Městem s nejlepší životní úrovní je Auckland. Evropské metropole kvůli koronaviru pohořely

Vídeň v čele letošního žebříčku světových metropolí s nejvyšší kvalitou života vystřídalo novozélandské město Auckland. Na jeho první příčce byla rakouská metropole od roku 2018, kvalita života se ale v ní i dalších evropských městech snížila kvůli koronavirové pandemii. Propad v hodnocení, které sestavuje organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), zaznamenala i Praha. Novému Zélandu se naopak vyplatila rychlá a tvrdá uzávěra.

Vídeň ani žádné další město ze států Evropské unie se letos nedostaly do první desítky metropolí s nejvyšší kvalitou života. Zatímco rakouské hlavní město se propadlo na dvanácté místo, úspěch naopak slaví Oceánie. Kromě prvního Aucklandu je v desítce nejlepších sídel také novozélandské hlavní město Wellington a australské Adelaide, Perth, Melbourne a Brisbane.

Japonsko obsadilo v hodnocení druhé a čtvrté místo s Ósakou a Tokiem, Švýcarsko zase sedmé a osmé místo s Curychem i Ženevou. Podle organizace se koronavirová pandemie výrazně promítla do kvality života ve většině velkých světových metropolí.

„Tvrdá uzávěra, kterou Nový Zéland zavedl, dovolila obnovit provoz a umožnila obyvatelům měst, jako jsou Auckland či Wellington, si užívat života, který se podobá době před pandemií,“ uvedli autoři hodnocení. Podle nich se metropolím v Oceánii vyplatila i striktní kontrola hranic, jež zavedly Austrálie a Nový Zéland.

Praha se propadla do poloviny hodnocení

Propadlé hodnocení unijních měst je podle EIU dáno pomalým startem očkování a pandemickými opatřeními. Nejprudší sestup zaznamenal německý Hamburk, jenž se umístil na 47. místě, což je o 34 příček horší skóre než před šesti měsíci. Praha se oproti tomu umístila ve zhruba polovině žebříčku, na 72. pozici, pohoršila si o 27 příček. Výrazné zlepšení v EU hlásily Madrid a Barcelona.

EIU vyhodnocuje 140 světových měst na základě zhruba třiceti indikátorů. Hodnotí se pět oblastí – politická a bezpečnostní stabilita, zdravotní péče, vzdělání, infrastruktura, ale i kultura a životní prostředí. V roce 2020 nebylo světové hodnocení zveřejněno, letos zahrnovalo i ukazatele související s pandemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled