusko poměrně velmi kvalitně,“ říká. Ruská obranná příprava byla z tohoto pohledu velmi kvalitní, navíc na to měly invazní jednotky dostatek času.

Zalužnyj: Válka přechází v poziční boje

Ukrajina potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch, komentoval aktuální průběh bojů na Ukrajině náčelník tamního generálního štábu Valerij Zalužnyj pro časopis The Economist.

Válka se podle něj vede pozičně se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Zalužnyj podotknul, že Rusku to umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.

Jakkoliv jsou střely a dělostřelecké granáty i nadále zásadní pro vedení války, ukrajinská armáda podle něj potřebuje získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se z tohoto druhu války vymanila.

„Nejdůležitější z nich je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Z nich byla použitelná pouze třetina,“ uvedl Zalužnyj s tím, že ruské letectvo má navzdory ztrátám nad ukrajinským nadále převahu.

Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. I v tomto ohledu podle něj Ukrajina za Ruskem zaostává. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 33 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...