V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.
Své vystoupení Guterres zahájil připomínkou záplav v Libyi, které si tento měsíc vyžádaly přes 11 tisíc obětí, a jsou podle něj symbolem stavu dnešního světa.
„(Libyjci) byli oběťmi už mnohokrát, oběťmi klimatického chaosu, roků konfliktu, neschopnosti lídrů doma i daleko v zahraničí najít cestu k míru a nyní bezprecedentních záplav. Těla jsou u libyjských břehů vyplavována v tom samém Středozemním moři, ve kterém se miliardáři opalují na svých jachtách. Je to nástin smutného stavu našeho světa v záplavě nerovností,“ řekl Guterres.
Ve druhé části projevu Guterres opět odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, která podle něj napadené zemi přinesla „řadu hrůz“. Ruskou invazi označil za porušení Charty OSN. „Zničené životy a rodiny, pošlapaná lidská práva, traumatizované děti a zhacené naděje a sny. Válka má ale dopady i mimo Ukrajinu, jaderné hrozby ohrožují nás všechny a ignorování smluv ohrožuje mezinárodní právo a je jedem globální diplomacie,“ uvedl s tím, že nepoleví ve svých snahách obnovit takzvané černomořské obilné dohody.
Biden: Jedině Rusko stojí v cestě míru
Generální tajemník hovořil k asi 145 shromážděným světovým lídrům, včetně českého prezidenta Petra Pavla. Ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN se nicméně Valného shromáždění účastní osobně jen prezident USA Joe Biden. I on se ve svém projevu věnoval ruské invazi.
Podle Bidena je jedině Rusko odpovědné za současnou válku na Ukrajině a jedině Rusko stojí v cestě míru. Biden také Moskvě vyčetl, že jako cenu za ukončení konfliktu požaduje ukrajinskou kapitulaci, ukrajinská území a životy ukrajinských dětí.
„Rusko věří, že se svět unaví a dovolí mu brutálně a bez následků ničit Ukrajinu,“ prohlásil. Sklidil potlesk, když řekl, že USA a jejich spojenci budou stát za Ukrajinou v jejím boji za svobodu. Kongres v současné době projednává poskytnutí další pomoci napadené zemi ve výši až 21 miliard dolarů (479 miliard Kč). USA dosud Kyjevu na obranu poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů.
Biden také prohlásil, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. S Pekingem chce v některých otázkách, včetně těch týkajících se klimatické krize, spolupracovat. Delegáty nicméně ujistil, že Spojené státy budou důsledně vystupovat proti agresi a zastrašování ze strany Číny.
Zelenskyj: Nepřítel používá nedostatek potravin jako zbraň
Ukrajinský prezident Zelenskyj, který se po loňském videoprojevu letos zúčastnil poprvé osobně, Moskvu kritizoval za to, že kromě běžných zbraní se pokouší vydírat trhy i „nedostatkem potravin“, přičemž výměnou požaduje „uznání některých, ne-li všech dobytých území“. Rusko také obvinil z páchání genocidy a unášení ukrajinských dětí a připomněl, že na ruského vládce Vladimira Putina kvůli tomu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
„Ukrajina dělá všechno pro to, aby se po ruské agresi nikdo na světě neodvážil napadnout jiný národ,“ řekl ukrajinský prezident s tím, že země připravuje globální mírový summit, kam je zvaná každá země, která netoleruje žádný projev agrese.
Svět se podle ukrajinského prezidenta musí sjednotit a porazit Rusko, aby se mohl soustředit na palčivější globální problémy. V souvislosti s tím hovořil o zhoršující se klimatické krizi a přírodních katastrofách.
Řeší se i klima
Dominantními tématy Valného shromáždění jsou podle očekávání reakce členů OSN na ruskou agresi vůči Ukrajině a řešení klimatické krize. Státnici nicméně mohou v patnácti minutách vyhrazených k projevu hovořit o jakémkoli tématu. Jeden z prvních mluvčích, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, například odsoudil pokračující odlesňování Amazonského pralesa a hovořil o nutnosti bojovat za rovnost pohlaví a práva sexuálních menšin.
„Potlačovat klimatickou změnu znamená přemýšlet o budoucnosti a řešit historickou nerovnost. Bohaté státy vyrostly i díky uhlíkovým emisím. Je to populace na globálním jihu, která nejvíce trpí dopady změn klimatu. Brazílie chce jako rozvíjející se země prokázat, že férový a klimaticky odpovědný model růstu je možný,“ řekl Lula.
Polský prezident Andrzej Duda ve svém vystoupení vyzdvihl v otázce bezpečí a prosperity v Evropě roli Spojených států. „Měli bychom si připomínat, že zapojení USA do první světové války vedlo k jejímu konci. Stejně tak stěžejní roli sehrály USA v porážce nacistického Německa, kterému by se Británie nebo Sovětský svaz samy neubránily,“ řekl Duda a zmínil také americké zapojení v obnově západní Evropy po druhé světové válce.
Duda také odmítl argument, že dodávky zbraní pro Ukrajinu konflikt zbytečně prodlužují. Mluvil o boji proti záměnám rolí agresora a oběti a také řekl, že „co je zlo, mělo by být nazváno zlem“.
Erdogan podpořil kroky Ázerbájdžánu
Prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan kritizoval stávající uspořádání organizace, především Rady bezpečnosti OSN, která je podle něj jen „bojištěm pro politické strategie pěti zemí“. Rada bezpečnosti OSN má patnáct členů, z toho pět stálých. Nejvýznamnější pravomocí stálých členů je neomezené právo veta na jakékoliv rozhodnutí. Stálými členy jsou USA, Rusko, Británie, Francie a Čína.
Erdogan také poděkoval „více než sto zemím“, které letos Turecku poskytly pomoc po ničivém únorovém zemětřesení. „Ať už žijete v kterékoliv části světa, klimatická změna a přírodní katastrofy se staly součástí každodenního života,“ poznamenal turecký prezident.
V souvislosti se situací v Náhorním Karabachu Erdogan řekl, že „podporuje kroky Ázerbájdžánu k zachování své územní celistvosti“. S Arménií nicméně podle Erdogana Turecko započalo proces k vybudování „sousedských vztahů“ a „normalizace“.
