Městem s nejlepší životní úrovní je Auckland. Evropské metropole kvůli koronaviru pohořely

Vídeň v čele letošního žebříčku světových metropolí s nejvyšší kvalitou života vystřídalo novozélandské město Auckland. Na jeho první příčce byla rakouská metropole od roku 2018, kvalita života se ale v ní i dalších evropských městech snížila kvůli koronavirové pandemii. Propad v hodnocení, které sestavuje organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), zaznamenala i Praha. Novému Zélandu se naopak vyplatila rychlá a tvrdá uzávěra.

Vídeň ani žádné další město ze států Evropské unie se letos nedostaly do první desítky metropolí s nejvyšší kvalitou života. Zatímco rakouské hlavní město se propadlo na dvanácté místo, úspěch naopak slaví Oceánie. Kromě prvního Aucklandu je v desítce nejlepších sídel také novozélandské hlavní město Wellington a australské Adelaide, Perth, Melbourne a Brisbane.

Japonsko obsadilo v hodnocení druhé a čtvrté místo s Ósakou a Tokiem, Švýcarsko zase sedmé a osmé místo s Curychem i Ženevou. Podle organizace se koronavirová pandemie výrazně promítla do kvality života ve většině velkých světových metropolí.

„Tvrdá uzávěra, kterou Nový Zéland zavedl, dovolila obnovit provoz a umožnila obyvatelům měst, jako jsou Auckland či Wellington, si užívat života, který se podobá době před pandemií,“ uvedli autoři hodnocení. Podle nich se metropolím v Oceánii vyplatila i striktní kontrola hranic, jež zavedly Austrálie a Nový Zéland.

Praha se propadla do poloviny hodnocení

Propadlé hodnocení unijních měst je podle EIU dáno pomalým startem očkování a pandemickými opatřeními. Nejprudší sestup zaznamenal německý Hamburk, jenž se umístil na 47. místě, což je o 34 příček horší skóre než před šesti měsíci. Praha se oproti tomu umístila ve zhruba polovině žebříčku, na 72. pozici, pohoršila si o 27 příček. Výrazné zlepšení v EU hlásily Madrid a Barcelona.

EIU vyhodnocuje 140 světových měst na základě zhruba třiceti indikátorů. Hodnotí se pět oblastí – politická a bezpečnostní stabilita, zdravotní péče, vzdělání, infrastruktura, ale i kultura a životní prostředí. V roce 2020 nebylo světové hodnocení zveřejněno, letos zahrnovalo i ukazatele související s pandemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 45 mminutami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 9 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 9 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 12 hhodinami
Načítání...